Odcházení
Leaving
Réžia:
Václav HavelKamera:
Jan MalířHudba:
Michal PavlíčekHrajú:
Josef Abrhám, Oldřich Kaiser, Dagmar Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Dyková, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Macháček, Josef Polášek (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Světově uznávaný dramatik a politik Václav Havel se poprvé stane režisérem, aby převedl na filmové plátno hru, kterou s úspěchem uvedly domácí i zahraniční scény. Setkání Václava Havla s filmovou režií, řečeno jeho slovy – v závěru jeho veřejné kariéry - je poněkud symbolické. Jeho rodina, především v osobě jeho strýce Miloše Havla, je úzce spojena s rozvojem československého filmu a vybudováním domácího filmového průmyslu v období první republiky, sám autor odmalička toužil stát se filmovým režisérem, dobové poměry však mu zmařily jak studium, tak naplnění této dlouholeté touhy. Zároveň je to poprvé, kdy Václav Havel bude svou autorskou vizi sám interpretovat. „Divadelní hra je jakýsi polotovar, který autor nabídne divadlům a ta si s ním naloží po svém,“ říká Václav Havel a dodává vysvětlení, proč se rozhodl zkusit filmovou režii. „Myslím, že autor to má pokorně snášet. Nesnese-li interpretaci někým jiným, má psát romány a ne divadelní hry. Poté, co mnohá desetiletí se mé hry takto hrají, pocítil jsem chuť konečně interpretovat sám sebe. A navíc filmem, což pro mne znamená určitou vnitřní satisfakci. Původně a vlastně celý život jsem chtěl být hlavně filmařem. A teď se mi to snad splní.“ Příběh filmu Odcházení je příběhem zlomového bodu v lidském životě. Dr. Vilém Rieger po dlouhá léta zastával funkci kancléře, nedávno však o ni přišel a zřejmě se s tím neumí vnitřně vyrovnat. I když se snaží to nedat najevo, v podstatě se mu zhroutil svět. Musí se vystěhovat z vládní vily, která se už za ta léta stala jeho domovem, a musí se účastnit nedůstojné procedury oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Zároveň - a hlavně - musí prožít rozklad svého okolí, svého "dvora", a uvědomit si, jak málo ho vlastně znal. Ve filmu nejde jen o odcházení jednoho politika z funkce, ale obecněji o sám fenomén změny: každou vteřinu něco přichází a něco nenávratně odchází, nevíme odkud se všechno vynořuje a ještě méně víme, kam se to zanořuje. Vlastně jde o klasické téma dramatu, kterým je konec. Konec člověka. Konec epochy. Konec nějakého společenství. Konec lásky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (486)
Odpad jediné co se k tomu dá napsat. ()
Proboha a tohle má nominace na 12 lvů?? Být to od někoho jiného tak po té slátanině neštěne ani pes. ()
V dramaturgii stál za nic, o prezidentském mandátu si každý udělal obrázek sám a v oblasti režie škoda slov... ()
Asi jsem ten film nepochopila. A těch deset nominací už vůbec ne. Tak třeba časem tomu přijdu na chuť. ()
Paradni herecke obsazeni, zajimave filmove momentky a zabery, dobre vykony hercu,ale jako film vseobecne,me tolik nezaujal. ()
"Jéé, film od Havla! To bych se měl podívat!"...O 97 minut později: "ach Bože!!Vrať mi 97 minut života zpět!" Nabýt to od Havla, má tenhle skvost od všech odpad nebo jednu hvězdu. Já si na pseudointelektuála hrát nebudu a zasloužený odpad dávám ()
Havel není režisér a výborný spisovatel (scénárista), což je vidět. Dokonce Abrhám mi zde moc nesedí, je to takové studentské. Chápu proč to vzniklo, má to své místo, ne u mne. ()
MÁM RÁD VÁCLAVA HAVLA A JEHO HRY . DIVADLO BYLO O NĚCO LEPŠÍ , ALE I FILM JE SOLIDNÍ . ()
Kdo chce vidět film, ať nechodí na tento. Kdo chce vidět vzpomínku a impresionistický záblesk společně s "nehynoucími" problémy, ať se dívá! ()
Divadelní hra patří do divadla... ()
Uff, to byla ale píčovina. Herci se sice snaží, co to jde, což o to. Ale z hovna holt bič neupleteš. A i když nakrásně upleteš, tak ním nezapráskáš. A když náhodou zapráskáš, budeš celý od hoven. Stejně jako náš národní hrdina Václav. ()
