Odcházení

Vízia a pôvodný scenár originálne a zaujímavé, no predsa len toto nie je látka, ktorá by práve patrila na obrazovky. Silno chaotické, necháva diváka tápať v hĺbkach a samého si hľadať vysvetlenie, čože to vlastne pozerá. Je to politický kabaret, groteska, silný artfilm, podivná komédia či dráma o bývalom kancelárovi, ktorému sa všetko rozkladá pred očami? Havel nedokázal previesť svoje brilantné dielo na plátno tak, aby to aspoň čo i len z diaľky pripomínalo film. A to je z každého uhlu pohľadu definitívne zle. Škoda, malo to viacero skvelých, temer až geniálnych momentov a výborné, no nepríliš využité obsadenie. 35% (01.01.2013)

Ha! Vel! Obrovské překvapení.. po všech možných kritikách (dušujících se, že hodnotí film, ne politiku či Havla samotného) jsem na tento exprezidentův filmový debut šel s jistotou, že se bude jednat o absolutně absurdní hloupost. Vlastně jí možná i tento film je, ale zatraceně hodně mě to bavilo. :) Když pominu nefilmovost tohoto dílka (opravdu to vypadá spíš jako natočená inscenace původní hry - což si troufám tvrdit, přestože jsem ji neviděl), zůstává mi zábavná hříčka, která pravděpodobně svou drzostí rozohnila zmíněné recenzenty a kritiky. "DOST BYLO HAVLA!" :D (03.05.2011)

K Václavu Havlovi jsem nikdy nechoval nijak zvlášť vyhraněný vztah, jako politik měl svá pro i proti, nicméně coby dramatik byl vždycky mnohem zajímavější. Odcházení jsem v plzeňském divadle viděl dvakrát a ačkoliv mi ze všech symbolů, dvoj a trojsmyslů, které v něm jsou, zůstala spousta utajena, považuji ho pořád za Havlovu nejsrozumitelnější věc. Na film jsem se tedy těšil. Děj nemá příliš cenu rozebírat - pokud máte rádi (nejen) Havlovy absurdní kusy, osobitou poetiku a ještě o něco osobitější humor, který nutí k zamyšlení, přijdete si na své. Pokud ne, nejspíš vás Odcházení zklame až naštve. Těžko říct, jestli kromě těchto dvou táborů utvoří diváci ještě nějaký třetí, střední. Všechno kromě děje už ale vyžaduje pozornost větší. Tak v první řadě to jsou herci, herečky a jejich role i roličky. Nemůžu si pomoct, ale úplně každý člověk, který se na plátně objevil, byl výborný a měl své místo. Obzvlášť jsem ocenil nápad - zaplaťpámbu za to - obsadit herce typu Holubové, Duška, Vilhelmové nebo Budaře do úplně jiných postav, než jaké od nich známe (tj. neksichtících se, nevulgárních... atd.). Josef Abrhám byl jednoduše výborný, Dagmar Havlová úžasně chladná, pánové "klausovský" Kaiser a Lábus dokazují, že malé role vážně neexistují... A tak bych mohl jmenovat dál. Dost výrazně Odcházení přispěly i Pavlíčkova hudba (variace na Rusalku nemá chybu) a Malířova kamera. Co se týče režie, ta už je... Horší. Neříkám špatná, vůbec ne (například Bouře je naprosto strhující scéna), ale nepřesvědčila mě o tom, že se dívám na film. Pořád to zkrátka bylo divadlo natočené za velké peníze filmovou kamerou a promítané v kině. Za tuhle nepříliš dokonalou iluzi ubírám hvězdu, ale i tak Odcházení zůstávají čtyři čistočisté, na poměry českého filmu poslední dobou stále vzácnější. (18.03.2011)

Odcházení není film. Jsem přesvědčený o tom, že odcházení se dostalo z divadla do této podoby a následně do kina hlavně proto, že jde o dílo Václava Havla. Dost podobně to bude fungovat i s herci. Šok nastal ve chvíli, kdy paní Veškrnová šla pro Českého lva za nejlepší scénář. Tohle má být to nejlepší v roce 2011? Smutné. Po pravdě něco tak nudného, prázdného a beznápadu jsem nečekal. Postavy se objevují z ničeho nic a hned zase mizí, statická kamera pozoruje většinou statické herce, kde dialogy mají být to hlavní, co celek udrží při životě. Bohužel se jim to nedaří. Odcházení je jako divný sen Václava Havla, po kterém se probudí, vzpomíná a pak řekne – “co se mi to sakra zdálo za kravinu“. (05.03.2012)

Za posledních pár dnů se o Odcházení napsala spousta blbostí. Většina z nich měla společného jmenovatele: Primitivní a apriorní odsouzení díla na základě autorova jména. Nechápu, kde se v lidech bere tak patologická nenávist, že jsou schopni se pro Havlovo iluzorní zesměšnění i registrovat na csfd, aby mohli pár dnů před premiérou (tedy aniž ho viděli) dát filmu nelítostný odpad! Unavuje mě to... Milicionáři imagologů se opět sešikovali, aby "humanitárnímu bombardérovi" ukázali zač je toho loket. V Odcházení je viděna nesmyslná slátanina, ale ten vyfabulovaný pojem jakož i celá víra v rovnici "symbol doby = zlo doby", jsou brány téměř jako axiom. Kolik těch odpadistů v komentářích pode mnou dokáže na okamžik rozlišit své přesvědčení a umělecké dílo? Kolik z nich v životě slyšelo o Králi Learovi či Višňovém sadu, vidělo předchozí autorovu hru nebo četlo nějaký esej? To se najednou rojí vzdělanců a arbitrů umění... Odcházení není nejlepší Havlova hra, ale je aktuální. Ve vrstevnatém textu je ukryta poměrně zdařilá reflexe a kritika nejen doby, ale i komunikačních mechanismů. Vyprázdněnost slov, banálnost, bulvarizace myšlení, absurdita... Témata jako stvořená pro absurdní divadlo, absurdní film... Havel v těchto tématech nevyniká originalitou, ale jeho významný přínos je v zprostředkování poučeného pohledu z mocenských pozic. Ovšem v Odcházení rozhodně nelze spatřovat primitivní symboliku Havel = Rieger, Klein = Klaus! Tato rovnítka vůbec neplatí; vždyť postavy jsou v mnohých rysech svým domělým předobrazům naprosto protikladné. Nehledě na to, že autor očividně vyjadřuje svůj distanc vložením svého jména do Riegrových úst. Havel jako režisér je zajímavý: je netknutý filmařskými trendy a netrpí rutinou. Má několik zajímavých nápadů a dokáže spojit grotesknost s těžce existenciálními myšlenkami (odcházení vs. neschopnost odejít), aby přitom vše drželo celistvý tvar. Podařilo se mu vytvořit zajímavou klaustrofobickou atmosféru. Postavy jsou plny obav, napjatého očekávání, odhalují se a... opakují! Herci celkem zvládli i požadavek "nepitvořit" se, který dramatik v libretu doporučil režisérovi. Z filmu je cítit typický nadhled a sebeironie, která je však ne moc štastně akcentovaná závěrečným Havlovým cameem. Velmi podstatnou složkou je kamera a hudba. Nemyslím si, že by film trpěl přílišnou divadelností, a zajímavá kamera na tom má velký podíl. Odcházení není vynikající film, ale je to dobrý debut a zajímavá interpretace zajímavé hry. (3 a 1/2 *) (26.03.2011)