Slovinka

Malo to všetko čo to malo mať, dokonca i zahrané to bolo presvedčivo....akurát, že som mal pocit, že film trvá raz toľko ako je skutočná stopáž (90 minút).....inými slovami: už som netrpezlivo vyčkával na záverečné titulky ( takže, niekde sa stala chyba). **/*** P.S.: Chybička sa vloudila aj do samotného prekladu názvu filmu: Slovenka???....no, no.....Slovinka ...yes, yes. Fatálna to chyba. (14.07.2012)

Vôbec som nečakal, že to bude až také dobré. Mám pocit, aj keď asi zveličujem, že tento film dokonale vystihuje slovanský naturel a je to akási jeho sebakritika. Hlavná hrdinka s permanentne zachmúrenou tvárou (ako väčšina Slovanov), zahĺbená do vlastných existenčných problémov, do ktorých sa vedome (hoci nie úplne dobrovoľne) stále viac zamotáva, v dôsledku neochoty priznať si pravdu a tobôž jej čeliť. To sme my - Slovania - pštrosie národy, ktoré útrpne dúfajú, že niekto odhrabe ten piesok, do ktorého sme od strachu strčili hlavy. (12.05.2011)

Sny jsou často větší než naše možnosti. Někdy je splnění snu nad naše síly. Co je ochoten každý z nás obětovat? Jak daleko jsme ochotni jít? Stojí mám sen, co jsme si vysnili opravdu za to? Alexandra si kousla větší sousto, než je schopna spolknout. Vydělává si na byt prostitucí. Stává se zranitelná. Nemůže se svěřit kamarádce ani otci. Aby uchránila svoje tajemství, dostává se do pozice štvance. Kamera nás decentně navádí na dataily ze Sašina života. Příběh se odehráva taky a teď, sledujeme reální prostředí Lublaně i slovinského venkova. Nina Ivanišin je přesvědčivá. Ve své rozporuplnosti ukazuje nakonec sílu osobnosti. Kozole natočil velice citlivě snímek ze současnosti, kterému nechybí ani napětí ani psychologie hlavních postav. Za zdařilý považuji závěr filmu, který není ani příliš optimistický ani vyloženě depresivní. Není bez zajímavosti, že podobnou tématiku (touha po zlepšení životních podmínek výdělkem z prostituce) zpracoval ve stejném roce i polský režisér Robert Gliński ve filmu Sviňky. (30.01.2015)

Tento týden ro už je třetí film ze školního prostředí, a nyní z toho nejvyššího. Asi je to inspirativní film, protože mě při něm napadl text písně (zpívá se na Mercedes Benz, který proslavila Jani s Joplin): "Božíčku kup mně Mecedese Benze / a taky pár euro, strč mi do kredence. / Dřela jsem se celej život, ale už se mi nechce. / Božíčku kup mi Mecedese Benze // Božíčku dopřej mi jeden den ve městě / a kup mi hezký prádlo, jako nevěstě. / Nekoukej na stovku, nekoukej na dvě stě. / Božíčku dopřej mi jeden den ve městě." A tak dál. A tak to tu máme. Hlavně je třeba cvičit výslovnost anglických samohlásek - není to sranda, i když ostatní taky nevypadá srandovně. Prostě "job" není "čáp" a "suck'n'fuck" "sarkofág". Ale tak jako tak, realizační tým (dporučuji převzít tento pojem ze sportu, jelikož je jedním z nejfrekventovanějších) odvedl profesionální práci (jedna z mnoha floskulí, které Vladimíru Justovi v jeho Slovníku unikly). Přestože ve filmu nikdo neodpočívá, je to film veskrze odpočinkový. Známe to i z jedné nejapné reklamy: "Byt, o to tu běží!" V samém závěru se opět vracíme do světa písní. Tentokrát je to Zappův "Bobby Brown" v podání pana otce, který z toho dělá opravdovský čoromoro. (08.12.2016)

Hlavná hrdinka mala takú obrovskú charizmu, že som v momente aj ja dostala chuť ísť sa predávať na ulicu. Za to jej patrí miesto v mojej naj desiatke, nech ju tam má aspoň niekto. No a fakt, že si študentky privyrábajú prostitúciou, nie je žiadne špecifikum len pre bývalú Juhosláviu. A Bratislava je na tom teraz ako? Už študentky nešlapú na Krížnej, ale chodia do Trafa, či? (24.03.2017)