Bobor

Nebyl to příjemný film a už vůbec nešlo o komedii, při sledování filmu mi bylo spíš těžko, než že bych se smála a doopravdy bavila. Viděla jsem totiž smutné, k zamyšlení vedoucí, drama o normálním chlapíkovi (mohl by to klidně být váš soused), kterému z depresí zčistajasna jeblo a stal se z něj rádoby schizofrenik, na třičtvrtě člověk, na jednu ruku bobr. Nepříjemný film v tom příjemném slova smyslu. Aneb jak to řekl sám Walter? Lidé se rádi dívají na cizí neštěstí, utěšujíce se, že se to nestalo jim? Jo jo, ikdyž ho necituji doslovně, něco na tom bude. PS: Tak jsem si říkala, kolik asi lidí udělá na čsfd z bobra Bobra... No je jich dost, zase jste mě nezklamali XD. (16.11.2011)

Takové malé společenské vztahové drama, ozvláštněné zvířátkem, kterého má svět tak rád. Americké nezávislé léto v zimě. Festivalový film, na který už jsem dlouho čekal, jelikož času je pomálu a dobrých filmů, nebo těch, které se vám trvale vryjí do paměti, ještě míň. Miluju Jodie Foster stárnoucí, točící. (28.01.2013)

Film, ve kterém si Mel Gibson polovinu času povídá s maňáskem? Ehm. Ale! Jodie Foster dokázala film postavit tak, že vůbec nepůsobí směšně. Ani na chvíli. Pousmějete se u prvního "wake up!", ale od té doby nic. Deka a film si vás vodí za nos přesně tak, jak potřebuje. Smekám před všemi zúčastněnými herci, protože vést přesvědčivě važné dialogy s hadrovým zvířátkem je úctyhodné, a klobouk dolů před Gibsonem za to, že tohle dokázal ustát se ctí, a to včetně závěrečného souboje jeden na bobra. (18.08.2011)

Mel Gibson by měl Jodie Foster poděkovat za poskytnutou příležitost - kterou až nečekaně skvěle využil. Předvádí (z dosud viděného) jeden z nejlepších hereckých výkonů roku. Další devízou snímku je samozřejmě zajímavý a hlavně originální námět, který může, dokud film nezhlédneme, působit až bizarně (problémové "Statečné srdce" s maňáskem). Film je především dobře napsané, natočené, zrežírované a zahrané drama s tragikomickými prvky. Hlavním žánrem však určitě není komedie, jak je z nějakého důvodu výše uvedeno. Zvláštní, že se nedostal do našich kin, byť původně měl někdy začátkem července - především i s ohledem na spoustu blbostí, kterých jsou kina plná. A že by nemohl do žádného kina a vůbec by nevydělal? Vysokorozpočtový blockbuster (přiznávám, že zrovna tento anglický termín nemám rád) ještě nezaručuje spokojenost diváků a automatické astronomické tržby; rovněž stejně tak jdou aspoň do některých kin i ještě mnohem komornější a nezávislejší díla než toto. Navíc zde mám dojem, že jména Gibson a Foster by snad dokázala diváky přilákat. (28.08.2011)

K filmu jsem přistupoval s obavami. Nejen, že jsem se všude dočítal, o jaký jde propadák a jak se film po režijní stránce nepovedl, jak se Mel Gibson ztrapnil takovým návratem na plátno aj. Rozhodně nesouhlasím, jde o velmi povedené psychologické drama o depresi postiženém muži, který si nachází svou cestu, jak se vrátit alespoň částečně do "normálního" života. Film i přes všechny kritiky stojí hlavně na bezvadném Melu Gibsonovi, který opět dokazuje, jak vynikajícím je hercem. I když si ho lépe představíme v akčnějším snímku, tak ukázal, že i vážné drama mu nedělá problémy a naopak zde více ukázal svůj talent. Mimiky jeho tváře, intonační projev, přirozenost a až hmatatelné vcítění se do role, tak dokáže zahrát málo kdo. Trochu vzdálená mi tady přišla Jodie Foster, která jako žena Waltera Blacka není moc výrazná. Taková herečka by měla mít více místa na světle. Vzhledem k tomu, že režírovala, se dá její postava ve filmu pochopit. Ne, že by hrála málo, ale je vidět, že rozdělení sil do režírování a hraní pro ni byl oříšek. Jinak má film vše, co od takového druhu dramatu očekávám - dojemné scény, duchaplné dialogy, jemná hudba a pomalé písně. (17.08.2011)