Vyprávěj

Ostáva mi už len posledný diel, tak si myslím, že môžem pokojne ohodnotiť celý tento seriál. "Vyprávěj" je rozhodne zaujímavým seriálovým počinom a má svoje dobré momenty, no na druhej strane občas vie niektoré veci absolútne vypustiť a ďalej neriešiť a takisto nie všetky diely sú úplne zaujímavé. A nie je to nikde lepšie cítiť ako v druhej sérii. Tam som mal asi najväčšie problémy, lebo sa Eva a Karel dokopy stále len hádali. A to som akosi nepotreboval vidieť. Bol tam super diel z dovolenky v DDR, ale tie ich hádky občas už otravovali. Musím ale povedať, že sa mi tu páčila Andrea Novákova ako malá Zuzka. Skutočne dobrý výkon. A popravde musím povedať, že všetci herci sú veľmi dobrí a vedia svoje postavy správne presadiť. Najradšej som ale asi mal Ninu Divíškovú. Jej postava prababičky Běty je podľa mňa úplne úžasná. Jej hlášky, veľa skvelých momentiek. Keby som mal povedať pravdu, tak najlepšia je podľa mňa 4. séria, nakoľko sa sústredí na obdobie 1988 - 1990, a celá séria sa na to obdobie sústredí veľmi dobre. Takže nemáme pocit, že všetko čo sa deje utečie ako voda, ale držíme sa v správnom období a funguje to. To bol asi aj môj najväčší problém so seriálom. Tým, že rozpráva toľko veľa príbehov z tak veľkého obdobia, občas im akosi chýba sústredenosť na detaily a je to veľmi cítiť. A človek si miestami povie - "A čo sa stalo s touto postavou? A prečo už túto postavu nevidíme? A nezabudli sme tu niečo dopovedať? " Ale čo jednoznačne funguje v tomto seriáli sú dramatické momenty. Všetky dávajú zmysel, majú správnu silu a vedia reflektovať správne danú dobu. Či už to boli 60-te alebo 80-te roky. Som rád, že som seriál videl a osobne si myslím, že stojí za to. Takže ak máte čas si pozrieť všetkých 115 dielov, určite to spravte. Myslím si, že budete spokojní. Hodnotenie: B+ (24.09.2016)

Po akci "Americký seriál stokrát jinak", která probíhá snad na všech televizních stanicích, konečně český seriál. Seriál s českými (a slovenskými) herci, o českém prostředí a českých problémech. Už mám dost Kevinových rozvázaných tkaniček u bot, o kterých si potřebuje promluvit, nezajímají mě ani problémy velkofarmářů, naftařů, ani jiných Američanů. Vyprávěj mi poskytlo po dlouhé době chvíle příjemného oddechu u televizní obrazovky. Bohužel s přibývajícími díly se zábavnost snižuje. (01.04.2011)

Někdy děláme rozhodnutí, která víme, že jsou špatná, ale děláme je pro druhé. A doufáme, že následky nás nedostihnou... Vyprávěj se pro mne stalo opravdu symbolem a klenotem, protože krásně doplňovalo vzpomínky mých rodičů, kteří v této době vyrůstali, studovali, potkali své první lásky, zamilovali se do sebe, a neustále přiváděli na svět nové a nové události, které stejně jako v tomto seriálu voní mi takovou tou zvláštní vůní přibarvené nostalgie. A stejně jako to rodičovské vyprávění, tak i toto seriálové jsem si zamilovala pro to cizí, a přesto tak známé a blízké prostředí, pro milované charaktery, jejich slasti i strasti a vlastně i pro to negativní a zákeřné, které se z jedné doby přeneslo do druhé. Tak mami, tati, babi, dědo...vyprávějte. Poslouchám a naslouchám. (04.09.2020)

Neviděl jsem seriál, kde by propad kvality jednotlivých sérií byl tak rapidní a strmý, jako předvedlo Vyprávěj. První až třetí série jsou skutečně vynikající, a patří mezi to nejlepší, co česká seriálová tvorba nabídla. Drobné nedostatky a černo-bíle podávadá minulost v malých dávkách, to vše se dalo opomenout. Ale se 4. sérií šel seriál tak rychle dolů, až je to něuvěřitelné. Z kvalitního seriálu se stal jednohvězdičkový brak. Poslední, 5. série, bylo čiré utpení. Naprosto nelogické jednání postav, přeskakování důležitých dějových momentů, nelogické zvraty a vykreslování současnosti přes několikero růžových brýlí. Ukázkový odpad... Doporučuji poslední dvě série vynechat, a dostanete nadprůměrný seriál, který by snesl i hodnocení v červených číslech. Při existenci 4. a 5. řady se však musí spokojit s průměrem, a to ještě může být rád... (31.12.2013)

Upozornenie: videl som len zopár dielov, nikdy nie celých, sledovaných občasne a mimovoľne, popri inej činnosti. Ale aj tak si viem predstaviť ten výsledok: 115 x 52 minút = temer sto hodín čistokrvného hnusu! Počínajúc retro nasvietením a kostýmami, ktoré akoby vypadli z nejakého rozjuchane premúdrelého muzikálu (napadajú ma Hřebejkove Šakalie roky). Pokračujúc snahou o rekvizitové navodenie dobovej atmosféry, vyznievajúcej však ako napudrované potemkinovské dediny. Namiesto zažranej štátnokapitalistickej normalizačnej špiny naondulovano vymydlená a farbami žiariaca faloš. Konzultované s historikmi to môže byť tisíckrát s použitím autentických predmetov, no ak chýba dobová všadenavôkol prevládajúca šedivosť prostredia je to o ničom. Toľko slov venovaných forme! Forma však prevláda, autori sa sústredili na vykreslenie doby cez predmety a architektúru interiérov, príbeh je druhoradý. Ale keď som pri ňom, scenár postráda dynamiku, dramatickosť aj humor. Disident do každej rodiny nechýba. Nuž čo, každá doba potrebuje svoj ideologicky vyprofilovaný balast. Tu, zodpovedajúc dobe, ide o myšlienkovo vyprázdnený, ale prácne naaranžovaný výkal, oboznamujúci s mladosťou a bežným životom našich rodičov a prarodičov. Normalizátori mali Honzu Zemana, dnešný režim Honzu Dvořáka. (22.08.2013)