Čertova nevesta

Režisér Troška podle mého názoru pohádky celkem hezky umí točit. Čertova nevěsta není výjimkou, i když mám několik výhrad. Vadily mi hodně postsynchrony, hlasy postav zní nepřirozeně. Dále neměl režisér dle mého šťastnou ruku pro výběr herců v hlavních rolích, ať již u zubícího se prosťáčka Štěpána, či u nepovedeného královského páru. David Suchařípa jednoduše není typ pro krále. Příběh je velice jednoduchý a prostý, čili malým dětem se určitě musí líbit. Bohužel starší diváky určitě neuspokojí "vysvobozovací" část pohádky. Nechybí troška humoru, ale vychválit musím především bohatou výpravu, krásné interiéry i vhodně zvolené pohledné exteriéry. Také se nadmíru povedla triková stránka filmu. Celkově se jedná o nepříliš nápaditou, ale hezkou a hezky natočenou pohádku. (05.03.2016)

Moje potřeba vidět i každou další pohádku Zdenka Trošky vyplývá z naivní víry, že pohádka není mrtvý žánr. Navíc Nejkrásnější hádanka oproti očekávání nebyla až tak trýznivým zlem. Bohužel Čertova nevěsta zlem je. Ze slušné hororové předlohy Boženy Němcové se povedlo vyrobit roztomilou a veselou pohádku, ve které vlastně ani o nic nejde, jejíž expozice je natažena na dvě třetiny filmu a řešení problémů přichází jakoby tak mimochodem a zcela mimo zákony logiky. Už v páté minutě máme možnost slyšet lidové moudro na téma plození dětí, které má asi rozesmát dospělé, kteří spolu se svými dětmi zabloudili do kina, a jejíž znění se objeví v každé recenzi. "Vrána nebo čáp - vždycky je v tom nějaký pták, o tom já musím něco vědět!" Ne, opravdu jsem se nesmála... Ani pak v další hodině a půl. Prototyp inteligentních čertů zjevně skončil, když Bočanův film S čerty nejsou žerty nahradila infantilita Princezny ze mlejna. Proto jsem musela projít očistcem - sledování jednoho dementního čerta, který divně šišlá, švitoří a zakopává, se tomu dle mě rovnat musí... Pozitiv je minimum, ale zmínit je férově musím - některé hudební motivy mě zaujaly natolik, že jsem přestala sledovat obraz a věnovala se jen jim, některé záběry, jakkoli laděné do hardcore kýče byly hezké a zajímavé. A to je tak zhruba vše. (14.10.2011)

Klasická Troškova pohádka, ovšem s ještě horším příběhem a otřesnou ústřední dvojicí. Navíc zde není nic, o co by se mohl Troška trochu opřít. Princezna ze mlejna měla známý písničky, Z pekla štěstí mělo draka a Gotta a Hádanka měla aspoň Dolanskýho. Jenže tady není, až na charismatického Němce (který je ale jen 2 scénách) naprosto nic. Škoda, už ani ta pohádka nejde Troškovi nijak objáhit. (07.10.2011)

Po "Nejkrásnější hádance" mě bohužel Troška zklamal. Pohádka se dala aspoň o dvacet minut zkrátit, představitel Štěpána s neustále vyceněnými zuby mi vyloženě vadil, prapodivná mluva vznešeného rodu (ptáci, "deme blbě") sice rozesměje, ale do pohádky rozhodně nepatří, scénář byl naprostým výsměchem (tak neuvěřitelně trapné plnění úkolů jsem dlouho neviděla). Proč má Troška poslední dobou tendenci předabovávat herce (ten Hemala!), nechápu. Pochválit ovšem musím nádherné kostýmy a výpravu, hudba je také povedená. Vidět podruhé už ale nemusím, děkuji. (04.02.2012)

Já na ty nový český pohádky moc nejsem, a tohle je jeden z důvodů. Nechci toho Trošku hanit, protože chudák dostává na každým kroku, ale on, kde může, tam bere. Je to mišmaš ode všeho. A vyvrcholit by to mělo 3 úkolama, který proběhnou během 10 minut pohádky a konec. Nehledě na to, že ani ten předchozí děj nijak nebavil, ať už to mělo nabídnout cokoli. Jedinej důvod, že jsem si to pustil je Eva Josefíková, prostě mě zajímala její role princezny. Vyloženě nezklamala, ve svejch 21 letech byla pořád roztomilá, ale spíš nedostala takovej prostor něco herecky ukázat. A obsazení jako Laurinová a Suchařípa, to mluví za vše. Kam se to hrabe na naše pohádky 20. století. (11.02.2020)