Oběti a vrazi

přidávám 4* po třetím shlédnutí a nemůžu si pomoct, ale ten film mne nějak přitahuje...dokážu dokonce odhlédnout ode všech nedokonalostí, vidím jich tam míň a míň a víc pro mne vylézá na povrch osud těch dvou, hlavně díky Karlu Rodenovi, protože to, co předvádí před kamerou za výkon nemá obdoby...a hudba Bohuslava Martinů k tomu taky slušně dopomáhá...Tento film je pro mne takovou řeckou archetypální tragédii v českém prostředí (01.09.2008)

Herecky skvělé, především Karel Roden a nádherná Monika Hilmerová jasně vévodí. Obsahově již o něco slabší, ale stále se pohybující na pomezí mezi průměrem a precizně vykresleným nevšedním a silným sourozeneckým poutem, které již přesahuje onu hranici sourozenecké lásky. Téma mohlo být zpracováno více do hloubky, ale i tak se jedná o zajímavý a zapamatovatelný počin. Jediný, kdo se mi příliš nelíbil, je Vladimír Škultéty coby mladý Mirek. Jeho herectví mi přišlo dost slabé a oproti špičkám tohoto filmu i docela bídné. (24.05.2012)

Velmi zajímavý debut české režisérky, ve kterém se prolínají dvě časové roviny. Může to být dáno snad mým nízkým věkem, ale více mě bavila linie mladých sourozenců... snad i proto, že o takovém jiskření si dospělí představitelé mohli nechat jen zdát. Ne, tam už chemie nebyla, tam byl jen výtečný Karel Roden a pak dlouho nic. (14.03.2008)

Oběti a vrazi je filmové drama tabuizovaných mezilidských vztahů. Téma může sice vyvolat zdání šokující společenské kontroverze, ale způsob zpracování psychologickou hlubinu duší obchází obloukem ve strachu z procitnutí. Slibné momenty jsou střídány slabšími. Andrea Sedláčková, zřejmě fascinována zakázanou láskou, nedokáže přinést strhující okamžiky, ani psychedelickou náladu a vše opatrně, snad až nezúčastněně, sleduje zpovzdálí a ochuzuje nás o skutečné prožitky. Jsou zde náznaky, herecká ekipa se zdatně dle svých vychvalovaných schopností snaží podat obraz opravdovosti, a přesto se můžeme po konci představení cítit ožebračení z nedotažených možností. Hlavní postavou extravagantního dramatu života je Mirek Vančura (dobrý Karel Roden, jako mladý zajímavý Vladimír Škultéty), psychicky labilní a společensky introvertní průvodce muzejní expozice. Vlivem okolností, mladického očekávání a nezkušeností se dostává do závislého vztahu, ze kterého nemůže a ani nechce nalézt cestu ven k osvobození vlastního ducha. Nakonec se zdá, že jeho hnacím motorem je uražená ješitnost a dětinský vztek. Nejhlasitější momenty jsou spíše dílem náhody, než rozpolcenosti trápící se lidské duše. Hlavní ženskou postavou je Mirkova starší sestra Jana (zajímavá Ivana Chýlková, jako mladá pohledná Monika Hilmerová), sebevědomá druhá strana zkázonosné romance. Sexuální touha je jen vyřčena, nikoli zobrazena. Maloměšťácká bigotnost dokáže zatvrdit lidská srdce a Sedláčková nenašla odvahu ho otevřít ke čtení. A Chýlková se svým pojetím blíží důvěrně známým panovačným ženám. Důležitou postavou je servírka Olga (zajímavá Veronika Jeníková), Janina kamarádka se sympatií k Mirkovi. Snaží se nalézt cestu mezi naléhavým vydíráním a vzplanutím citů, cestička je ovšem spletitá a zarostlá strachem z možné upřímnosti. Výraznější postavou je Josef (sympatický Ján Króner ml.), Janin manžel. Sice se říká, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, leč v některých případech se na stejném místě topíme opakovaně, dobrovolně a bez ponaučení. Z dalších rolí: Janin dlouholetý milenec Ludvík (příjemný Bohumil Klepl), starostlivá a křehká matka sourozenců (zajímavá Daniela Kolářová), autoritativní otec (Ján Sedal), rozezlená puritánka Doubravová (zajímavá Simona Stašová), její nevěrný manžel (příjemný Jiří Štěpnička), či Mirkova mladická známost Kateřina (Anna Duchaňová). Nevšední a extrémní partnerské vztahy mám rád, ale existují značné rozdíly ve způsobech zpracování. Samotné téma je příslibem, vedení děje je kolísavé, dává záchvěvy, naději i zklamání. Škoda. (02.12.2017)

Oběti a vrazi jsou zamyšleným snímkem s intelektuálními dialogy a dramatickými zvraty v duchu těch lepších dramat české literatury. Film mi připomíná romány Ivana Klímy, Milana Kundery a spol. a jediné, co mi na něm nevyhovuje jsou herecké výkony hlavních postav, tedy zejména Vladimíra Škultétyho, Jána Kronera a místy i Ivany Chýlkové. Zážitek z filmu alespoň podpoří hudební doprovod, skládající se výhradně z tvorby Bohuslava Martinů, v jehož rodném městě Poličce se drama odehrává. Skladba vyprávění a prolínání časových rovin potěšila, protože držela pohromadě a filmu se podařilo převyprávět komplikovanou psychologickou zápletku o intimním vztahu bratra a sestry, ve které je jediné jisté, že oběťmi svého života, svých rozhodnutí a svého osudu jsou svým způsobem všichni...V českém diskurzu nemám s Oběťmi a vrahy problém, je to dobrý film. (26.01.2009)