Indiana Jones a Nástroj osudu

Kokos to čo bolo? Musím sa VEĽMI nostalgicky, ľudsky a inak premáhať, aby som tomu dal aspoň mizivé 3*! Tak ukrutne unudený, malátny, ťažkopádny a mdlý hollywoodsky blockbuster som nevidel fakt riadne dlho. Nikto z hercov ma nebavil s výnimkou dvoch relatívne dojemných cameí, aj to nie kvôli hereckým výkonom, ale skrátka z nostalgických dôvodov (a trvajú spolu len zopár desiatok sekúnd). Páčilo sa mi, ako tvorcovia sem-tam slovne spomenuli výrazné osobnosti z minulosti série, ale inak fakt bieda a to vrátane škaredého vizuálnu, miestami značne odpudivých CGI (až na omladenie, to bolo v pohode), divnej výpravy a nezáživných, neživotných akčných scén. Zo série ma najviac bavila hororová dvojka a potom trojka, ale tá „len“ vďaka chémii s Connerym a krásnemu mystickému finále. Päťka žiaľ najviac pripomína jednotku, ktorá ma bavila zo ságy odjakživa najmenej. Celkovo som mal z filmu pocit, že to nikoho absolútne nebavilo písať, nieto ešte natáčať a nedajbože hrať v tom. Vidno to podľa mňa už na jednej z úvodných scén, kedy Indy v nacistickej uniforme omráči náckovského šoféra, vyhodí ho z auta, sadne za volant a o tri sekundy si k nemu prisadnú ničnetušiaci náckovia a NEVIDIA cca meter od auta ležať omráčeného nacistického šoféra. To bol pre mňa dôkaz, že natáčanie bolo všetkým ukradnuté a presne podľa toho vyzerá výsledok. Bizarné je, že v štvorke publikum malo obavy, či to vtedy 66-ročný Ford zvládne. No a teraz má 81. Tešil som sa aspoň na údajne značne kuriózne WTF (áno, patrím do sekty, ktorej sa páčilo finále štvorky), ale ono bolo naozaj len hovadské a nie zábavne hovadké. (14.09.2023)

Je v tom strašně věcí, co mi minimálně při první projekci vadily a nedovolily mi ponořit se do příběhu tak, jak by si asi zasloužil. Hlavně vizuál je oproti všem předchůdcům zkrátka umělý a dost jsem trpěl u úvodního flashbacku. Omládlý Ford bil do očí, a byť akce na vlaku je sama o sobě vynalézavá a intenzivní a dobře reflektuje válečnou špionáž aka Kam orli nelétají, charakter Indyho v ní dostává na frak. Tenhle dřív obyčejný brýlatý profesor, co se mezi náckovskou přesilou často zmateně potácel a plány mu nevycházely, jelikož je vymýšlel za pochodu, přece nikdy nebyl heroickým nezranitelným hrdinou. Důchodcovská linka je naštěstí lepší, snaží se o variabilnější dobrodružství a dynamickou změnu lokací, přičemž po vzoru čtyřky neopomíjí rozvíjet osobnost a osobní život protagonisty. Chybí tomu Spielbergova kreativní inscenace, již Mangold jen občas vykrádá a většinou se k ní ani nepřiblíží, ale příběh je naštěstí dost přímočarý a motivačně sevřený. Zvraty se dopředu předesílají (bacha na loutkové divadlo) a tvůrci se snaží udržet děj v pohybu, i když vyžaduje komorní promluvy. Výtky navíc opět ignorují fakt, že neexistuje něco jako recept nebo optimální podoba filmu o Indiana Jonesovi - jsou tu formální dominanty, kterých se teda Mangold drží křečovitě, a potom jen volné pole působnosti pro žánrové a hypertextuání blbnutí. A toho tady dostaneme dostatek, od Tintina, podmořských verneovek a fascinace objevováním vesmírného časoprostoru v šedesátkách až po ‘ehm spoiler’ sandálové velkofilmy téže doby. Zčásti mě ten film štval, ale nechávám si dost prostoru k tomu, abych ho měl jednou taky hodně rád.. (29.06.2023)

Legendární filmová značka s neohroženým archeologem se vůbec nemusela vracet. Hlavně současné diváctvo slavného archeologa s kloboukem a bičem „skoro“ nezná, takže prvním přešlapem bylo nacpat do loučení s populárním hrdinou a neschopnými nácky takové prachy. James Mangold pětku zahajuje v roce 1944 velkolepou honičkou, která vyznívá hezky svižně a s fajn atmosférou, vzápětí přijde časový skok a máme tu ubrblaného a znaveného chlapíka, který působí lehce odevzdaně, a tak nějak v poloze, kdy o něj nemálo fanoušků nestojí. Není to vyloženě zlé, ale někdejší nezaměnitelné kouzlo je pryč, celkový feeling zrovna tak. Zřejmě se po první trilogii nemělo tak dlouze otálet, fouknout tam čtyřku a léta páně 2008 to celé uzavřít. Soudě podle ohlasů i tržeb totiž tenhle dobrodružný žánr „nikomu“ tak úplně nechybí. Ale to vůbec neznamená, že by Harrison Ford nějak zklamal. Naopak. Chemie s jeho kmotřenkou Phoebe Waller-Bridge funguje, ač teda tahle Potvora umí mnohem víc. Výsledek je (místy) dynamický i nostalgický a nechce být jen dalším rutinním pásovým produktem Hollywoodu, ale v mnoha směrech to holt chtělo víc péče, protože je „cítit“ přepisování scénáře, přestříhávání, nevyrovnanost tempa i jakási recyklace ingrediencí, které jsme měli tak rádi. (06.10.2023)

Bohužel. Nový Indy hrozně trpí na to, že má po většinu času prakticky nulovou atmosféru, a prostě to není to tradičně hravé „jonesovské" dobrodružství, které ve všech předchozích případech pod taktovkou Spielberga perfektně fungovalo. Ač se může Ford snažit jak chce (a charisma má stále na rozdávání), Nástroj osudu je tak v jádru velmi plytkým příběhem s repetitivní akcí, zajímavým artefaktem a nudnými vedlejšími postavami (čest panu Shawovi a relativně zajímavému Schmidtovi). Třeba taková Helene je podle očekávání zdaleka nejbídnějším společníkem, díky kterému si člověk ještě rád vzpomene na uječenou Willie z Chrámu zkázy... S kritizovanými triky přitom moc problémů nemám, jenže tohle je nuda, kterou už nikdy nepotřebuji vidět znovu. Vážně, ten film nemá snad jedinou scénu, kterou bych si rád zopakoval doma v klidu u televize... Forda s Williamsem sice za jejich výkony pochválím, ale už dlouho jsem z kina neodcházel takhle prázdný. To si příště radši pustím třikrát po sobě Křišťálovou lebku. (29.06.2023)