Když nastaly deště...

Přírodní katastrofa se stane katalyzátorem pro dva milostné vztahy: naivky s proutníkem a poživačné ženy se slušným mužem. Příroda zatřese nejenom zemí, ale i touto čtveřicí a za vyhrocených okolností se projeví zatím skryté stránky charakteru. Film tedy nabízí vývoj postav, kvůli kterému pak jejich milostné příběhy vyústí v logické konce. Takže zajímavé herectví a taky udivujícím způsobem zobrazené zemětřesení, zkáza města, požáry a záplava. Tohle se jim povedlo natočit sugestivně, i v dnešní době záběry propadající se země nebo zhroucené přehrady působí věrohodně. A kašlu na to, že je to černobílé. I bez počítačů natočili choreografii katastrofy, která působí jako tanec konce světa. V takové situaci jsou pak uvěřitelné obraty charakterů, kdy jímavěji a hlubším dojmem samozřejmě zapůsobil pár s tragičtějším osudem. (17.05.2017)

,,JE TO LEKÁR A VEDEC. O ROMÁNIK BY SA ZAUJÍMAL IBA ČISTO Z BIOLOGICKÉHO HĽADISKA." __ Bromfieldov román z lákavého prostredia ,,prebúdzajúcej sa Indie" som sa rozhodol prečítať si po tom, ako som priaznivo prijal neskoršiu verziu z 1955. Tá sa však od tohto filmu v mnohých smeroch výrazne líši, nevenuje sa natoľko udalostiam po katastrofe a spracovaním príbehu i jeho absolútne odlišným záverom preto obe diela pôsobia vedľa seba takmer nezávislo, príbuzné akurát zaradením do zhodného prostredia. Priznám sa, že očarenie knižnou predlohou rýchlo opadlo a vonkoncom na mňa neurobila najlepší dojem. Kniha je zo začiatku takmer bez deja a jej rozvláčnosť plne korešponduje s unudenosťou spoločnosti, ktorej opisom sa - vrátane skvelo opísanej nevery medzi Edwinou a Saftim (nie Ransomom, ako je to vyobrazené tu) - na stopäťdesiatich stranách zaoberá pripomínajúc pritom rechtovného predstaviteľa Červenej knižnice, preto som sa jej ďalšieho čítania v ktoromsi parnom lete napokon vzdal. Filmová verzia z roku 1939, nakrútená teda rok po udalostiach, ktorými sa zaoberá (pritom bola kniha prvý krát vydaná v roku 1937), je však vysoko solídnym a napriek svojmu veku stále atraktívnym počinom, ktorého sledovanie vo mne zanechalo silnú pozitívnu odozvu. Ako som už naznačil, príbeh je narozdiel od knihy podaný v zaujímavej skratke, kde sa napriek svojej zrozumiteľnosti, môže na podrobnejšom diváckom výklade ponechať akurát motivácia mladej Fren, stvárnenej krásnou Brendou Joyce. Celkovo možno skonštatovať, že hoci sa niektoré vedľajšie postavy prestanú vo filme ďalej objavovať a dianie na plátne sa začne sústreďovať iba na štyroch hlavných hrdinov, sú prakticky všetky herecké výkony zvládnuté veľmi dobre a mňa osobne upútala Maria Ouspenskaya v úlohe starej Maharani, uvedomujúcej si významnosť nových prichádzajúcich udalostí. Trocha neortodoxne tu Tyrone Power dostane viacej priestoru až v druhej polovici filmu, čo mu však nestačí nato, aby bol za hlavného mužského predstaviteľa (alebo ak chceme hrdinu) považovaný charakterovo dobre zahratý Ransome. Prvé Oscarom ocenené špeciálne efekty sú priam neskutočné a pri najviac vyzdvihovanej scéne záplav a zemetrasenia, ktorá bola aj pre mňa najväčším lákadlom, som na celé to apokalyptické dianie pozeral so spadnutou sánkou. Celú scénu katastrofy považujem za jednu z najlepšie zvládnutých trikových sekvencií starého Hollywoodu, ktorá na svojej pôsobivosti nič nestráca ani dnes; akurát sa viacej pozastavujeme nad jej efektívnym spracovaním s vtedajšími možnosťami. Z tohto hľadiska si viem predstaviť rozumne spracovaný remake, kde sa hrdinovia nebudú spomalene uhýbať rizikovým situáciam a na milimetre unikať pred prívalovou vlnou a kde budú efekty slúžiť iba ako prostriedok ku vyrozprávaniu podmanivého príbehu. Skvelý film, ozaj skvelý... a to som jeho sledovanie odkladal rok... (23. hodnotenie, 8. komentár k filmu) (07.08.2016)

