Réžia:
Federico ZampaglioneScenár:
Federico ZampaglioneKamera:
Marco BassanoHudba:
Andrea MoscianeseHrajú:
Jake Muxworthy, Karina Testa, Chris Coppola, Ottaviano Blitch, Nuot Arquint, Emilio De Marchi, Gianpiero Cognoli, Matt PatresiObsahy(1)
Horory nemají nic společného s logikou. Jsou o temných trhlinách hluboko v lidské duši, o strachu a obavách, ukrývajících se v neproniknutelných stínech poraněných lidských myslí. A italský režisér, scenárista a mistr šokujících úderů na lidský klid Frederiko Zampaglione si toho je vědom. Jeho autorský horor z roku 2009 je příběhem Davida, v podání Jakea Muxworthyho, mladého vojáka, který se po odsloužení své mise v Iráku vrací domů a rozhodne se, že tíživé vzpomínky na válku nejlépe zažene menším dobrodružstvím v podobě cesty po celé Evropě na sedle horského kola. Na své pouti pak uprostřed lesů potkává sympatickou Angelinu, a protože si padnou do oka, vydají se poznávat místní ponurou krajinu spolu. Brzy jim ale zkříží trasu legenda, lokální mýtus, který se sice na první pohled jeví jako povídačka pro děti, ale záhy začne doznávat děsivě reálných rozměrů. Všechny hrůzy prožité ve válečné zóně se rázem stanou ničím proti setkání s tajemným Mortisem, který je jen důkazem toho, že realita svou krutostí mnohdy předčí jakoukoli noční můru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (34)
Prvá polhodina bola bravúrna. Výborné naháňačky po lesoch, atmosféra by sa dala krájať. Druhá polovica bola už taká priemerná: Naháňačka sa nám zmení na mučeníčko ala Hostel. Tu už šla atmosféra z kopca a aj keď sa mi tam páčili nejaké veci (elektrická posteľ, spálené mŕtvoly), väčšinu potenciálne najzaujímavejších a najkrvavejších scén ukázali mimo kameru, čo už. A ako tu už bolo spomínané niekoľkokrát, prichádza úplne idiotský záver. Už dlho som (našťastie) nevidel horor, v ktorom by bol tak trápny koniec. Škoda, hodnotil by som to lepšie, takto je to len priemer. ()
Renesance italského hororového filmu? Ano i ne. Pokud chtěl Zampaglione svojí domovině navrátit zašlou slávu, měl natočit giallo, či horor s démony, kanibaly nebo zombíky. Ale určitě ne hixploitation, tedy subžánr převážně americký, který se v posledních letech sice úspěšně aklimatizoval i v (jiho)evropském prostředí (např. zde), nicméně pro italskou poetiku nablblých scénářů, divně vybrané hudby a naprosto nekauzálně způsobeného násilí poměrně nevhodný. Shadow je horor relativně slušně natočený, místy si drží uspokojivou atmosféru, no co je mu to platné, když se v něm vraždí kvůli vyplašené srnce, v závěru se chudák divák dočká nejprofláklejší pointy filmového světa vůbec a hlavní záporák se pohybuje v mantinelech "fuj to je hnusák" a "heh ten je k smíchu". Nekonzistentní, nefungující film, bohužel. ()
Podle domácí propagační kampaně to měla být resuscitace italské tradice hororu, ale bohužel už nebylo řečeno, že pouze jejích nejhorších kusů. Většinu stopáže se snímek jeví jako nechtěně směšná přehlídka klišé, debilně jednajících postav a absurdně dlouhého dojení jednoho nápadu (krvelační burani se spolu s hrdinou, po kterém šli, stanou kořistí většího zla), jehož potenciál ani není ve výsledku zužitkovaný. Ale až zvrat, ke kterému vše spěje, ukáže scenáristickou impotenci tvůrců v plné parádě. Aneb když nevíme, jak film zakončit, řekneme, že to byla jen halucinace a pak to celé završíme rádoby osudovou tečkou. Lze za horor považovat film, který je sice děsivý, ale to pouze mírou idiocie v chování postav a nepochopitelným faktem, že někdo je schopný něco takto blbého stvořit a ještě prezentovat veřejnosti? Že by meta-horor? ()
Začalo to skvěle. Ona a on vyrazí na výlet na kolech do hor. Stojí a koukají na krásná panorámata. „ÓCH“,…říká ona : „JELEN A SRNKY“. „ÓU“..:říká on, „LOVCI!“. Nato milá zvolá „KŠÁ, KŠÁ“. Ale to neměla dělat. Lovnou zvěří se nyní stávají oni. Začíná naháněčka v lese. A já řvu: „Baví mne to“ Jenže v lese je ještě něco nebo spíš někdo. Lidi pochytá a baví se jejich mučením. Skvělé. Pak ale nastal zkurvený konec. Takže dáváme jen 60%. ()
Tak trochu nedocenená záležitosť. Lesný survival, ktorý sa zhruba po polovici zvrtne na solídne “explo” o retardovi, ktorý si plnými dúškami užíva každý okamih týrania. Škoda, strašná škoda, že nebol potenciál ksichtu záporáka viac dotiahnutý do vizuálneho “odporu”, respektíve, že bolo viacero scén zo “šarapatenia” mimo záber, a tak s tým spojené gore, nedostalo taký priestor ako by sa možno žiadalo, no za mňa je toto aj tak veľmi solídna záležitosť v rámci mixu žánrov. “Shadow” som veľmi podcenil, a tak odpustím aj tú extrémnu hlúpotu, rozuzlenie či iné nedostatky. Krátka stopáž, rýchly spád potešili. ()
Reklama