Zločin z lásky

Dva pokusy a dvě zklamání. De Palma z předlohy natočil sterilní thriller. Corneau ho trumfnul a obešel nejen bez atmosféry, ale i bez napětí a bez emocí. Galský snímek za svým mladším sourozencem zaostává praktiky ve všem. Herci jsou nedomrlí a úplně bezvýrazní, zamýšleně vyhrocené scény působí veskrze banálně. V kritice by se dalo libovolně pokračovat. Alespoň konec tentokrát dává smysl a není tak šíleně překombinovaný. Crime d'amour je jedna z mála výjimek, kdy je americký remake lepší než francouzský originál. (16.07.2013)

Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mi minimalističnost snímku lezla na nervy, nebo jestli to byla ta složka, která mi zabránila na film zapomenout, sotva naskočily závěrečné titulky. Brzy na to ale budu moci přijít díky připravovanému remaku Passion s R. McAdams a N. Rapace v hlavních rolích. Troufnu si ale tvrdit, že pokud se nová verze nestane jen vypiplanější a na oko líbivější kopií stejně jako Fincherovy zbyteční Muži, kteří nenávidí ženy (v původním filmu hrála hlavní roli právě N. Rapace), bude to jen díky tomu, že Crime d'amour je méně známým thrillerem, což mu na kvalitě vůbec neubírá. Nicméně mé oko se čím dál více zaměřuje na C.S. Thomas, která se s přibývajícím věkem stále častěji objevuje v mnou vyhledávaných menších filmech a v nezapomenutelných rolích, kde je důraz kladen spíše než na prvoplánovu krásu na charakter a um herce. V Crime d'amour kontrastuje chlad a vypočítavá krutost zralé Isabelle s bezelstným mládím hezké ale zdánlivě šedivé myšky její podřízené Christine. Týmová spolupráce mezi těmito ženami je přerozena v lásku, kterou můžeme vidět v teskném Christinině výrazu a ve slovech Isabelle, jimž můžeme a nemusíme věřit. A třebaže si Christine začne s Isabelliným milencem, o muže tady nejde, jde o pověst, jde o to být první, jde o moc nad druhým člověkem a zničení jeho osobnosti. Ale v poslední fázi Isabelliny intriky zůstanou bezmocné před zraněným srdcem Christinne a Isabelle na to doplatí. Ale tím zdaleka vše nekončí. Začne se rozjíždět plán precizní pomsty vzešlé ze zdánlivě neškodné hlavy. (27.05.2012)

ASI LEHCE ZAVANU SPOILEREM: Vypočítavá mrcha vydeptá naivní mrchu (tentokráte spíš opravdovou kravku) svou nadřazeností do takové míry, že naivce mrdne v kouli a položí si tu potvoru na nůž. Což by bylo v pořádku, kdyby se touto scénou nezměnil celý film, včetně charakteru hlavní antihrdinky, která se v cukuletu promění z totální, na pěst zralé, blbky ve vychytralou bestii, která by snad dokázala přelstít v detailech i samotného Columba. Co na tom, že tu Sagnierka vypadá celkem dobře a sem tam mi i (hlavně v první polovině filmu) lehce připomínala Lilly Loveless, když jsem měla celou stopáž chuť jí jednu fláknout, aby se slepice probrala... (12.05.2012)

Totální bezbřehá non-atmosférická nuda bez hudby a napětí, zato s televizním lookem. Osvětlovač se asi na natáčení taky nedostavil, protože tak vybledle světlý filtry nemohli tvůrci myslet vážně. Ani moje favoritka Ludivine Sagnier to nemohla zachránit. Pevně doufám, že Brian De Palma se chytne za svoje starý povislý koule a předvede nám svou oldschool steady cam perverse verzi plnou dlouhých záběrů bez střihu jako za starých dobrých časů. (23.08.2012)

Jedině ženská ví, co dovede ženská.... pánové pozor..... Nebylo to o tom, že by se Isabell přeměnila mávnutím proutku, ona taková byla už od začátku - žádný přerod. Jen si nechávala svou slupku všednosti. Byla však raněná lidmi, ke kterým měla důvěru. Vždy tvrdila, že 'hrají jako tým'. Když však přišla na to, že je to jinak, zkrátka se přizpůsobila a hrála dle svého. Skvělý film (03.01.2014)