Mikulášove šibalstvá

FFF .. Scénář: Laurent Tirard, Grégoire Vigneron .. Slavná a osobitá předloha .. a nyní navíc vynikající filmová zábava. V hrané filmové řeči funkční, s dobře vykreslenými charaktery pestrých postav a s dynamicky stavěným dějem. Patálii řeší Mikuláš vskutku ošemetnou aneb barvitě zkreslující dětský pohled na věc v kontrastu s dospěláckou realitou. Herecké obsazení je znamenité, dětští herci jsou typově rozmanití a rodiče příjemně komediální. Přesně ten typ rodinné komedie, kterou oceňuji a slabost pro francouzskou kinematografii už v tom tak zásadní roli nehraje. Těším se na knihy, Jiří. (19.11.2009)

,,.. a byl jsem zvědavý, jak budou rodiče reagovat na to, co se stalo“….. Mikuláš je sympaťák, ale to samé se dá napsat o všech ostatních hercích. Nejdůležitější je, že JE SNIMA PRDEL! Dospělí se chovají jako děti a jsou snad ještě vtipnější než starosti Mikuláše a jeho přátel (a Celestýna). Zaplesat mohou kulturní barbaři (jako já), kteří nečetli a tedy neznají pointy. Přiznávám bez mučení, že JESTLI JSEM SE NĚKDY U NĚČEHO ZASMÁL tak u třeba tady a u Mikuláše. A jestliže je kniha určena spíše mladším čtenářům, tak film je pro všechny!! PŘÍBĚH **** HUMOR ***** AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.03.2010)

Už dlouho jsem se takhle od srdce nezasmála a nepobavila. Nádhera. Jako malá jsem milovala Mikulášovy knížky a k jejich adaptaci jsem byla značně skeptická, protože kdo by mohl nahradit osobité Sempého kresby? Ale francouzi to dokázali, prošmejdili zřejmě celou zemi, objevili obrovskou hromadu úžasných kluků a vymysleli takový scénář a stylizaci, které snad nikdo nemůže odolat. Z knížek si to sice vypůjčilo spíš jen nápady na příběh a pár hlášek (a také obrázků, nádherně použitých v úvodních titulcích) a samozřejmě "značku" Mikuláše, ale to nevadí, protože je to výborné i tak. (19.10.2010)

Příběhy malého Mikuláše jsou kouzelnost sama. V podání René Goscinnyho a Jean-Jacquesea Sempého pak samozřejmě neodmyslitelnou součástí oblíbené dětské četby na pokračování. U nás je obdobně laděný Steklačův Bořík nebo Poláčkovo Bylo nás pět. Zatímco ale Bořík je vyloženě pánská záležitost a z Bylo nás pět dýchá v druhém plánu malebnost první republiky, Mikuláš prožívá své patálie ve spořádaných 50. letech. Maminka a tatínek prožívají své problémy ve zcela odděleném světě dospělých a Mikuláš a spolužáci žijí zase úplně někde jinde a z toho plyne veškeré kouzlo. Film Laurenta Tirarda mé vzpomínky na četbu ukotvil, oživil a znovu mě rozesmál na obdobných místech jako kniha. Čili spokojenost v každém směru. A tedy doufám, že Mikuláš, Vendelín, Celestýn, Kryšpín, Albín, Viktorín a další už nebudou nikdy zapomenuti. (09.04.2012)

Malého Mikuláše mám moc rád. Nestárne, je to stále fajn čtení se skvělými ilustracemi. K filmu jsem přistupoval s rozpaky a s přibývajícími kladnými recenzemi jsem ho stále více odsouval na později. Nakonec jsem si ho pustil...a...velmi příjemné překvapení! Současné rodinné komedie mě děsí, jedno či americké, německé nebo české. Ale Francouzi stále umí! I když Knoflíková válka zůstane zřejmě nepřekonaná, tenhle film se povedl. Milý, úsměvný, občas jsem smíchy vybouchl. Co mě ze všeho nejvíce dostalo - parkování maminky malého Mikuláše! Bože, takhle umět zaparkovat v naší neustále přeplněné ulici....Souhlasím s woodym - jak se Francouzům nedaří převést na filmové plátno Asterixe, tak se to naopak zde vydařilo velmi dobře. Když jsem viděl dohližitele Polívku, pomyslel jsem si - hele, ten vypadá jako Michel Galabru, akorát tomu už dnes musí být.....a pak, můj bože, kde se vzal, tu se vzal - Michel Galabru! (07.08.2010)