Nic jsem nečekala a možná proto jsem byla opravdu příjemně překvapena. Výborný scénář, který je ovšem (na rozdíl od knihy) laděn takřka komediálně - je tu množství zábavných sarkastických dialogů. Na zfilmování mělo pochopitelně vliv datum vzniku - ať už jde o omezení technická nebo (řekněmě) společenská. Exteriéry veškeré žádné, takže dojem vyprahlé Indie opravdu nebylo možné navodit. Nedočkáme se ani sošek (v knize všudypřítomného) boha Šivy s tím jeho "tentononc" a vůbec veškerých sexuálních podtextů. Herci jsou výborní v komediální poloze, ale když dojde na drama a romantiku, trochu znejistí. Nicméně film má hlavu a patu a dost jsem se u něj pobavila. "Taková je Indie. Celé jaro se modlí za déšť. A teď, když je tady, modlí se, aby přestal." (29.11.2014)

Jak se todle dostalo pod označení "dobrodružný" nevím, ale ten zbytek už to vystihuje dobře. Příběh ničím neoslaní i když obsahuje kultivované herecké výkony. Co ale docela oslní jsou katastrofické sény, které se objevují zhruba v polovině filmu, za které si to toho Oskara za speciální efekty vysloužilo zcela po právu - na tu dobu jsou opravdu neuvěřitelné a natočit to muselo dát opravdu kus práce a umu. Problémem filmu je zvláštní nekonzistentnost, kdy se v první polovině filmu zdá být hlavní postavou George Brent, jako alkoholický ex-umělec Tom Ransom, a hodně prostoru je z nějakého nepochopitelného důvodu věnováno jeho vztahu s mladičkým americkým telátkem v podání Brendy Joyce. Power se tam v první polovině tak nějak mihne, ale v druhé polovině se karty obrací a divák se tak nakonec dočká i ústřední dvojce Tyrone Powera a Myrny Loy. Power se tu díky svému tmavému zjevu objevuje v roli indického doktora Ramas Saftiho (Century Fox z něj Inda, i když už jen polovičního, udělali ještě jednou ve filmu King of the Khyber Rifles z r.53). Za zmínku stojí že ač foxovský film, Bent je zapůjčen od WB a Myrna Loy, která rozjela svoji hereckou kariéru ještě v dobách němé éry, je spojována povětšinou s MGM. (20.07.2011)

Velice působivé speciální efekty během scén záplav a zemětřesení. Hlavní dějovou linií jsou dva milostné příběhy - rezignovaného Ransoma a mladičké Fern, a životem protřelé Edwiny a idealistického Ramy. Myrna Loy je vynikající v roli nádherné Edwiny, která vždy dostala každého muže a vůbec vše, co chtěla, ale štěstí jí to nepřineslo. Rama je první muž, který jí nepodlehl, i když jen zdánlivě, a právě o to více o něj stojí. Zamiluje se do něj a je kvůli němu ochotná se i změnit. Přesto jí osud nepřeje. Vynikající úvodní scéna, kdy Ransome při pohledu na sochu královny Viktorie vzpomíná na staré časy: "Věřím v královnu Viktorii. Je pro mě živoucí připomínkou na ta krásná léta před příchodem první války, před diktátory a appeasementem. God bless her." (08.12.2012)