Stalingrad
Obsahy(1)
Hitlerovy příkazy zněly neustupovat a nevzdávat se, v kruté zimě tak zahynuly více než dva miliony mužů. Boj o Stalingrad se tak stal přelomem ve vývoji války a Německo se z této zničující porážky nikdy nevzpamatovalo. Brutální realitu můžete vidět očima německého důstojníka Hanse von Witzlanda (Thomas Kretschmann) a jeho čety. Sledujte příběhy obyčejných německých vojáků, kteří poznávají pravou povahu režimu a nadšení z budování Třetí říše u nich pomalu přechází v rozčarování a v touhu dostat se za každou cenu domů. (Magic Box)
(viac)Videá (2)
Recenzie (285)
Stalingrad je působivě natočené válečné drama, které dokáže z minima vytěžit maximum. Ve filmu chybí velkolepé epické válečné scény, soustředí se spíše na malou válku v tunelech, namísto velkých srážek techniky se objeví jeden T-34, ale tím víc mi snímek přišel působivější. Neukazuje stalingradskou bitvu jako gigantickou obkličovací operaci, ale popisuje boj o město na osudech jednotlivců a dostává tak do děje lidský prvek, který mu rozhodně neškodí. Každopádně je to zajímavá změna oproti častým válečným velkofilmům, navíc je zajímavé, že Karla Heřmánka obsadili do role hauptmanna Wehrmachtu, když většinou hraje hebrejce a loví srnce. Ale rozhodně neudělali chybu. ()
Hodně deziluzivní pohled na bitvu u Stalingradu očima těch, kteří ji prohráli. Na hrdinství není místo, není místo na ideály a víru v Říši. Jediné, na čem záleží, je přežití. Ale to je u Stalingradu spíše fikcí. To, že na Volze trpěli nejen hrdinní rudoarmějci, ale v závěrečné fázi bitvy především německé jednotky, je tu zachyceno se vší otevřeností a neúprosností, přičemž ale nedochází ke zbytečné heroizaci. Ba naopak. V bitvě, ve které byly desetitisíce mužů obětovány zbůhdarma se nejvíce vyjevil paradox války – ti, kteří je vedou, trpí ze všech nejméně, na šachovnicích umírají jen nevinné figurky. Přesně to film Stalingrad zachytil dokonale. Obsahem lepší, než deset vojínů Ryanů v jednom šiku, ale bohužel, po stránce technické "prostě jen německý film". A to je vidět – zejména v první třetině, kdy masové scény nepůsobí nijak přesvědčivým a dechberoucím dojmem. Jakmile se však pozornost zaostří už skutečně na zoufalý hlouček "živých mrtvých" vojáků, patří Vilsmaierův film k tomu nejlepšímu, co válečný žánr nabízí. ()
Pohľad na svetovú vojnu z "tej druhej" strany. Na moje prekvapenie nešlo o dobíjanie "mesta,ktoré sa stalo legendou", ale skôr o komorný príbeh niekoľkých Nemcov. Pomerne reálne správanie a charktery postáv, pekná hudba a dostatočne odporný velitelia navodili tú správnu atmoséru na rozmýšľaie. Akcia je dosť minimalistická a chýba jej dynamika dnešných filmov, ale film má niekoľko veľmi silných scén, ktoré hravo prekryjú malé neodstatky... ()
První polovina je prakticky nekoukatelná a ve druhé se nejedná o nic výrazněji lepšího. Rozhodně bylo fajn nakouknout na válku i z druhé strany, tedy z očí těch zlejších, přičemž si nelze nevšimnout, že by se pohledy řadových vojáků, ať už jsou na kterékoli straně lišily. Z řadového vojáka totiž velmi rychle opadají veškeré naděje a ideály a nestará už se o nic jiného než o přežití. A po nějaké době už ani o to. Ve filmu jsou spousty pěkných myšlenek, ale nějak mi to celkově moc nesedlo. Místy jsem se dost nudil. Postavy mi přišly extrémně nezajímavé a hrozně monotóní. Zkrátka a jednoduše řečeno. Obsahově a myšlenkami je film skutečně na výši, ale extrémně pokulhává zpracování. Celkově nemohu dát více než 2*. ()
Vojna je svinstvo. Akákoľvek vojna. Nie je v nej len hrdinstvo a zbabelosť, ale aj niečo medzitým. A o "medzitým" hovorí tento film. Je to pohľad na vojnu z "druhej" strany. Z pohľadu radových nemeckých vojakov. Asi sa pri točení vojnových filmov nedá vyhnúť tomu, aby si každá strana prikrášľovala históriu po svojom, ale aspoň je čo porovnávať. Ku kladom snímku patrí to, že nie je prehnane akčný, ale aj pri svojej prílišnej dÍžke mi v ňom niečo chýbalo. Niečo, čo by ho urobilo presvedčivejším. Žeby mohutná hudba zo starých ruských vlasteneckých filmov? Neviem. ***1/2 ()
Galéria (48)
Fotka © Senator Film Verlei
Zaujímavosti (20)
- Protože v době natáčení nebyl ve střední Evropě sníh, dostala produkce pokyn celé natáčení přesunout do týdne do Finska za polární kruh. Tanky byly převáženy letecky, ruským letadlem z letiště Ruzyně. Přesun tanků Prahou a naložení do letadla muselo proběhnout v noci a stavěla se kvůli tomu na letišti ranvej ze dřeva, aby nedošlo k poškození asfaltu. (AlekiCornski)
- Ve scéně, kdy ruské tanky útočí na Němce, vybíhá Němec v krycím bílém plášti. Jakmile je zasažen tanky a rozpůlen, plášť nemá a je pouze v uniformě. (Investman)
- Film vykresluje vojáky Wehrmachtu jako defacto ty „hodné“, kteří se nepodíleli na válečných zločinech a genocidě či o nich dokonce nevěděli nebo se jim snažili zabránit. Ani jedno není pravda, vojáci Wehrmachtu a dokonce i běžná německá policie byli běžně nasazováni na ty nejhorší zločiny, včetně genocidy či provozování vyhlazovacích táborů. Míra souhlasu mezi vojáky byla navíc tak vysoká, že v případě, že někdo odmítl splnit rozkaz, byl pouze převelen, nikoliv potrestán, neboť se vždy našel dostatek dobrovolníků. Stejně tak němečtí civilisté byli se zvěrstvy své země seznámeni, například díky dopisům, které posílali vojáci a policisté domů a ve kterých popisovali své zločiny. Tyto dopisy si lze přečíst například v knize „Černá zem“ od Timothyho Snydera. V jednom takovém dopisu například německý voják tvrdí, že vraždění židovských nemluvňat (které před střelbou vyhazovali do vzduchu, aby se trochu pocvičili ve střelbě) v Mohylevu je v podstatě „preventivní obrana“. Mýtus o nevinném Wehrmactu (Mythos der sauberen Wehrmacht) začal být šířen samotnými Němci po 2. světové válce ve snaze shodit jejich zločiny proti lidskosti na Hitlera a úzkou skupinku prominentních nacistů. (vojtaruzek)
Súvisiace novinky
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (viac)
Reklama