V tehle zemi je opravdu mozne vsechno. ()
Filmu Odcházení jsem se dlouho vyhýbal. Bál jsem se ho. Bál jsem se, že to bude nějaká bezbřehá sentimentální nuda. Vůbec jsem nestál o to ho vidět. No, nakonec mi to nedalo, když jsem četl všechnu tu zdrcující kritiku. A přiznám se, že jsem si film naprosto nelegálně stáhl, aby mi, pro případ, že by to byla opravdu tak strašná volovina, nebylo líto vyhozených peněz. Tedy jsem ho stáhl a pustil. Po prvních minutách jsem měl pocit, že se mé obavy vyplnily. Ten začátek s dekou apod. připomíná Largo desolato. Pak se na scéně objevuje Albín, který zas nápadně připomíná jednu postavu ze Zahradní slavnosti. K Zahradní slavnosti to pak trošku inklinuje i celkovou atmosférou. Ale velice rychle získává film vlastní podobu a tvar. Herci jsou podle mého názoru skvělí. Hlavně Dáša Veškrnová. Píšu schválně Dáša Veškrnová, protože jako někdejší první dáma je to sice Dagmar Havlová, ale jako herečka to pro mě bude vždy Dáša Veškrnová. Jediný, kdo mi trošku šel na nervy, byl Jaroslav Dušek, který sice nebyl špatný, ale byl velice stejný, jako ve většině svých rolí z poslední doby. Ale vzhledem k tomu, že ta postava nejspíš měla jít divákovi na nervy, tak mu to odpouštím. Zbytek filmu jsem si náramně užil. Ale naprosto chápu, že někteří lidé mají problém s jeho přijetím. Především je to film, který od diváka vyžaduje, aby poměrně pozorně sledovat text. Na to dnes spousta lidí není zvyklá. Většina lidí chodí do kina prostě vypnout. Kdežto tady se to na něj valí doslova pod tlakem. Moralismy, sarkasmy, narážky, symboly, metafory, dvojsmysly, aluze, absurdity. Je to fuška. Ano, je to dílo perfekcionistické, kde je věnována pozornost každému slovu, každému gestu. Ne všechno je divákovi, jak je dnes zvyklý, naservírováno hezky „po lopatě“. Naopak něco zůstává v náznacích a divák si to musí domyslet sám. Líbilo se mi, jak se velká státnická slova prolínají v dialozích s malichernostmi všedních dnů, jak se v hlavním hrdinovi pere zásadových politik s „nedokonalým člověkem“ uvnitř. Nikdy bych nečekal, že se s námi i se svou kariérou Václav Havel rozloučí dílem, které je plné nadhledu a sebeironie. A současně dílem, které tak dokonale vybočuje z řady, které je zábavné i vážné zároveň. Odcházení pro mě jako film bylo velice příjemným překvapením a osvěžením. Ale současně ho nemohu vnímat jenom jako film. Vnímám ho i jako takovou velkolepou a současně rozvernou tečku za jednou z etap naší historie, na které jsem i já měl jako student s trikolórou na klopě svůj nepatrný podíl. To dévédéčko si koupím. A jednou ho pustím svým dětem. Moc pěkný film. Děkuji, pane prezidente. ()
Někde se psalo, jak se všichni snažili, aby ten film Havlovi vyšel. Mě to však přijde jako hodně absurdní. Proč? Protože absurdní je něco, co skřípe, nehraje, je to nevhodné. Absurdní jsou věci, které nedávají smysl. To adorování, jeho zbožštění, je směšné, trapné, hloupé. Už jen chybí nějaká výstava, kde bychom mohli vidět jeho psací stroj, krátký kalhoty, krabičku cigaret, kterou vykouřil, jeho osobní popelník se zbytky popela. Jeho film je absurdní stejně, jako je absurdní jeho nekritické obdivování. Jednu hvězdu snad jen za to, že já v tom vidím jeho osobní vzpouru proti všemu, co z něj tihle pochlebovači udělali. ()
