Milovaní

Australáci opět nezklamali! Tak kvalitně natočené béčko aby divák pohledal. Stejně jako u prvního Wolfs Creeku mě příjemně překvapilo, jak si tvůrci dali záležet na vykreslení hlavní postavy, než ji nechali podrobit nelítostné tortuře - na to nejsem u podobných amerických kousků zvyklý, jsou mnohem povrchnější. A herečka v malé roli mučedníkovy matky se svého partu zhostila málem ve stylu náročných severských psychologických dramat. A možná taky proto jsem jediný viditelnější "skřípot" filmu zaznamenal tehdy, když se podobné "bergmanovsky" vážné okamžiky střídaly s výjevy v mučícím pokoji, protože dédy se svou pošahanou dcerkou naopak šaškovali a přehrávali o sto šest, hlavně tedy taťka. Takže drobná "nevyváženost" je jediné mírně kritické slůvko, které ve svém komentu použiju, jinak maximální spokojenost. Třeba jen ta skvělá kamera, která - světe div se - je většinou na stativu a neskáče nějakému joudovi v ruce. Silné čtyři! Oblíbené scény: Bylo jich strašně moc. Velmi blízce příbuzný film: http://www.csfd.cz/film/243480-mamka-tatka/komentare/ / A ostatně soudím, že plánované cenzurování "sprostých" slov v komentářích musí být KURVA zničeno! (08.10.2015)

Prvních 15 minut filmu bylo o ničem. Pak se to rozjelo a já se chvílemi dokonce nestačil divit. Předností snímku, ale i zároveň i jeho velkou slabinou je žánrová nevyrovnanost. Je fajn, že to není klasická teen vyvražďovačka nebo něco podobného, protože vážným divák u tohoto filmu asi těžko zůstane, přesto ta nadsázka mi přišla místy až moc přehnaná. Myslím tím hlavně od scény s vrtačkou, která sice byla v mnoha ohledech vrcholem snímku, ale to co následovalo po ní se mi už nelíbilo a jenom jsem to apaticky dokoukával. Taky nevím, proč tam byla zařazena dějová linka se spolužákem a jeho „problémy“. Překvapivě mě i sem tam vcelku pobavila, ale vlastně pro příběh nebyla vůbec podstatná, nijak do něj nezasáhla a tvůrce trochu podezřívám z toho, že neměli dostatek nápadů pro hlavní dění, a tak jim tohle pomohlo vyplnit prázdná místa. Na film určitě nezapomenu, na to bylo to co se dělo na „večírku“ přece jenom moc podnětné a úsměvně zvrhlé, ale více než na lepší průměr tenhle australský počin bohužel (alespoň u mě) nemá. (25.05.2013)

V rámci určité profesionální soridality nehodnotím, i když jsem přesvědčený, že Sean z natočeného materiálu vykřesal naprosté maximum. Sice jsem se neúčastnil celého natáčení (můj pobyt byl kratší a náhoda, která nás s režisérem svedla dohromady byla více než šílená), ale musím říci, že jde o naprosto profesionální záležitost. Komfort, který měli herci (byť jen malých rolí) se nedá s žádnou českou produkcí srovnat a Sean Byrne tak vytvořil ideální podmínky, které daly vyniknout talentu každého z nás. Díky, Seane. (26.06.2011)

Robin McLeavy se dle režisérových instrukcí na svou roli připravovala vyhledáváním informací o sériovém vrahovi Jeffreym Dahmerovi, dále také musela zhlédnout filmy Misery nechce zemřít (1990), Takoví normální zabijáci (1994) a díla Quentina Tarantina.Takže solidní příprava a taky podle toho vypadal výkon.Ale podle mě ještě lepší výkon předvedl John Brumpton v roli psycho otce.Výkon hodný oscara. (04.04.2015)

Poměrně luxusní záležitost, která s přehledem poráží většinu svých sadomasakrálních konkurentů a předchůdců. Takhle jsem měl nervy napnuté snad jen když u nás v TV poprvé dávali Deliverance. Holt, tak už to bývá, když z filmu nečiší prvoplánová stupidita, tvůrci vás nechají pěknou chvíli tápat v tom, s jakým že žánrem máte vlastně tu čest a oběti šílenců jsou vám sympatické. Musíte jim fandit a prožívat to s nimi, i když je vám téměř jasné, že moc šancí nemají. Ale naděje umírá poslední... Nápaditý a chytrý exploitation (to slovo bych z hlavy nenapsal - musel jsem ho sem zkopírovat z jiného komentáře), u kterého se nejspíš budete vrtět, odvracet oči a vůbec se všelijak ošívat. Pokud tedy nemáte nervy z oceli. (28.03.2011)