Indiana Jones a Nástroj osudu

Když si v hlavě vybavím poslední 3 měsíce filmů, které jsem navštívil v kině, tak Indiana Jones mi vychází jako nejslabší návštěva. Objektivně by to možná na ty 3 hvězdičky bylo, ale já se po delší době docela trápil a vůbec mě film nedokázal strhnout ani zaujmout. Když se v kině podívám na hodinky minimálně 5x kdy už bude konec, tak nemůžu dát více než 2 hvězdy. Indiana Jones není má oblíbená série byť jsem na ní vyrůstal, ale tady mě Mangold příliš nepotěšil. Herecky to není špatný, byť Mads Mikkelsen když má hrát záporáka, tak je strašně nevýrazný ( Zdravím Fantastic Beasts), Harrison Ford je sympaťák, ale nebavil mě a Boyda Holbrooka vidím rád, ale tady neměl moc, co hrát. Akční scény mě moc nebavily, jsou digitální a postrádají šmrnc ( autonaháněčka však ušla), když došlo na dobrodružné atrakce, tak to patřilo k highlightu ( scéna s úhoři asi nejlepší), jenže takových scén tu bylo dohromady pouze 2. Humor tu úplně absentuje a dějově mi to přišlo taktéž docela nezajímavé a málo poutavé. Doma bych to nejspíš vypl, za mne vyčerpávající podívaná. 4/10. (08.07.2023)

Přece jen trochu moc rutinní dobrodružství, kterému chybí Spielbergova sofistikovanost a hravost (o analogově fyzickém kouzlu původní trilogie nemluvě), i víc humoru. Přes dvě hodiny to ve svižném tempu a za spousty pomrkávání hustí do diváka obvyklé atrakce v podobě honiček, odhalování archeologických stop a prolézání jeskyní a hrobek a emocionálně to s ním nic moc nedělá, až ve finále to vyloudí trochu dojetí. Bál jsem se, že Phoebe a klučina budou otravní, což nebyli (klučina jen úplně zbytečný), ale kdo to táhne dolů je Mikkelsenův nevýrazný záporák i Fordův unavený Indy. Omlazený Ford vypadá dobře a celkově tu digitální triky netahají za oči jako u jiných blockbusterů poslední doby. Jo, je to zbytečný díl, ale i neurážející dobrodružství, jakých je v kinech smutně málo. (02.07.2023)

Měl jsem obavy. Ve finále jsem vlastně hodně rád, že se Indiana Jones s vrásčitou tváří Harrisona Forda (i dabingem Jiřího Štěpničky) ještě vrátil. Návrat to byl ve velkém stylu a největší obava, že z toho bude další multivesmírsračka (kterých je teď Hollywood přesycený), byla nakonec zužitkována mírně, okrajově, ale o to osudověji. Důstojná rozlučka a opět zábavný dobrodružný film k tomu. (19.07.2023)

Solidní dobrodružný blockbuster? Ale jo. Důstojná rozlučka s největším dobrodruhem, který kdy brázdil po filmových plátnech? Určitě ne.... Kdyby se skutečně jednalo o plnohodnotnou rozlučku se vší parádou, konala by se za účasti Ke Huy Quana, Shii LaBeoufa a Karen Allen. Namísto toho tak děj sleduje deprimovanýho osamocenýho dědu, kterej se shodou náhod zamotává do kolotoče intrik a rádoby zběsilé honby za (hihahohahi) strojem času. Ačkoliv se režie chopil pardál James Mangold, který prakticky ještě nenatočil žádný špatný film [Logan a Ford vs. Ferrari budiž důkazem], absence onoho Spielbergovského kouzla je zde dost tristně znatelná, tudíž je vše [a to zcela paradoxně] natočeno až skoro bezduchým způsobem. Fakt nemám sebemenší ponětí čím to je, ale po celou dobu sledování mě neustále doprovázel dost nepříjemný pocit toho, že zde chybí jakákoliv atraktivita a poutavost, a že vše působí strašně uměle a prázdně. Hra na nostalgii taky nefunguje, no a scénář obsahuje dost děr v narativní kauzalitě a logických chyb, který degradují celý příběh na hloupoučkou blbinku. Jenže hlavní problém Dial of Destiny spočívá v tom, že zde výrazně chybí signifikantní rysy předchozích filmů: energický drive, nápaditost, hravost, exotický lokace [takřka polovina děje se odehrává ve vlaku a pak v New Yorku], praktický efekty a dechberoucí kaskadérský triky, ale dokonce i strhující hudební doprovod Johna Williamse není tak strhující. Zkrátka, chybí tomu osobnost. Dokonce tomu chybí i to, v čem spočívalo to nezaměnitelný kouzlo předchozích filmů – tedy inovativní využívání klišé, tropů a motivů dobrodružného žánru [honička v Maroku budiž světlou výjimkou] – takže z celý zápletky vůbec nejde cítit ten eskapistický pocit dobrodružství, díky němuž je celá tetralogie natolik milovaná.... Je tedy dost smutný se loučit s touto filmovou legendou s vědomím, že svého pomyslného vrcholu se dočkala už v roce 2008 s Královstvím křišťálové lebky, čímž se měla rozloučit už tehdy. Hodně tak zamrzí, že franšíza, která v podstatě etablovala žánr dobrodružných filmů na piedestal hollywoodské zábavy, a s níž vyrůstala valná většina cinefilů a filmových fanoušků, končí bez svého tatíčka Spielberga, na relativně průměrný notě, a prakticky bez happy endu. A to mi dost láme srdíčko. (28.07.2023)

Záverečné dobrodružstvo Indyho podľa mňa fanúšikov rozdelí (podobne ako krištáľová lebka) na dva tábory. Mám rád Indyho a páčila sa mi aj digitálna štvorka, ktorá podľa mňa je dodnes plná skvelých nápadov a nápaditých scén. A tu vidím najväčší rozdiel oproti predošlým dielom. Ford je stále frajer na staré kolena, páčil sa mi úvodný flashback, nevadil mi digitálne omladený Indy, no Indy v 60 rokoch už bohužiaľ nemôže podávať v akciách výkony ako v rokoch 30tich (pôvodná trilógia) alebo 50tich (kráľovstvo krištáľovej lebky) a tak scény, ktoré nás vtedy bavili, teraz nedostaneme. Inak povedané dostaneme, ale berie sa pochopiteľne ohľad na vek. Nemôžem povedať, že by som sa nudil, bavil aj tento posledný diel, ma to fajn akciu, zaujímavý príbeh, bombastickú výpravu, slušný vizuál, hudbu a návrat starych postav a ako aj záver prijemne prekvapil, no spomínam na časy, keď som sa v tej spoločnosti bavil viac. Určite bude dobre si to pozrieť znova a troška to vstrebať, možno sme od tejto rozlučky čakali až príliš. 80% - 4* (11.07.2023)