Neklid

"Excuse me. Can I help you? - No, we're just browsing. Thanks." Film mě překvapil, svým tématem i jeho pojetím - bylo to všechno rozhodně netradiční, jiné. Ústřední dvojice byla moc sympatická, Hiroshiho dopis nejdojemnější slova slyšená v posledních letech. Přesto to celé mohlo být víc dojemné (vzhledem k tématu), ale jak jsem již psal, film byl pojat trochu odlišně. 4* (09.09.2012)

Film, který je stejně fantasijní jako je opravdový, a tím myslím, že v obou hlediscích je hodně vysoko. Filmy, které mají myšlenku a zároveň rozebírají téma života a smrti, ty mi vždycky seděly. Tenhle myšlenku má, na to, jakou, na to si každý musí při závěrečných titulcích přijít sám, a ta myšlenka je na tolik hluboká a vždycky aktuální, že už pro ni má smysl film vidět. Myslím, že i z hlediska těch pomýlených lidí zastávajících myšlenku, že film musí být inovativní, aby byl dobrý - i z jejich hlediska jde o dílko povedené (ačkoli z principu jejich uvažování za rok dva "náhle už nebude", ale to je dlouhodobější myšlenkový spor nehodný Restless)... Celkově musím říct, že Gus Van Sant mi dokázal, že opravdu umí, a tenhle film je nejen tak opravdový, jako je fantastický, je i stejně mrazivý, jako je hřejivý... a já si u něj jen přál, aby ještě nekončil... (07.01.2012)

Enoch & Annabel. ON vyčpělý sirotek přežívající bez zájmu o život a se zájmem o navštěvování cizích pohřbů. ONA kouzelná slečna s odvahou a vášní a umem žít. A taky s rakovinou mozku. Přestože tedy leitmotivem je smrt, umírání, čekání na smrt, snímek je prodchnut citem, silnými emocemi a nakažlivým entuziasmem. Život je krásný, na světě je krásně. A pokud není, tak bude. Láska k životu, respekt k času. Carpe diem. Život je dar, smrt je nicota. ~ Vyvážený příběh, v němž se emotivní rovina nenásilně prolíná s tradičními režisérovými snahami o jinakost a experiment (kaleidoskop, baterka, namalované obrysy těl na asfaltu…). Plus vynikající herecké obsazení (skvělá Mia Wasikowska v roli Annabel, stejně jako nedávno jako Jane Eyre). (Dobře napsaná je též postava imaginárního Japonce – kamikadze pilota – patetického ducha jménem Hiroshi.) ~ Fantazijní svět vnořený do reality. Originální romantika. Pozitivní energií nabitá předfunusová lovestory. Úžasně pokojný Neklid. ~ ~ Zdá se, že jde o druh zpěvného ptáka, který si myslí, že umírá pokaždé, když zapadá Slunce. A když se ráno probudí, je z toho, že stále žije, úplně na větvi, a proto zpívá ty nádherné písně. (10.02.2012)

Nemám ráda filmy o smrti a umírání, které jsou prvoplánově postavené na ždímání slz z diváka. Restless ale není film o umírání (ač by se to tak na první pohled zdát mohlo) a už vůbec si neklade za cíl diváka zdeptat. Je to poetické dílo o tom, jak jsou lidé schopni se navzájem obohatit, zabvit jeden druhého strachu ze smrti a naučit se konečně mít rád život a vodní ptactvo. Vynikající výkony podávají Mia Wasikowska i Henry Hopper, Ryo Kase je pak zřejmě opravdovým duchem kamikaze Hiroshiho. Poetické, posmutnělé ale s velmi pozitivním vyzněním. A taky chytré. (15.03.2012)

Příběh, který proplouvá mořem zmaru - a nehroutí se z toho. Ale taky nic nerozdává zadarmo ... vám ani nikomu jinému - ústřední dvojici nevyjímaje. Můžete ho zpochybňovat, protože Annabel je bytost až příliš dokonalá ... a takřka nekonečně moudrá - jakoby ani nebyla z našeho světa, ale ... čím by byl bez ní ? Kde by byla jeho maličko posmutnělá, a všemu navzdory pozitivní poetika ... kde by byl jeho lehce morbidní humor - a jeho sugestivní atmosféra, která navozuje něco jako stav beztíže ? Berte ho, jaký je - a jaký CHCE být, nic víc pro něj (ani pro sebe) udělat nemůžete. (12.09.2015)