Na tento film jsem se chystal již dlouho. Pravda, některé předchozí recenze nemluví o tomto díle zrovna pozitivně, nicméně i tak jsem tomu dal šanci. A myslím, že to dopadlo tak jak dopadá většina filmových adaptací divadelních her. Autoři píšící pro divadlo totiž svá díla většinou koncipují pro chudé divadelní jeviště, kde nemají příliš možností co se prostředí týče. Při jejich filmové adaptaci tak většinou vzniknou skromná dramata, odehrávající se na jednom místě, protože filmoví režiséři mají literární autory až v přílišné úctě na to, aby něco změnili nebo upravili ve prospěch filmového diváka. Po příběhové stránce tomu není co vytknout, je to absurdní drama. Snad jen některé postavy jsou z mého hlediska zbytečné a jejich vyškrtnutí by pomohlo lepší přehlednosti děje. Po technické stránce také není co vytýkat, pracovali na tom zkušení tvůrci, lze tedy předpokládat, že to bude vypadat hezky. Co bych vyloženě pochváli a vyzdvihnul je herecké obsazení, které za mě mimořádně funguje. Otázkou ovšem zůstává, proč to vzniklo? Je ta hra opravdu tak dobrá, aby musela být převedena na filmové plátno? Potřeboval si někdo něco dokazovat? Bylo opravdu nutné vyhodit spoustu peněz oknem za adaptaci divadelní hry dnes již klasického autora...? Odpovědí se nabízí spoustu, ale já si nejspíš žádnou z nich nedovedu vybrat. Nemohu říci, že by to bylo hvězdné dílo. Je to takový pokus o zajímavý experiment, který někde drhne, divácky není moc přístupný, ale hezky vypadá. Ovšem takové debuty už bývají. ()
Havel měl zůstat u divadla,tohle byla hrůza. ()
Samotná divadelní hra nepatří k tomu nejlepšímu co autor vytvořil, ale i tak mohla mít slušné ambice na to být zajímavým filmem. Snímek doplácí na divadelnost nejen hereckých výkonů, ale především na celkové stavbě, která i přes veškerou snahu činí film statickým. Přitom slušně převedená divadelní hra do filmu už u nás byla nedávno natočena (viz Karamazovi Petra Zelenky), takže jádrem problému není souboj divadla a filmu. Těžko říct jaký podíl na tom má režie a jaký okolní profesionální štáb. Překvapivě se nepovedla kameramanská práce Jana Malíře, což o to barevné provedení je zajímavé, ale obraz je v některých místech podivně ostrý a v některých místech zase v okrajích rozostřený (problém který možná vznikl v postprodukci) a celkově kompozice jednotlivých obrazů ve statických scénách nefungují. Hlavní hudební motiv se příliš opakuje a variace Rusalky či Beethovenovy symfonie č.9 jsou dost nepovedené a dost dané scény degradují. Autorovo zjevení je ve filmu neopodstatněné stejně jako závěrečný ,,výsměch." A závěr ve stylu Limonádového Joea (motiv nápisu The End na kočáru) jakoby vypadl z nějakého úplně jiného surrealistického filmu. Adaptace divadelní hry se zachováním divadelních prvků je složitá a není dobrou volbou pro debut. Film zůstane zjevně zapsán jako kuriozita, která vyvolala spoustu záporných i kladných emocí. ()
Už když jsem Odcházení četla, představovala jsem si to podobně provedené! Nemůžu se ubránit dojmu, že některé komentáře vyplývají z neznalosti autorova stylu a z nemožnosti zaškatulkovat jej do některé ze žánrových krabic... ()
Tento počin hodnotím kladně. Vnímám, že se to spoustě lidem nemusí líbit, ale já osobně velmi oceňuji na tomto filmu to, že si umí hrát, hlavně být jiný než ostatní filmy, které u nás vycházejí. Možná na tento způsobe dělání filmů nejsme zvyklí, mně osobně velmi vyhovuje. Proto tak vysoké hodnocení. ()
Jak je zmíněno v Obsahu, Havel prezentuje původní hru jako polotovar, a ať si s ním divadla naloží po svém. Když se sám vrhl zpracovat svou hru na filmové plátno, bohužel výsledek stále zůstává polotovarem a nedodělkem. Je dost filmů, u kterých postupem času na mě působí víc a víc, zde je to zcela výjimečně naopak. Při sledování jsem se dostával na 70% hodnocení, ke konci to kleslo na 60%, po příchodu z kina domů na 55% a dnes druhý den už i to vyprchává. Líbil se mi scénář, tedy spíš texty, jelikož s odstupem i scénář je vidět jako slátanina všeho možného. Asi tak 3x se člověk i zasmál, to je tak vše. Režie je bohužel otřesná, hlavně že to ale pan Havel zkusil. Snad se poučí a už to nebude opakovat. Závěr filmu je už totálně trapný. Věřím tomu, že dobrý režisér by z polotovaru hry udělal i výborný film, to se zde ale nestalo. Nic moc jsem nečekal a přesto jsem zklamán. 5.4.11. ()
Súvisiace novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (viac)