Stalingrad

Vilsmaier přespříliš odkazuje na myšlenku Remarqua (Na západní frontě klid) a mě to nevyhovuje. A to nejen díky tomu, že v každém případě se jedná o jiný světový konflikt. V první řadě mi vadí vykalkulovaná a v podstatě pouze kladná postava německého důstojníka von Witzlanda, rozumím pokusu poukázat na to, že ne všichni Němci byli nepřemýšlivé vraždící bestie, ale tím, že se z důstojníka udělá pouze klaďas si mé sympatie nezíská (mám rád komplikovanou psychologii postav). - Za další. I v prakticky pouze mužských filmech mám rád ženské postavy, obvykle jsou pro děj nějakým způsobem přínosné, což ovšem nemůžu říci zde o Irině (Hana Vávrová), která v každé scéně v níž se objevila působila jako pěst na oko. - Ovšem nejzásadnějším mínusem, který já ve filmu spatřuji je to, že pokud se Vilsmaier chtěl zaměřit především na psychologii postav a jejich protiválečné smýšlení, pocity a pohnutky, proč si nevybral jakoukoliv menší bitvu (nepochybuji, že by byla méně krutá, krvavá a zbytečná), ale proč rovnou sáhl po jedné z nejzásadnějších a největších bitev novodobé vojenské éry - Bitvu o Stalingrad ve které zahynulo přes dva miliony osob. Když o hrůznosti samotného konfliktu se něco málo dozvíme pouze díky počátečnímu a závěrečnému titulku. Ve filmu jako takovém vidíme pouze jednu tankovou bitvu o pěti šesti tancích proti pár zbídačeným pěšákům a jedno dobývání strategicky důležitého továrního komplexu. - Když k tomu navíc připočtu, že ani technická stránka není kdovíjak působivá na to, že se točilo v devadesátých letech a mnoho i o dvacet let starších snímků je mnohem promakanějších. - Někdo tu píše o tom, že film je působivější od amerických bratříčků v tom, že se soustředí na strach vojáků (voják se při bitvě strachy posere), rozklad morálky či nepatetické umírání (dělem rozpůlený voják). To vše je sice hezké, ale spíš můžu pochválit Vilsmaiera za to, že přečetl Remarquovo dílo a tyto scény aplikoval do svého filmu. - Vlastně se mi toho nelíbilo mnohem víc, počínaje mnohdy příšernými dialogy a konče nepříliš zvládnutým režijním vedením. - A závěrem. Jen kvůli tomu, že se na filmu podíleli také čeští tvůrci v čele s Karlem Heřmánkem nadhodnocovat nebudu. - 65% (08.12.2012)

Film s nezapomenutelným Karlem Heřmánkem nastiňující atmosféru jedné z klíčových bitev moderní doby skrze osudy několika lidí. I přes místy až komicky působícími hereckými projevy ve mně Stalingrad zanechal silný dojem a soustředěním se právě na osudy několika postav a neopomíjením důležitých událostí se lze z druhého pohledu věrně vžít do utrpení lidí, kteří rovněž pro své rodiny a blízké umírali v dešti kulek, mrazem, hlady a upadli v zapomnění. (27.04.2011)

Päťdesiat rokov od najväčšej bitky v dejinách nakrútili Nemci svoj pohľad na ňu. Na historický veľkofilm asi neboli peniaze a bolo naň aj neskoro. Namiesto toho sa Vilsmaier na malej vzorke nemeckých dôstojníkov a vojakov pokúsil ukázať ich videnie veľkej bitky. Nie vždy sa mu to darilo uveriteľným spôsobom. Viackrát som prevrátil oči nad myšlienkovými a obrazovými klišé, ktoré sa vo filme vyskytovali. Nadmerné množstvo epizód film zahltilo na úkor drobnokresby postáv a technické nedostatky ho odsunuli do šedivého priemeru. Možno to znie neuveriteľne, ale ja som sa pri tomto filme dosť nudil. A to by som sa pri dvojtísícom hodnotenom filme nemal. (12.01.2011)

Stalingrad je působivě natočené válečné drama, které dokáže z minima vytěžit maximum. Ve filmu chybí velkolepé epické válečné scény, soustředí se spíše na malou válku v tunelech, namísto velkých srážek techniky se objeví jeden T-34, ale tím víc mi snímek přišel působivější. Neukazuje stalingradskou bitvu jako gigantickou obkličovací operaci, ale popisuje boj o město na osudech jednotlivců a dostává tak do děje lidský prvek, který mu rozhodně neškodí. Každopádně je to zajímavá změna oproti častým válečným velkofilmům, navíc je zajímavé, že Karla Heřmánka obsadili do role hauptmanna Wehrmachtu, když většinou hraje hebrejce a loví srnce. Ale rozhodně neudělali chybu. (27.06.2016)

Značně rozporuplná ukázka jedné z největších válečných bitev. Má to i lepší a silnější chvilky (hlavně v druhé polovině), ale jinak to není vůbec žádná sláva. Přišlo to jen mně, že ta první polovina byla taková chaotická, nesourodá a prostě tak divně vyznívající? V druhý půlce to už bylo o něco lepší, ale zase se naskytly poměrně divný scénky (bitka proti tankům). Svoji hodnotu film má, ale po stránce kvality nebo nějakého silnějšího zapůsobení na diváka na tom je film bledě. Alespoň na mě to tak zapůsobilo. 65% (24.01.2014)