Indiana Jones a Nástroj osudu

Herci a hudební motiv Johna Williamse potěší. Harrison Ford je omlazenej parádně. Překvapení ve finále je přijatelnější než minulý nesmysl s mimozemšťany. Ale všude přítomný digitál, kdy ani tuk-tuk brázdící tenké marocké uličky není skutečný, v Indiana Jonesovi NECHCI. Protože ho mám zažitého a rád z první trilogie pro invenční a poctivou filmařinu. Tato rutinní podoba, kdy tvůrci nemusí být filmařsky kreativní, protože za ně všechno udělá CGI postprodukce, je úplný opak původního Spielbergova přístupu. A trpí tím potenciál každé scény. (14.08.2023)

Nostalgická dobrodružná jízda, kterou měl ovšem Mangold prostříhat o některé zbytečné CGI záběry a zrychlit tak tempo. Harrison Ford je každopádně tahoun a hlavně v emocionálních scénách (závěr) umí chytnout za srdce. Znovu jsem ale měl nedobytný pocit, že když píše scénář více lidí je to na škodu. Ty úvodní honičky jsou sice formálně fajn, ale vlastně jsou dost zbytečné. Jedna kratší by bývala stačila. Depresemi zžíraný, bolavý Indy je o dost lepší. Vombatka by bez problémů utáhla vlastní film/sérii jako civilnější Lara Croft a vlastně jako jediná Fordovi stačí. Mads je nevýrazný padouch. Záporáky on umí, jenže jeho nacistický vědátor vlastně padouch úplně není. Spíš takový chytrý nekňuba. Zcela bez poskvrny ovšem zůstává pověst Johna Williamse jehož nadčasový motiv a hravá témata udrží každého pravověrného až dokonce závěrečných titulků. (28.06.2023)

Nástroj osudu je labutí písní, která musela vzniknout, aby legendární archeolog mohl konečně odejít na věčný odpočinek. Mangold rozjede festival CGI brykulí, a aby toho nebylo málo, tak možná přijde i Archimedes. Hitler totiž nemohl. Už minule byli ufoni k smíchu, ale stroj času není o mnoho lepší. Finále je celkem emotivní, ale celé to zase zachrání Williams, jehož geniální motiv posunuje zážitek z každého dílu série na úplně jinou úroveň. (02.02.2024)

Už asi dvě hodiny mi v hlavě zní ta slavná melodie od Johna Williamse. A ne proto, že bych si pátého Indyho tak užil, spíš kvůli tomu, že mám chuť pustit si první tří díly. Pětku už si nepustím nikdy, tím jsem si téměř jistý. On to není úplně špatný film, což se dalo říct i o čtyřce, ale prostě tam „to“ není. Nového Indyho hodně táhne Harrison Ford a snaží se opravdu ze všech sil, jenže na to zůstal sám. Nohy mu podráží vlastně téměř všechno ostatní. Pátý Indy je vizuálně nehezký a v některých momentech regulérně odpudivý, hlavně má však nudný příběh plný nudných postav a především záporáci jsou partou nezajímavých bambulů, z nichž nejde strach a Mads Mikkelsen se celou dobu tváří, že začne za půl minuty brečet. Samotné hledání pokladu vedoucí k hodně divnému (a ještě o něco ošklivějšímu) finále se navíc skládá především z rutinních honiček, protože někomu došlo, že nemůže nechat osmdesátiletého Forda pobíhat po place a dělat akční vylomeniny. Mangold to všechno režíruje beze snahy o invenci a výsledkem je přinejlepším obstojné řemeslo někde na úrovní dvojky Lovců pokladů a malý kousek nad Uncharted, což pro tuhle sérii rozhodně není pochvala. Chybí tomu styl, nápaditost a očividná radost, která provázela první tři a částečně vlastně i čtvrtý díl. Produkt bez duše. (28.06.2023)

Měl jsem obavy. Ve finále jsem vlastně hodně rád, že se Indiana Jones s vrásčitou tváří Harrisona Forda (i dabingem Jiřího Štěpničky) ještě vrátil. Návrat to byl ve velkém stylu a největší obava, že z toho bude další multivesmírsračka (kterých je teď Hollywood přesycený), byla nakonec zužitkována mírně, okrajově, ale o to osudověji. Důstojná rozlučka a opět zábavný dobrodružný film k tomu. (19.07.2023)