Réžia:
František FilipKamera:
Jan KrausHudba:
Karel SkleničkaHrajú:
Jan Werich, Jaroslava Adamová, Miloš Kopecký, Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Zdeněk Hodr, Miloš NesvadbaObsahy(2)
Nezapomenutelné herecké mistrovství Jana Wericha zazářilo před lety v televizním filmu, který získal v roce 1963 nejvyšší ocenění - hlavní cenu Gran Premio na MTF v Římě. Jako španělský místokrál v Limě v Peru na sklonku osmnáctého století je nejen stiženou dnou, ale i pochybami o věrnosti své milenky, herečky místního divadla. Své účty s nevěrnou kráskou si hodlá vyřídit velmi rázně... V režii Františka Filipa se zaskví i další naši přední herci, Jaroslava Adamová jako milenka, Miloš Kopecký v roli pobočníka, kancléř Miloš Nedbal a kardinál Otomar Krejča (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (65)
Ach, ti nepoučitelní muži.... Ach, ty ďábelské ženy... Divadelní ladění, vynikající herci a jednoduché téma. Bohužel právě televizní obrazovka tomu v mých očích nejvíce škodí a přes pěkné dialogy s citlivě dávkovaným humorem to nepřináší dostatek smíchu ani emočního dopadu. Příliš chladné a bez překvapení, i když je to moc dobře odvedená práce s nepopiratelnou kvalitou. ()
V režii Františka Filipa se rozjíždí herecký koncert v čele s Janem Werichem a Milošem Kopeckým, jejichž umění je radost sledovat. Historický nedostatek: V jedné scéně je Janu Werichovi předčítáno z listin, které jsou ve formě svitku, což je ovšem naprostý nesmysl, neboť svitky byly charakteristické pro papyrus, jenž se v 18. století již několik set let nepoužíval a to ani v papežské kanceláři, kde přežíval nejdéle! Na místě by byla spíše skládaná pergamenová listina nebo případně papír, jenž se však rovněž nestáčí do svitků. ()
5* v této televizní hře jsem si připomenul známé herecké osobnosti, které to parádně rozjedou v historickém příběhu. Předvedou tu jednu z nespočet variací, kde je vidět, jak dokážou ženy krásně manipulovat s muži. Veselé, milé i poučné to vidět z nadhledu, protože v milostném oblouznění by se snad každý muž zachoval stejně ;-) [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Jan Werich se v roce 1962 vrátil do role krále (tentokrát tedy místokrále). Z počátku to vypadá, že španělského místokrále hraje stejně jako Rudolfa II. I tentokrát tak mluví (sám o sobě mluví jako my) a stejně tak vystupuje. To se ovšem brzy změní, když usedne k rozhovoru s Milošem Kopeckým a později s Adamovou, co chtěla být milenkou evropských panovníků. Po slibném začátku se z Kočáru stává pouhé tlachání u stolu a nic se tam neděje. [1182. hodnocení, 58. komentář, 84%] ()
Jan Werich si spoluprácou na scenári upravil postavu miestokráľa na seba a výsledok je excelentný. Dokonca sedí aj jeho vek s vekom miestokráľa. Jaroslavu Adamovú, ktorá mu zdatne sekundovala nemožno označovať za mladú herečku, veď v tom čase jej už tiahlo na štyridsiatku. Výborné výkony podali aj ostatní účinkujúci a výsledok je veľmi dobrý, aj keď príbeh chvíľami stráca tempo. Prekvapila ma absencia komentára od užívateľa, ktorý má nick zhodný so sídlom španielskeho miestokráľa. ()
Galéria (1)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Jaroslava Adamová vzpomínala, že jestliže měla v rámci natáčení absolvovat polibek s Werichem, nedovolil Werich nikdy víc než na vousy. (sator)
Reklama