50/50

Věta z presskitu "Nečekejte drama, ale komedii", je nesmysl. Nějaký humor tu sice je, ale velmi často má nepříjemnou příchuť nelehké situace, kolem které se všechno točí, a která má během filmu svůj vývoj. U představitele hlavního hrdiny to tak nějak považuju za samozřejmost, ale mile mě překvapilo herectví Setha Rogena. Je tu sice ve své obvyklé póze, ale má momenty, kde je vidět cosi opravdu jiného. No a co se třetí hlavní postavy týká... kdo by nechtěl Annu Kendrick, že?;) To děvče má prostě talent. Poprvé mě přimělo se zamyslet nad tím, že z nebe nepadají hotoví psychoterapeuti, ale že se to svoje "řemeslo" musí za pochodu učit. O montování se do lidských osudů něco vím, ale můj pohled je přece jen o pár levelů níž. 50/50 je plnokrevné, i v nejmenších rolích skvěle obsazené i zahrané, a vůbec celkově dobře zvládnuté nenápadné drama o chování lidí a změnách perspektiv (ovšem ne těmi tradičními okoukanými způsoby) na možném konci cesty. A upřímně doufám, že ho nebudu potřebovat jako praktickou pomůcku. Namísto toho sobě i všem ostatním popřeju, abychom se na něj mohli dívat do sytosti, když budeme mít náladu na ne úplně jednoduchý, ale taky ne krutě depresivní příběh. Ode mě 80%. (09.11.2013)

Trochu si zarebeluju se silnýma 3*. Na tomhle filmu není nic špatnýho. Gordon-Levitt umí dělat všechny ty psí oči (jak on byl jen rozbitej z rozchodu v 500 dní) ve vážných umíracích situacích a Rogen to vybalancuje sprostejma šprýmama, Anna Kendrick je netykavka a jakoby profesionálka, ve skutečnosti věčně se zakoktávající děcko. Ale sakra. To je právě ten problém těhle herců. Umí hrát, ale jen tu svoji polohu, jakoby jejich postavy prostupovaly do jinejch filmů a tak nesledujete příběh Adama, Kyla a terapeutky ale syntézu příběhů archetypálních charakterů Rogena, Gordon-Levitta a Kendrick. Comprende? (01.12.2011)

„Já jsem Adam Lerner, Schwannův neurofibrosarkom.“ Další vývojová etapa heterosexuálních mužských romancí. Apatowovská komedie prolnutá s „umíracím“ melodramatem. Romantická linie chlapec-dívka slouží zejména k bližšímu představení titulního hrdiny, jakkoli neodpovídá na otázku, zda Adama přítelkyně opouštějí, protože jsou to mrchy (jak má jasno Kyle), nebo kvůli jeho neoslnivému charakteru a chabé vůli něco změnit. Většinu skutečně dojemných momentů naopak obstarává linie chlapec-chlapec, smysluplně zužitkovávající Rogenovu osvědčenou (jedinou?) polohu „jsem nadržený imbecil a je mi to fuk“. Věrohodně doplňuje Levittova slušného „nepiju, nekouřím, nemám řidičák“ hocha (jehož jediným zlozvykem je zřejmě okusování nehtů). Nápadný kontrast povah ústředního dua je zábavný, jejich přátelství činí věrohodným a navíc nabízí dvojí možné pojetí lidského těla – k přežití/k ukojení slasti. Klidné tempo vyprávění, citlivé protlačení vážného tématu do komedie a redukování sentimentu rozhodně nejsou kvality, jimiž by se mohlo chlubit každé filmové obohacení onkologického diskurzu. 50/50 nejen obohacuje, ale také rozšiřuje, když prostřednictvím zprvu sympatické přítelkyně ukazuje falešný soucit a sobeckou neochotu míchat pozitivní s negativním. Adamova následná skličující samota zpochybňuje platnost často citovaného výroku „žij s lidmi, zemři sám“. Někteří lidi jsou svině, osamělé umírání je opruz a k životu s nádorem patří boleti, únava a zvracení. Banální, ale pravdy. Zprostředkování vědomí, že už nemusí být žádné „potom“ patřilo k těm nejsilnějším, jaká jsem kdy díky nějakému filmu zakusil. Kam se hrabou rakovinotvorná dramata. 85% Zajímavé komentáře: castor, Gimp, ScarPoul (20.11.2012)

Za celý film som sa z chuti zasmial asi 4 -5 krát. Čo je na tento druh žánru, riešiaci takýto problém v takomto príbehu - viac ako dosť. Znie to asi sebecky ale chcel by som byť ten druhý chlapec v tomto filme. Ku koncu filmu si nebudete priať nič iné, ako aby to všetko dobre dopadlo. Cítil som sa hrozne ale aj takéto "veci" patria k životu - bohužiaľ. Film je skvostom vo svojom druhu. (20.01.2012)

Veľmi vysoké hodnotenie a žánrové zaradenie sľubovalo niečo extra. Pomerne rýchlo som však zistila, že zázrak sa nekoná. Iste, v tomto filme je narovinu povedaných pár vecí, aké sa vo filmoch často nehovoria a v téme vyrovnávania sa s rakovinou sa pokúša zachovať aspoň také zdanie realizmu, aké diváci znesú. Ale nefunguje to ani ako cynická komédia ani ako skutočná dráma. Je to romantický hybrid zas a znova sa snažiaci len podojiť emócie vďaka najrôznejším klišé. Napriek dávke cynizmu a snahe o ľudský prístup miešaný s krutou realitou... je proste príliš zidealizovaný. Hrá na city, ale nemá veľké ambície púšťať sa do komplikovanejších úvah. Je proste príliš učesaný, príliš romantický, príliš hollywoodsky. Od začiatku viete, o čom to bude a ako to skončí. 3* za citlivé spracovanie sú akurát dosť. (01.02.2012)