Réžia:
Daniel MonzónKamera:
Carles GusiHudba:
Roque BañosHrajú:
Luis Tosar, Alberto Ammann, Antonio Resines, Carlos Bardem, Marta Etura, Manuel Morón, Manolo Solo, Josean Bengoetxea, Jesús Carroza, Miguel Martín (viac)Obsahy(4)
Dvaja muži na opačných stranách väzenskej vzbury. Mladý Juan (Alberto Ammann) sa zamestnal ako väzenský strážca. Chce urobiť dojem a hlási sa do práce o deň skôr. Keď robí prvú pochôdzku po svojom novom pracovisku, stane sa nehoda a on zostane v bezvedomí. Umiestnia ho rýchlo v prázdnej cele 211. V rovnakomk čase sa väzni z bloku s maximálnou ostrahou oslobodia a prepadnú väzenie. Na ich čele stojí drsný a násilnícky Malamadre (Luis Tosar). Strážcovia v panike utečú a nechajú Juana v cele. Aby prežil,vydáva sa za väzňa a stane sa tak súčasťou udalostí vnútri obkľúčeného väzenia. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (441)
Sugestívne a príťažlivo nakrútená tak trochu iná väzenská dráma. Monzón režijným umom zakrýva nedostatky scenára, ale úplne ich zakryť nedokáže. Ono totiž situácia pred zásadným dejovým zvratom zhruba v polovici filmu hovorí ešte viac o dementnosti vyjednávačov, ako predtým a to je čo povedať. Tak ale povedzme, že v krízových situáciách to ľuďom pomalšie myslí a nedokážu predpovedať bezprostredné následky. Tosar mi celý čas evokoval Diega Lunu a ak hlavy na juhozápade krajiny neobmedzených možností budú premýšľať o remaku, tak si asi naňho tiež spomenú. ()
Začátek byl víc než luxusní, opravdu mě navnadil do dalších minut. Postupem času bohužel přibývalo divných situací a film začal ztrácet. Pak se objevil zajímavý obrat v ději, a tak jsem doufal, že konec bude povedený. To se ale tak úplně nestalo a musím říct, že se závěrečným rozuzlením nejsem příliš spokojen. Bylo to dost podivné. Ale celkově to je ucházející vězeňské drama, které mohlo podle mě dopadnout mnohem lépe. 65% ()
Filmy z vězeňského prostředí mám ráda, stejně jako španělskou kinematografii. Byla jsem docela překvapena, že tak vysoce hodnocený a ještě ke všemu neamerický film budou vysílat na Primě Cool. Jediné, čeho jsem se obávala, byl dabing. Kinematografie španělsky hovořících zemí má natolik osobitý feeling, atmosféru i styl, že dabing dokáže velmi účelně srážet celkový zážitek z filmu. To se potvrdilo i v případě Cely 211. Nejvíce mi zážitek znepříjemňoval hlas Libora Terše, který mluvil Luise Tosara. Má dost specifický hlasový projev a zjistila jsem, že ho dokážu nejvíce ocenit pouze, když dabuje v Dr. Houseovi:) Naštěstí samotný děj, charaktery postav i herecké výkony byly tím pravým vězeňským syrovým dramatem, takže dokázaly po většinu času docela účelně mé nevalné dojmy z dabingu přebíjet. Gangy drsných a nebezpečných "machos" versus jeden nový dozorce. Stačí jedna zdánlivě banální nehoda, nepozornost dozorce a zručnost jednoho vězně a nevinná obchůzka po novém pracovišti se pro Juana změní v boj o přežití mezi těmi, kteří stojí na té druhé straně zákona. Situace i vztahy se začnou vyostřovat a postupně celá vzpoura směřuje k nevratným a tragickým následkům. Juan už pomalu přestává hrát svou "roli" a začíná se stávat skutečným vězněm. Aneb dobrá rada pro všechny, kdo by se chtěli ucházet o práci dozorce ve vězení: Nikdy nechoďte do práce o den dřív!:) ()
To takhle ke mně přijde jeden kámoš a říká, jestli jsem viděl nějakou Celu 211. Já mu říkám, že ne, on na to, že to si musím sehnat. Poté, co mi to za pár dnů vychválil i další kámoš, jsem si tenhle film sehnal a výsledek předčil má očekávání. Tenhle film se zpočátku zdá pomalý, ale to je jen pár minut a pak se to začne kupit. Jedna událost stíhá druhou a vše vede k jednomu neodvratnému konci. V některých momentech mi to připomnělo další skvělý film, Unthinkable, ale opravdu jen v několika, jinak si tento snímek jede ve vlastních, nezajetých a poměrně originálních kolejích. Věřím, že tohle nebylo naposledy, co jsem tento skvělý film viděl. 100 %. P. S. A Luise Tosara a Alberta Ammanna bych chtěl vídat častěji, kdyby tihle herci "zdrhli" do Hollywoodu, vůbec bych se nezlobil… ()
„Poslyš, Juane. Nezapomínej, kde jsi a dívej se jim přímo do očí. Nenech je, aby poznali, že máš strach. Do očí, ale sleduj jejich ruce. Mají rádi kouzelníky.“ A milý Juan bude muset hodně kouzlit, aby přežil a zároveň při tomto nedobrovolném pobytu neudělal něco, co už nepůjde vzít zpět…Uvíznout jako čerstvě nastoupivší bachař v cele zrovna během vzpoury vězňů je zatraceně velká smůla. Taková, která se může rovnat nekompromisnímu lynči a následné jisté smrti. Pokud chce člověk v takové situaci přežít, nezbývá mu než rozehrát riskantní vězeňskou partii a doufat, že mu ji ti myslitelé neprokouknou…Od úvodní anarchistické vzpoury jde o velmi intenzivní, napínavou podívanou s mnoha zvraty, při které plně fandíte hlavnímu hrdinovi. Ten se pořád pohybuje na tenkém ledě a divák trne, jaká další informace „z venku“ prosákne. A k Juanově činu…opravdu se dá tak snadno odsoudit? To už je na divákově posouzení. S výjimkou té někdy skoro až naivní důvěry v „nováčka“, která byla místy dost na hraně, nemám s filmem jiný problém. Silné 4*. ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (5)
- Film Celda 211 byl nominován na šestnáct cen Goya. Získal jich nakonec osm: za nejlepší film, nejlepší režii (Daniel Monzón), nejlepší mužskou hlavní roli (Luis Tosar), nejlepší ženskou vedlejší roli (Marta Etura), nejlepší herecký objev v mužské kategorii (Alberto Ammann), nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší střih a nejlepší zvuk. (Estrecha)
- Film získal osm trofejí včetně té nejvyšší za film roku na Španělských filmových cenách v roce 2010. (zdeny99)
- Film je venovaný Luisovi Ángelovi Puentemu, hasičovi zo španielskeho mesta Zamora, kde sa tento film natáčal. Luis sa podieľal na snímke a umrel pri záchrane dvoch chlapcov v rieke Duero krátko potom. (MikaelSVK)
Reklama