50/50

Příjemné na těch filmech co točí Apatow, Levine a spol. je, že působí tak nějak reálně. Reálně kecají o blbostech a reálně se smějí přiblblým fórům na hraně ala Kuato z Total Recall. Takový scénáristický přístup činí to, že tahle tvorba působí velmi současně ale je dost možné, že za pár let nebude mít divákům moc co říct. 50/50 je jeden z těch filmů, kde ale vše dříve uvedené funguje a kde funguje i ve všech rolích identický Seth Rogen. Osobně si myslím, že je to dost přeceňovaný herec, ale má kliku, že má role na tělo jako je tahle. Na to, že je to drama, není zde moc prostoru pro nějaké velké herectví, což však není na škodu. Film mě skutečně zaujal, ale nedojal. (07.03.2012)

„Já jsem Adam Lerner, Schwannův neurofibrosarkom.“ Další vývojová etapa heterosexuálních mužských romancí. Apatowovská komedie prolnutá s „umíracím“ melodramatem. Romantická linie chlapec-dívka slouží zejména k bližšímu představení titulního hrdiny, jakkoli neodpovídá na otázku, zda Adama přítelkyně opouštějí, protože jsou to mrchy (jak má jasno Kyle), nebo kvůli jeho neoslnivému charakteru a chabé vůli něco změnit. Většinu skutečně dojemných momentů naopak obstarává linie chlapec-chlapec, smysluplně zužitkovávající Rogenovu osvědčenou (jedinou?) polohu „jsem nadržený imbecil a je mi to fuk“. Věrohodně doplňuje Levittova slušného „nepiju, nekouřím, nemám řidičák“ hocha (jehož jediným zlozvykem je zřejmě okusování nehtů). Nápadný kontrast povah ústředního dua je zábavný, jejich přátelství činí věrohodným a navíc nabízí dvojí možné pojetí lidského těla – k přežití/k ukojení slasti. Klidné tempo vyprávění, citlivé protlačení vážného tématu do komedie a redukování sentimentu rozhodně nejsou kvality, jimiž by se mohlo chlubit každé filmové obohacení onkologického diskurzu. 50/50 nejen obohacuje, ale také rozšiřuje, když prostřednictvím zprvu sympatické přítelkyně ukazuje falešný soucit a sobeckou neochotu míchat pozitivní s negativním. Adamova následná skličující samota zpochybňuje platnost často citovaného výroku „žij s lidmi, zemři sám“. Někteří lidi jsou svině, osamělé umírání je opruz a k životu s nádorem patří boleti, únava a zvracení. Banální, ale pravdy. Zprostředkování vědomí, že už nemusí být žádné „potom“ patřilo k těm nejsilnějším, jaká jsem kdy díky nějakému filmu zakusil. Kam se hrabou rakovinotvorná dramata. 85% Zajímavé komentáře: castor, Gimp, ScarPoul (20.11.2012)

Veľmi vysoké hodnotenie a žánrové zaradenie sľubovalo niečo extra. Pomerne rýchlo som však zistila, že zázrak sa nekoná. Iste, v tomto filme je narovinu povedaných pár vecí, aké sa vo filmoch často nehovoria a v téme vyrovnávania sa s rakovinou sa pokúša zachovať aspoň také zdanie realizmu, aké diváci znesú. Ale nefunguje to ani ako cynická komédia ani ako skutočná dráma. Je to romantický hybrid zas a znova sa snažiaci len podojiť emócie vďaka najrôznejším klišé. Napriek dávke cynizmu a snahe o ľudský prístup miešaný s krutou realitou... je proste príliš zidealizovaný. Hrá na city, ale nemá veľké ambície púšťať sa do komplikovanejších úvah. Je proste príliš učesaný, príliš romantický, príliš hollywoodsky. Od začiatku viete, o čom to bude a ako to skončí. 3* za citlivé spracovanie sú akurát dosť. (01.02.2012)

Snímka 50/50 vzbudila po svojom uvedení značnú pozornosť, predovšetkým kvôli svojej tematike, podanej v prekvapivo komediálnom balení a kvôli hereckým výkonom hlavných predstaviteľov. Autor scenára Will Reiser vykreslil vlastné trampoty so zákernou chorobou a dočkal sa rady ocenení. Hlavný predstaviteľ Joseph Gordon-Levitt bol za svoj výkon nominovaný na Zlatý glóbus. O vznik snímku sa výrazne zaslúžil Seth Rogen, ktorý bol jedným z producentov a vo filme stelesnil v podstate sám seba. 50/50 je film, ktorý hoci je o rakovine, neočakávajte mnoho drámy. Musím povedať, že film je výborne natočený a naozaj som sa pobavil, hoci téma ako hovorím nie je na smiech, ale oni tvorcovia si s tým tak nejako pohrali a vznikla úplne unikátna snímka. (28.10.2019)

Pozitívny film o rakovine??? Ale áno, dá sa to. Seth Rogen a Joseph Gordon-Levitt sú super dvojka a film má presne taký úžasný scenár, aký čakáte, ale bojíte sa, že ho nikto nie je schopný napísať. Ale je. A to je božské. Scéna, v ktorej ho odvážajú na operačku a on prvý raz stratí nervy (a zošokovaný divák spolu s ním) a uvedomí si, v akej šlamastike sa ocitol, je riadne drsná, horory sa môžu strčiť. Palec hore na jednej aj druhej ruke a potom som prinútil dať palce hore aj najbližšieho psa, ktorý práve v tej chvíli išiel okolo. (15.11.2016)