Jaffa

Nový film režisérky a politické aktivistky Keren Yedaya je velmi podařené komorní drama o jedné rodině z Jaffy, arabského přístavu, dnes součást Tel Avivu. Při sledování si člověk řekne, jak je smutné, že jsou v některých lidech pořád ty stejné staré předsudky a postoje, zvlášť když ví, že to tak někdy opravdu je a film si nijak nevymýšlí... Jak už přede mnou psali jiní, podařený je tenhle film mimo jiné díky vynikajícím hercům (nejen režisérčiným oblíbenkyním Daně Ivgy a Ronit Elkabetz, tj. dcery Mali a matky Osnat). Díky nim je celý film naprosto věrohodný, autentický, civilní, bez přehnaných patetických výjevů a výlevů. Bezvadně přirozené byly scény z rodinné domácnosti - u večeře, u televize apod. Rvačka mezi Reuvenem a Tawfikem taky neměla chybu a opravdu nebyla jen "jako". Vyznění příběhu krásně podtrhla závěrečná Shushanova píseň. (16.06.2011)

Přiznávám, že můj odpad! je čistě tendenční ohodnocení, protože Jaffa je taktéž tendenční film. Co jím chtěla "feministka a politická aktivistka" Jedaja sdělit? Že izraelská společnost je nespravedlivá a plná předsudků vůči tamním Arabům? Božínku, a neplatí to snad desateronásobně i obráceně? A tahle patetická a notně přihlouplá mezináboženská lovestory se šablonovitými postavami má snad ony předsudky oslabit? Myslím, že většinu běžných izraelských Židů musí podobný snímek spíš znechutit, stejně jako mě třeba znechucují plky všelijakých pseudohumanistických pravdoláskařů, kteří hystericky hájí práva do Evropy přivandrovalých muslimů na úkor práv nás Evropanů. Ale přesně takovéhle sračky mají zjevně festivaloví diváci rádi, co naplat, kdo chce kam... (13.02.2016)

První půlka filmů je taková shakespearovská. Milenci z nepřátelských rodů, chlapec zabije bratra dívky. Pak se naštěstí děj od alžbětince odkloní. Na mně to působilo jako ukázka šťastné náhody, kdy se úplně pitomé a sobecké matce a ne mnoho chytřejšímu otci povedlo nezkazit jedno ze svých dvou dětí-dceru Mali, které, na rozdíl od její matky, zůstalo srdce na svém místě a rozum nevyšuměl proplachován telenovelami. (06.12.2012)

Ale ono to tak přece funguje i v reálu, že někdy stačí pouhá malichernost a obrátí vám mnohdy život úplně naruby. Tady šlo o pár minut a život Mali nabral zcela jiné obrátky než si původně představovala. V našem případě by ale zřejmě nešlo až o takový zlom, kterým si tady prošla Mali Wolfová. A to se zdála celá ta rodinka na začátku skoro jako každá jiná se svými trampotami, jako je remcání opravdu vydařeného synka, tajná láska dcery, která se to bála říct svým rodičům, trochu do sebe zahleděná mamka a taťka vzezřením hotový dobrák. Výborný film a je úplně jedno, do jaké míry byl tentokrát předvídatelný, protože sledovat Mali v podání Dany Igvy byl a je a bude pro mě nezapomenutelným zážitkem. Její emoce byly silně hmatatelné a dokonale přesvědčivé. Takže o průměrném filmu nemůže být z mé strany vůbec řeč. A co bude dál...........?........i ten konec byl přesně akorátní. (09.11.2013)

Civilné a prirodzené stvárnenie vžitej nenávisti medzi týmito dvomi kultúrami - to je tá najlepšia karta, s ktorou snímok hrá. Na druhú stranu sú tu ale situácie, ktoré ma vytáčali, alebo ktorým som nerozumel, hlavne v spojitosti s matkou rodiny - to bolo čo za čudnú matrónu? A vôbec, celá tá rodina hlavnej hrdinky bola divná a nesympatická. Lepší priemer. 65/100 (07.03.2018)