Stalingrad

Stalingrad ukázaný z pohledu té "druhé" strany, to se nevidí příliš často. A uchopit toto téma takhle zdařile, to jest dobře vybalancovat válečnou (nebo chcete-li akční) stránku a náhled do života několika příslušníku wehrmachtu,to se vidí ještě méně. O to víc nás může těšit česká účast ne na Stalingradu, ale na filmu o něm. (06.12.2006)

Päťdesiat rokov od najväčšej bitky v dejinách nakrútili Nemci svoj pohľad na ňu. Na historický veľkofilm asi neboli peniaze a bolo naň aj neskoro. Namiesto toho sa Vilsmaier na malej vzorke nemeckých dôstojníkov a vojakov pokúsil ukázať ich videnie veľkej bitky. Nie vždy sa mu to darilo uveriteľným spôsobom. Viackrát som prevrátil oči nad myšlienkovými a obrazovými klišé, ktoré sa vo filme vyskytovali. Nadmerné množstvo epizód film zahltilo na úkor drobnokresby postáv a technické nedostatky ho odsunuli do šedivého priemeru. Možno to znie neuveriteľne, ale ja som sa pri tomto filme dosť nudil. A to by som sa pri dvojtísícom hodnotenom filme nemal. (12.01.2011)

Další z povedených válečných filmů, ale ne tak moc. Tenhle film měl německý děj, čili osudy něměckých vojáků, a tudíž se mi zase tak moc nelíbil. Samozřejmě, že film byl efekntě vynikající, taky dobrý námět, Stalingrad, nejkrvavější bitva. Šlo to poznat, ale spíše se jedná o zimu, jaká tam je. Taky jse tam objevují strašné záběry, jak někomu umrzne noha, lidé mají hlad... ale tohle se vše dělo za války a myslím si, že je to v tomhle snímku naznačené, jak to doopravdy vypadalo. 85% (12.01.2008)

Až na to, že film o Stalingradu a samotné bitvě vlastně vůbec není a popisuje spíše útrapy jedné německé jednotky ve válce, která jim už pomalu začíná lézt krkem, je to zajímavá podívaná. Na filmu je trochu znát nižší rozpočet a párkrát jsem nepřehlédnul přímo technické chyby a herecké lapsy, ale protože se mi to téma líbilo, tak jsem na to kašlal. Kdybych ten film pouštěl někde na střední nebo vysoké škole studentům a měl s nimi posléze diskutovat o tom co viděli, asi bychom se nevyhnuli hodně kontroverzním otázkám. Ve filmu jsem nezaslechl ani jednou slovo žid, propagandistické slogany byly oproti skutečnosti jen velmi mírné a vojáci (ne že bych tomu nevěřil) byli v určitých chvílích až příliš násilně zobrazováni jako lidé s dobrým srdcem, tak jednoduché to nebylo, zda-li to nebyo dosti naopak. Špatně se tomu přizpůsobuje. Za vidění Stalingrad rozhodně stojí a vyplatí se dát mu přednost před někdy fakt stupidními vysokorozpočtovými pitomostmi. (17.02.2008)

Hodně deziluzivní pohled na bitvu u Stalingradu očima těch, kteří ji prohráli. Na hrdinství není místo, není místo na ideály a víru v Říši. Jediné, na čem záleží, je přežití. Ale to je u Stalingradu spíše fikcí. To, že na Volze trpěli nejen hrdinní rudoarmějci, ale v závěrečné fázi bitvy především německé jednotky, je tu zachyceno se vší otevřeností a neúprosností, přičemž ale nedochází ke zbytečné heroizaci. Ba naopak. V bitvě, ve které byly desetitisíce mužů obětovány zbůhdarma se nejvíce vyjevil paradox války – ti, kteří je vedou, trpí ze všech nejméně, na šachovnicích umírají jen nevinné figurky. Přesně to film Stalingrad zachytil dokonale. Obsahem lepší, než deset vojínů Ryanů v jednom šiku, ale bohužel, po stránce technické "prostě jen německý film". A to je vidět – zejména v první třetině, kdy masové scény nepůsobí nijak přesvědčivým a dechberoucím dojmem. Jakmile se však pozornost zaostří už skutečně na zoufalý hlouček "živých mrtvých" vojáků, patří Vilsmaierův film k tomu nejlepšímu, co válečný žánr nabízí. (27.01.2004)