Láska jako trám

"Já mám vážně strach, že ty naše rozpory přerostou do ulice a bude to mít vlyv na život města a státu, protože Josífek (synek) dělá na Hradčanech topiče a  Růžena (dcerka) je ve Výskumním ústavu národního zdraví a říká se: jaká rodina, takový stát." Inu - svatá pravda, nemyslíte? a taktéž "Dejte sem smích a smrt je mrtva - to řekl jeden veliký umělec". Jsou filmy, které nestárnou, z důvodů vyřčených i mlčenlivých pravd, láskyplného humoru, nezraňující ironie i zobrazení štěstí, které oceníme až po letech a Láska jako trám je jedním z nich. Krom toho - herecký a režijní klenot. (09.03.2024)

Kupovat nevkusný kabát manželce k významnému jubileu je vždycky riziko. A drahá polovička nad ním navíc může zůstat v rozpacích. V ošuntělém dárku z druhé ruky však Jan Pivec spatřuje to nejlepší možné řešení, jak manželce udělat radost. A když se vybíravé partnerce nelze zavděčit, tak raději půjde trucovat ke svému nejlepšímu kamarádovi, u kterého to všechno začalo nepodařenou koupí. Mistrný Jan Pivec dokazuje, jak si s tunou textu ve svém pokročilém věku, a zřejmě i s chatrným zdravíčkem, poradil jako starý mazák. S minimem střihu v každé, velmi často dlouhé scéně, na sebe strhával pozornost. Jiřina Šejbalová a Bohuš Záhorský také podali mimořádně kontrastní herecké výkony. Takové mistrovské výkony zdařile zaplátovaly poměrně řidčí a vlekoucí se děj. František Filip zase pro jednou odvedl dobrou režijní práci, ale přece jen některé scény mohly být důrazněji zredukované, protože byly až moc dlouhé a děj se, i přes vynikající herce, nepohnul z místa. Mé hodnocení: 60% (13.05.2013)

Nu já nevím, ale mě tahle manželská odysea vlastně nepřijde vůbec humorná, spíš jen smutná, stejně jako první díl Homolkových... Tam kde je třeba v Takové normální rodince opravdu komediální nadhled a sranda, mi tady ten nadhled nějak chybí a to neustálé vzájemné jizvení je spíš bolestné, než úsměvné, protože v mnoha rodinách a manželství je to podobně skutečné. (28.01.2020)

Poznání, že o každý lidský svazek, zejména o ten manželský, je nutno bojovat i v pozdním věku, tvoří výchozí bod naší poutí touto skvělou televizní inscenací. Herecký koncert, jehož nepopiratelným dirigentem je Jan Pivec a zdatnými spoluhráči v pomyslném triu Šejbalová a Záhorský, určitě tento námět zatraktivňuje. Snaživé statování dětí, opět hraných předními osobnostmi naší Thálie, tento pocit dále utvrzuje. Stále přežívající "divadelně kukátkové" prvky ve snímání kamery a děj, který není štván akčním ámokem, mohou zejména mladší diváky odradit. Na faktu, že tato perla naší televizní a vůbec vizuální tvorby má nadčasové hodnoty a parametry, to však zřejmě nemůže změnit vůbec nic. Tím méně je pochopitelné, že toto DVD Česká televize už dávno nevydala v klasické řadě svých DVD. Třeba by těch vděčných diváků ještě přibylo. (23.09.2007)

Svým způsobem unikát, který mohl vzniknout jen v Nové vlně. Svět se změnil, stejně tak zvyky a manželské role. Manželka už dneska není služkou a muž tím obskakovaným. Doba je prostě jiná a o to raději buďme, že František Filip roku 1967 natočil tento film o naprosto jiné generaci manželů a pohledu na manželství těch, co zažili ještě Rakousko-Uhersko. Dneska tedy už ani tak nejde o komedii, jako spíše o naučný dobový film, jak spolu vychází - nebo nevychází, manželství co slaví zlatou svatbu. Smál jsme se málokrát, ale pohled nemohl odtrhnout od televize. 75% (20.11.2023)