Sama v Afrike

Netrvat to skoro dvě hodiny, tak bych snad i ty 3* dal, takhle mě to ale strašně nudilo. Přitom ten příběh byl vedený dobře, herecky to taky bylo zvládnuté, akorát teda hlavní hrdinka, která se snaží dokázat i přes životy lidí které miluje, že je strašně odvážná - a nakonec toho lituje, mohla být popsána víc po psychické stránce. Ale i když se to snaží o nějaké pomalé vyvíjení napětí, tak ten film nefunguje a fakt jenom nudí. Ani kameru bych nepochválil, neustále zabírá detaily hlav postav a okolní přírody taky moc nevyužívá. Jo, téma to má zajímavé a Denis o něm podle mě i něco ví z osobních zkušeností, ale to nemění nic na tom, že ten film je utahaný a strašně nudný. Lepší 2* (08.04.2020)

Američani by asi film o převratu v africké zemi zfilmovali v trojnásobném tempu, s patřičnými efekty, vypjatými situacemi a potoky krve. Francouzi volí tempo poklidné, my diváci se snažíme vžít do pocitů hlavní hrdinky, pro kterou je její kávová plantáž naprosto vším a za nic na světě nechce odejít. A to ani v případě občanské války. Historie francouzských kolonií je podobnými událostmi protkaná (Indočína, Alžír atd.), osudy kolonistů vyhnaných ze svých domovů jsou mnohdy pohnuté. Tento film nestraní nikomu, jen popisuje situaci. Každý si musí všechno přebrat sám. Přepych kolonistů, děti se samopaly, krutost vládních jednotek atd. 70% (10.03.2012)

První dvě setkání s tvorbou Claire Denis skončily katastrofou a zapřísahal jsem se, že do třetice už se nespálím, ale člověk míní a realita mění. Titul mě lákal kvůli prostředí i námětu a musím říct, že jakkoliv cítím, že nemusím měnit na tvorbu téhle artové režisérky názor, tentokrát jsme si celkem slušně sedli. Pořád cítím ve způsobu její práce určitou manýru, kupříkladu promíchání záběrů ve stylu hledej šmudlo, co je konec a co začátek, patří k typickým prvkům její tvorby, ale tady se ještě držela celkem zpátky a navíc je z filmu jasně cítit, že o Africe hodně ví a to téma je pro ni osobní. Z jejích předchozích dvou kousků jsem měl hodně rozpačitý dojem, tady jsem se v příběhu neztrácel. Celkový dojem: 75 %. (03.12.2015)

Varacia voda bubloce, až nakoniec úplne vyvrie a je dosť možné že popáli. Áno, ostávam obarený tou všadeprítomnou živočíšnosťou, tým tvrdošijným vzdorom usadenej matky (Isabelle Huppert), psychickým prepnutím jej syna (Nicolas Duvauchelle), pridusenou charizmou povstalca Boxera (Isaach De Bankolé) a tá nezastaviteľná bezvýchodnosť (?), tvrdé… Predobré striedanie "handycamu" a statívu (pozorné priblíženie tamojších lokácií, rozruch, ticho, reč tvárí, reč zbraní), ktoré má za následok podvedomé preniknutie do tepajúceho, rasovo nepokojného prostredia. Okrem toho superiórne znejúce, synťákom vymaznané gitarové rify (a.k.a. "Dead man") spôsobujú, že celý tento vyhrotený a zamysleniahodný rozkol dostáva ešte iný-silnejší rozmer. Eklatantná je potom aj neústupná-náročná-nezbedná, ale zato nemonotónna a veľmi osobná narácia. Odprostená od doslovnosti/umelosti, plná nehumánnosti/ničomnosti. Začína tam, kde končí, nič nerozlišuje a samozrejme nezabúda na zašpicatený dovetok. "White material" má navrch už len tým ako nevypočítavo sa dorozumieva s divákom, nevydiera ho, neklame ho a cez jednu komornú (avšak ani trochu kľudnú) story o hrdej pestovateľke kávy zabŕda do jedného kolosálne rozboľaveného príbehu celého sveta. Nedocenené... (13.04.2011)

Osobně si myslím, že příběh předkládá více otázek jak odpovědí. A i když jde o silné téma, tak žel tohle kontroverzní vyprávění míchá scény s vysoce nepravděpodobnou logikou, děj jakési trpící hrdinky ohledně sklizně kávy je nečitelný a výsledek bez jednotícího prvku působí polovičatě. Dokonce se mi zdá, že těží z jiných a lepších podobných filmů na toto téma. Nevím, možná má co říct k tématu současné Afriky, ale žel de facto nemá žádný dovětek ani vysvětlení. Třeba, kdy a kde se odehrává, pramálo zdůvodňuje, kdo s kým a proti komu. Našlo by se pár scén, u nichž by slušelo vysoké hodnocení, ale film jako celek neobstál, alespoň u mne. Nicméně zůstává faktem, že chudoba a lokální války jsou největším problémem Afriky. (27.12.2011)