Odcházení

Absurdní drama mělo svůj význam někdy v šedesátých a sedmdesátých letech. Na divadle. Pokus o jeho přenesení v jakési groteskní formě na filmové plátno v roce 2011 je prostě anachronismus. Nehledě na fakt, že nejhůře se pro film adaptují právě divadelní hry. Takže když si na něco takového naběhne debutant, je to o to horší náraz. Ostatně tohle je komentář od diváka, který si myslí, že nejlepší dialogy v tomto filmu měl Jan Budař. Prostě je to jen kuriozita: celovečerní hraný film natočený bývalou hlavou státu. (22.12.2013)

Čím níže v seznamu hodnocení půjdete, tím větší koncentraci odpadů v něm naleznete. Odpůrci Havlovy politiky zkrátka dorazili i na ČSFD a bez velkého přehánění se dá předpokládat, že bez nich by se Odcházení pohybovalo minimálně kolem šedesáti procent. Ano, pro každého Havlův režisérský debut nebude, ale věřím, že jiná (a snad i větší skupina diváků) z něj bude odcházet spokojená. Osobně jsem na něj šla s jistou skepsí (Jenže na co jiného než na český film do kina zavítat, když jednou za několik měsíců navštívím ČR?), a za hodinu a půl se tato nedůvěra proměnila v čisté nadšení. Bavilo mě, jak si Havel hrál s jednotlivými detaily (nápis "dost bylo Havla" mezi graffiti na zdi), jak odchod každé postavy získal díky obyčejné louži na zajímavosti a jak sympaticky vše prolínala hudba v čele s netradičním podáním Rusalky. Bavila mě absurdní kamera, která se nakláněla ze strany na stranu a která se od herce často oddálila jen proto, aby se k němu v následujících vteřinách začala znovu přibližovat. Bavila mě hravost veršů (věta: "Byl jsem na koktejlu s Molotovem," je krásně paradoxní hned dvojím způsobem: zaprvé z hlediska doby, kdy Molotov žil, a zadruhé kvůli spojení koktejl & Molotov) a vzhledem k tomu, že jsem jen před necelými třemi týdny viděla v divadle Krále Leara s Derekem Jacobim, mě bavila i ta krásná duševní a vzhledová podoba mezi Jacobiho Learem a Abrhámovým Vilémem v jedné bouřlivé scéně (schválně si zkuste na internetu vyhledat fotky). A Havel samotný rozhodně není špatný režisér; jeho styl vymykající se škatulce tradičního tvůrce ala "mám diplom z FAMU" mi byl svou originalitou sympatický a divadelnost z něj zdaleka netryská tolik, jak všichni tvrdí. (Mnoho britských divadelních režisérů bylo při přechodu na filmové médium obrazově mnohem "statičtějších".) Tím však rozhodně netvrdím, že jsem Odcházení plně pochopila, to ani náhodou. Dokonce ani nedoufám, že jsem si ho třeba jen z části přebrala tak, jak chtěl jeho autor. Ale to nic nemění na tom, že mě velmi bavilo, že jsem si přála, abych podobně uměla psát taky, a že ho už teď chci vidět znovu, abych odhalila další zajímavé detaily. A pak možná zvýším hodnocení i na pět hvězdiček. (29.03.2011)

Václava Havla vůbec nemusím, jako člověk a politik mi vadil celý život. Na Odcházení jsem se šel dívat s tím, že dám odpad. Je to smutné, ale je to bohužel tak. I přesto, že Odcházení není můj šálek kávy a jde naprosto mimo. Prvotní pocit nebyl tak beznadějně špatný a já se začal i trochu bavit. Je to politické dílo, které zrežíroval bývalý prezident ČR Václav Havel. Na první celovečerní snímek musím sklonit Havlovi poklonu. Bohužel si na jednu stranu pokládám otázky, stojí Odcházení za to? Nepořídil by se za 45 milionů úspěšnější a lepší film? Herecké obsazení perfektní, čím to? Absolutně nechápu, že Havel dostal to, co si sám přál a chtěl. Jak už mnohdy bývá, vše záleží na penězích a na jméně, obyčejný režisér si v ČR takový rozpočet jen tak nedovolí, což Havlovi tiše závidím. I přes své mouchy mě Odcházení na jednu stranu docela zaujalo... 5/10 = 55% (08.10.2011)

Také jsem neodolal a musel jsem tento skvost, prý od tak světově významného dramatika vidět, zvláště po včerejší tak smutné zprávě, která zaskočila takřka celý nepřipravený svět...No upřímně, dramatikovo umění mě nikdy předtím nijak vážně neoslovilo a u tohoto díla to bohužel nebylo jinak...Asi nejsem ten správný intelektuál, jakých na těchto stránkách jsou mraky, ale vydržel jsem to cca. celých 30. minut a pak jsem to humanistovo "Odcházení" musel vypnout. Chtěl jsem totiž vědět, jak velký dramatik naložil se 40.milióny lowáčků z našich daní. A byly to opravdu "dobře" vynaložené peníze - samá zvučná herecká jména-samej kamarád a láskopravdař, akorát jsem tu hru bohužel opět nepochopil. Buď mám totiž schízu já, nebo autor onoho veledíla, jeho by však omlouval vysoký věk, mě asi blbost. Na takové "veledílo" totiž musí mít člověk hodně silný intelekt-tak jako k poslechu třeba čínské lidové hudby!! No uvažte, to není opravdu asi pro každého. ps: Sbohem bombarďáku a pozdravuj tam nahoře-nebo dole,..soudruha Kima:-) (19.12.2011)