Stalingrad

Doslova mrazivý (proti)válečný snímek, který by klidně mohl mít podtitul "Ponorka bez ponorky", jak moc povedený je. Většinu si ho pro sebe sice krade excelentní Karel Heřmánek, který nezapomenutelně a hravě zastiňuje všechny ostatní herce, ale neznamená to, že by třeba Thomas Kretschmann či Dominique Horowitz byli špatní. Vůbec ne. Pět hvězd. (06.09.2011)

Na to, že jde o poměrně slavný film a zároveň o německý pohled na východní frontu 2. světové války, v něm nalézám celou řadu nedostatků. Mimo jiné je v něm znát omezený rozpočet, protože chybí výpravné a velkoryse natočené bojové scény. Dokonce i tanková bitva tady vypadá jako komorní záležitost se skupinkou herců v čele. I když ve filmu není přítomný sovětský patos a není plný ideologie, přesto je znát, že se německá strana pokouší žehlit svou minulost a retušovat ji v celé řadě detailů. Úsměvně vypadá, když německý důstojník domlouvá svým podřízeným, že přece není žádný nacista, a to uprostřed svého štábu, nebo když se německý voják podivuje před důstojnickým sborem nad týráním sovětských válečných zajatců. S tím pochopitelně řada vojáků nesouhlasila, ale byla to běžná praxe a bylo to stejně chronicky známé jako řešení židovské otázky. Film má zvláštní konstrukci, kdy jen těžko si lze představit podle dění na plátně, jak vlastně bitva probíhala, a zmapovat všechny její fáze. Střetnutí ve snímku má podobu řady epizodických konfliktů, kde se navíc většinou ztrácí jednotlivec. Některé scény vypadají spíš bláznivě, on ten důstojnický sklad přecpaný proviantem uprostřed vojáků vyhladověných k smrti, který hrdinové filmu najdou opuštěný, opravdu není uvěřitelný. Stejně jako ten závěrečný podivný únik z relativního bezpečí do území nikoho. Celkově je to nepatrně lepší než slavné Ozorovovy velkofilmy, ale na víc než 55 % celkového dojmu to nevidím. (20.03.2011)

Stalingrad-slovo které budí respekt stejně jako pohled na žraloka bílého.Film který ukazuje že ve stalingradském sněhu nešlo spoléhat na osudovou něhu.Začátek filmu je takový prázdninový jak se vojáci koupou ve společnosti plážových slečen někde v Itálii,radují se a nabírají síly z předešlých bojů a vzápětí je slyšet trumpeta a začíná rychlý nástup na nádvoří,na cestu vlakem do míst odkud pro většinu z nich nebude návratu.Vědí že jedou bojovat,ale díky propracované propagandě srší humorem,vždyť jedou do Ruska,do země která stojí na hliněných nohách jak se německému národu snažilo nabulíkovat vrchní velení wehrmachtu.Skvělé scény,skvělá "bořící" hudba od Norberta J. Schneidera vytváří hustou atmosféru po celý film.Josephovi Vilsmaierovi se povedlo natočit doslova autentický film o zimě,hladu,smrti i bezmocnosti a Stalingrad z roku 2013 se tomuto o 20 let staršímu snímku ani zdaleka nepřiblížil. (19.06.2018)

Stalingrad ukázaný z pohledu té "druhé" strany, to se nevidí příliš často. A uchopit toto téma takhle zdařile, to jest dobře vybalancovat válečnou (nebo chcete-li akční) stránku a náhled do života několika příslušníku wehrmachtu,to se vidí ještě méně. O to víc nás může těšit česká účast ne na Stalingradu, ale na filmu o něm. (06.12.2006)

Jeden z mých "NEJ" válečných filmů! Psychologicky a syrově působí svým zpracováním na diváka. Pohledem německých vojáků na vývoj na východní frontě, kde se jejich postup zastavil a změnil průběh války. To byl STALINGRAD! A ať už bude filmových zpracování vícero, u mě vždy zůstane tento snímek ze všech NEJ! Spolu s českými herci v popředí a hlavně s nezapomenutelným Karlem Heřmánkem sr.! 100% (07.09.2014)