Milovaní

Australané se za poslední roky stále více tlačí na pomyslný hororový „vrchol“. Jejich snímky samozřejmě nemůžou konkurovat těm asijským, severským či španělským, ale tu a tam se objeví nějaký ten „klenot“, který uchvátí fanoušky tohoto filmového žánru. Za poslední dobu jsem narazil (a věřím, že nejen já) na několik opravdu solidních filmů a The Loved Ones určitě patří k těm (jenž se vám z hlavy jen tak rychle nevykouří…). I tentokrát si pro nás protinožci připravili pěkně zlomyslnou podívanou, která vás nenechá chladnými. Atmosféra nám sice nenabídne žádné nervy drásající pasáže, ale za to na nás čekají stupňující se krvavé hrátky (i když na můj vkus až moc „light“). Ne nadarmo se říká, že dívka by se odmítat neměla – zvláště ta, co to v hlavě nemá moc v pořádku. Ale kdo to mohl tušit, že? Je ovšem pravdou, že já bych se spíše zařadil mezi ty, jimž je povahově blíže kamarád hlavního hrdiny Jamie. Ten si na rozdíl od Brenta užívá opravdu plnými doušky, což bylo působivým paradoxem tohoto snímku. Solidně prostříhané scény mi vlily novou krev do žil (protože začátek nebyl zrovna dvakrát záživný). Nechat se ojíždět zhulenou borkou na školním plese – to by se mi líbilo rozhodně víc, než být přinucen chcát do sklenice od mléka. Přišlo mi, že tu ale opravdu „normální“ nebyl snad vůbec nikdo, takže jsem si tuhle lehce zvrácenou podívanou nakonec užil až do konce. Jak Robin McLeavy tak Jessica McNamee však měly něco do sebe. Jedna pomatená „princezna“ v růžových šatičkách a opravdu zajímavým deníčkem plným vzpomínkových fotek, druhá zhrzená dcerka policajta, které opravdu o tančení v šatičkách moc nejde. Hlavní prim tu však mělo hrát mučení, na které jsem se těšil nejvíc. Sadisti si však vystačí i s málem a hlavně mimo záběr kamery. Přesto mi to tady zas až tolik nevadilo, protože tvůrci chtěli dát především prostor divácké fantasii – no a následně nám ukázali výsledek. (13.08.2014)

Príbeh tohto austrálskeho hororu sa odohráva paralelne v dvoch rovinách: školský ples a gorefest. Obe tieto roviny sú prepojené viac-menej asociatívne. Prvá rovina druhú odľahčuje a dodáva filmu potrebnú dávku čierneho humoru. Loved Ones čerpá inšpiráciu z filmov o psychopatických rodinách, z hororov ako Texas Chainsaw Massacre. V postave Loly sa navyše spája sadizmus s dievčenskou naivitou a v krvavých obrazoch brutálneho mučenia je aj potrebná dávka filmárskej fajnovosti. Na tomto filme som sa striedavo bavil aj bál, len mi je ľúto, že tie monštrá z podzemia domu nedostali viac priestoru. (04.04.2011)

Nejlepší násilnostní exploiťák, co jsem teď za delší dobu viděl. Sympatickýho emáckýho vlasáče przní šílená teen princeznička, kterou si doma hýčká lehce pedofilní tatínek. Jelikož ’blbe, nepřijal’s pozvání na ples - nevadí, budu tě mít doma na hraní místo Kena a uděláme si svůj vlastní ples’. Ono brutálu tady vlastně zase tolik není, ale ten kontrast natřpytěný barbie růžovosti a zvrhle sadistický ujetosti mě prostě dostal. Plus srandy typu ’vytuněná’ máti, jáma s překvapením nebo rande tragéda s gotičkou. A uznejte, že navrtání díry skrz čelo na mozek a zalití jí vařící vodou, to je přece kurva dobrej nápad! Přes značnou odlehčenost ten film ale neztrácí ani na vážnosti - viz. katastrofa na začátku, vztah matky se synem a převrácená revenge. Takže doporučuji, daddy a jeho princess (rozmazlená svině, ale stejně jí mám rád) vítězí. (04.10.2010)

Robin McLeavy se dle režisérových instrukcí na svou roli připravovala vyhledáváním informací o sériovém vrahovi Jeffreym Dahmerovi, dále také musela zhlédnout filmy Misery nechce zemřít (1990), Takoví normální zabijáci (1994) a díla Quentina Tarantina.Takže solidní příprava a taky podle toho vypadal výkon.Ale podle mě ještě lepší výkon předvedl John Brumpton v roli psycho otce.Výkon hodný oscara. (04.04.2015)

Po celodenním rozhodování ty 4 hvězdy, s odřenýma ušima, dám. Je to ale jen tak tak, jelikož element, které podle mě byl jen použit pro natažení stopáže, byl vcelku výrazný. Tím elementem je samozřejmě část filmu s Brentovým "kamarádem" a černovláskou, kterou vytáhl na ples. Ne že by se na slečnu dívalo špatně, ale jejich část jsem ve filmu vůbec nepochopil. Kdyby aspoň později byli nějak do Brentova příběhu zainteresovaní, ale to ne. Fakt nechápu jejich úlohu ve filmu kromě natažení stopáže. No nic. Naštěstí Brentův děj je od začátku zajímavý, i když... ale raději nic. Upřímně jsem dlouho nepobíral zdejší hodnocení a hodnocení na imdb. Za co sakra? Pochopil jsem ve 30 minutě a až do konce filmu. Vztah Loly a jejího otce je, jak to říci. Divný? Asi. Atmosféra začíná houstnout a postava Loly v podání Robin McLeavy se začíná krásně klubat na povrch. Lola se stává více a více šílenou a podle mě předvádí naprosto bezkonkurenční výkon, kdy ona začíná táhnout film a ostatní na ní nemají ani zdaleka. Opravdu skvělá postava bez které by snímek byl jen průměrné něco. Brutální nebo jakékoliv scény není víceméně problém dnes již ztvárnit, ale zahrát roli tak jako Robin McLeavy, to klobouk dolů a hlavně za ní ty 4 hvězdy a pokud se ke snímku někdy rád vrátím, tak jen a jen kvůli ní. Jinak mě upřímně, i přes kvality, ke snímku nějak nic znovu neláká. (08.07.2013)