Zeiten ändern Dich

Tenhle film mi umožnil nahlédnout aspoň trošku pod pokličku německého rapu. Vůbec jsem žádný neznal a jméno Bushido, bylo pro mě naprosto neznámý pojem, což však vzalo záhy za své. Dočkal jsem se poměrně kvalitní hudby a hlavně naprosto věrohodného, místy drsného příběhu, o tom, že každá cesta na vrchol stojí strašně moc námahy a úsilí, což v tomhle případě platí dvojnásob. Ale tím zdaleka nejlepším, byla pro mě určitě poslední, emotivní čtvrthodina a závěrečný koncert v čele s nesrmtelným Kájou Gottem, který si svou německou verzi „Biene Maja“ střihl s neskutečnou chutí a zápalem. Přiznám se, že jsem mu dokonce i maličko záviděl. Wunderbar! (21.04.2015)

Bezchybný film ktorý by dramaticky obstál aj keby nešlo o životopis. Pôsobiaci neuveriteľne autenticky, plný emocií a silných scén. Koncert na konci ako highlight celého príbehu je niečo čo si viem pozrieť hocikedy len tak. Srší z toho špinavá dráma ale aj hudobný film, všetko v jednom celistvom balení. Bushida ani moc nepotrebujete poznať, stačí mať ako taký vzťah k rapu a budete spokojní. (30.09.2021)

Jelikož jsem velkým zastáncem německého rapu, bylo pro mě těžké koukat se na tento film objektivně a zkusit v něm najít také nějaké chyby. 94 minut jsem hledal a nic. Bushido hraje sám sebe velmi přesvědčivě. Film vypráví o násilí, touze po respektu a hlavně o těžkém životě přistěhovalců v Německu. Na filmu se mi nejvíce líbí , že Bushido jej očividně líčí takový jaký opravdu byl to znamená, že ve filmu můžeme spatřit mnoho pouličních bitek, násilí atd. Bushido se nesnaží skrývat svoji minulost naopak se mi zdá , že je na ni pyšný a to z toho důvodu , že ušel dlouho a trnitou cestu, ale na konci měl ten vytoužený respekt kolem kterého se film odvíjí. Abych , ale nemluvil pouze o Bushidovi , musím zmínit také roli mého nejoblíbenějšího německého interpreta Flera ( Patrick Losensky), kterého Bushido potkal v psychiatrické léčebně. I Fler má za sebou určitě velmi zajímavou cestu na vrchol a rozhodně by nebylo od věci zmapovat i jeho život. Dalším přínosným faktorem byl ve filmu jednoznačně Karel Gott, kterého jsem tam opravdu nečekal. Na začátku filmu o něm sice byla zmíňka, ale jelikož jsem před shlédnutím filmu nekoukal na herecké obsazení tím pro mě byl větší šok, když se ve filmu objevil. A musím říct, že exceloval zazpívat včelku Máju před vyprodanou Braniboskou branou to chce odvahu. Celkově bych tento film shrnul velmi zdařile, Bushido velmi pěkně vylíčil svůj ne vždycky lehký příběh a spolu s kvalitním režijním zpracováním se dostal na svět dle mého názoru nejlepší německý film, který jsem v posledních letech spatřil. (01.10.2011)

Perfektní Bushidova biografie, kde hraje sám sebe, což je u tohohle typu filmu stěžejní. Já jsem byl mile překvapenej, tenhle arabák je charizmatickej, životní příběh má zajímavej a film to umí řádně zmapovat a podat. Von taky Edel není žádný vořezávátko, takže to není až takový překvapení. No a dojde i na Káju, což je hvězda navíc. 85% (09.01.2012)

Nejprve bych rád zmínil fakt, že nejsem žádný fanoušek rapové hudby, ale spíše její kritik a odpůrce. 99% všech rádoby drsných raperů si jen na něco hraje. Mezi1% zpěváků tohoto žánru, které jsem schopen akceptovat patří právě Bushido a Eminem. Oba to v životě neměli vůbec lehké a jejich cesta ke slávě rozhodně nebyla jednoduchá. Vzhledem k mé subjektivní averzi k danému hudebnímu žánru, jsem se shlédnutím dlouho otálel. Režisér Uli Edel mi však připravil opravdu příjemné překvapení - poutavě zpracovaný životopis, který je o to víc autentický, když v něm Bushido hraje sám sebe. Rozhodně nečekejte 94 minut plných tupého rapování! Za zvláštnost považuji i to, že na pódiu můžeme vidět dokonce i bubeníka. Tenhle tunisan rozhodně není žádnej Arschloch! (15.03.2011)