Tamara Dreweová

„Why does the asshole always get the girl?“ Odvěká otázka, na kterou ani Frearsův úsměvný kousek o škodolibé reciprocitě příčin a následků nedokázal najít odpověď. Tok Thomas Hardy - grafická novela - filmové plátno ukočírován s přehledem a odzbrojující upřímností, až jsem měl chvílemi pocit, že si do Dorsetu přijeli léčit tvůrčí krizi Woody Allen a Terry Zwigoff. No jo, když jsou vztahy a sex postavené na trucu, jsou slova: „Nedala bych ti, ani kdybys byl poslední muž na Zemi po atomový zimě!“ jen takovým plácáním do větru.. (22.02.2017)

Od tohohle filmu jsem tedy čekala něco úplně jiného, a musím říct, že jsem čekala něco víc. Trailer byl barevný a veselý, kdežto tenhle celý film byl spíš takový ponurý, i když si říká komedie. Moc jsem se tedy nezasmála, abych pravdu řekla. Miluju Británii a anglický venkov je opravdu krásný, ale ve finále je to to jediné, co si z tohohle filmu budete pamatovat. Zápletka byla nezajímavá a vlastně nedořešená, to se jen tak dali prostě dohromady, schluss? Gemma Arterton je nesympatická, nebýt tam skvělé Tamsin Greig, která to zachránila, asi bych to snad ani nedokoukala. Potěšil mě Dominic Cooper ve, co se týče vizuální podoby, neobvyklé roli, ale zhýčkané frajírka mu uvěřím kdykoli. Už to předvedl v An Education a v Mamma mia. Luke Evans má u mě plusové body též, byl to první film, který jsem s ním viděla, a zaujal mě. Bonus bod za ty dvě puberťačky, hned bych jim jednu flákla. (01.02.2011)

Gemma! Gemma! Gemma! To je shrnutí tří základních faktorů, které mě v průběhu filmu zaujaly a vysloužily si tři hvězdičky darované z hluboké lásky. Abych to ještě trochu upřesnil: Gemma Arterton má překrásný úsměv, Gemma Arterton má přenádherné oči, Gemma Arterton má ten nejhezčí nos pod sluncem hnedle po Gérardu Depardieu :-) Velká škoda, že jinak velmi zajímavý a sexuálně nezávazný příběh sklouzával až moc často k nechtěné parodii, že sympatické postavy tvořila převážně kolem pobíhající zvířata a že jeden z těch naprosto příšerných charakterů vyfásla i moje Gemma, k jejíž postavě jsem měl na konci bohužel dost velkou averzi. Jinak ale vcelku spokojenost- co jsem chtěl vidět, toho jsem se dočkal :) 60% (17.08.2013)

Stephen Frears je velmi schopný chameleon. Skáče z žánru do žánru, vždy odvede poctivou práci a občas je to i výjimečný zážitek. Tamara je takový velmi příjemný film plný britského humoru. Hlavní roli ve filmu hraje sympatická díra Ewedown, kde chcíp pes a klid je tam takový, že tam jezdí neúspěšní spisovatelé hledat nápady či jenom azyl. Složení charakterů je naprosto klasické od vilné barmanky, přes místní drbny až po světáckého spisovatele. Zažité pořádky nabourá návrat Tamary, jež je skvěle ztvárněná čím dál víc sympatickou Gemmou. Frears se soustředí na pointované dialogy a idylické prostředí, pod jehož povrchem bublá kotlík emocí a podezření - jen se vylít. Film je naplněn příjemnou britskou kytarovkou a kamera si hraje s pastelovými barvami. Není to vždy dokonalé, méně zblázněných slečinek, více scén Lukea a Gemmy a možná ne tolik od začátku jasných zápletek. Ale je to takové příjemně pozitivní, hezky se na to kouká a rozhodně tím čas neztratíte, naopak užijete si ho. Je to tu díra, ale včera dorazila Tamara, nejdřív si nabrnkla známýho bubeníka, pak starýho (ale zajištěnýho) pisálka, jenže mi všichni víme, že vlastně chce pořád Andyho, ale ten zase běhá za barmankou, co myslíte, jak to dopadne... 70% (09.03.2011)

Spisovatelé jsou zloději a lháři. Tento zásadní poznatek jsem si odnesl ze snímku, kterému sice zcela nerozumím, ale dýchla z něj na mne pohoda venkova, otřásl mnou smrad kravího lejna, zaujal mne vztahový megamix a rozhodně nešlo přehlédnout znuděnou nadrženost místních puberťaček. Až se zkrátka jednou rozhodnu napsat sto dílů encyklopedie o barvě ranní stolice Járy Cimrmana, tak si nějaký podobný Dům spisovatelů taky najdu. (14.10.2014)