Psychoville

Absurdné, úchylné a nenormálne zábavné. Necelých 210 minút britského čierneho humoru, bravúrnych dialógov a choromyseľných indivíduí. Kde inde sa na jednom mieste objavia jednoruký vulgárny klaun, slepec vlastniaci jedinečnú zbierku plyšových hračiek, lilipután s minulosťou pornoherca ovládajúci telekinézu, pôrodná asistentka dojčiaca nácvikovú bábiku alebo vražedné duo matky a masovými vrahmi posadnutého syna? V skutočnosti je to všetko oveľa oveľa šialenejšie. Spočiatku tento mix žánrov pôsobí dosť trápne (ja som mu prepadol až po tretej časti) a áno, naozaj nie je pre každého, ale vytrvalcom ponúkne osudnou chvíľou poznačené pozoruhodné postavy, premyslený dej a v neposlednom rade okrem odkazov na popkultúru aj skvelé hudobné čísla. Sem sa s ďalšou sériou! (13.09.2012)

Shearsmith&Pemberton se pro mě tímto počinem stávají zárukou kvality. Hodnotím po první sérii, jednu hvězdu si zatím ponechám v zásobě; s největší pravděpodobností ji udělím, protože seriálu přicházím na chuť víc a víc s každým dalším dílem. Správný "vodvaz" pro mě začal od čtvrté epizody s Markem Gatissem. Nej postavy: klaun Jelly (Red raw stump! Red raw stump!) a Oscar Lomax (Look! They're trying to fob me off with this, a sock with buttons on!) (12.02.2012)

Na mě je tohle až moc divný a úchylný. Nepříjde mi to ani jako komedie ani jako horor. Je to prostě psycho pakárna. Skoro ze všech postav je mi šoufl, hlavně teda dvojice David a jeho matka, to je vrchol nechutnosti. Celkem mě zaujal slepec Oscar a jeho "komodity", jenže abych se na to dívala dál jen kvůli němu, tak až takhle dobrej teda není. Na druhou sérii mě už nikdo nenaláká. (02.03.2012)

Dokážu pochopit, že se na tento britský seriál z produkce BBC vydrží dívat jen vyvolená hrstka trpělivých diváků a že to většina populace vzdá již po zhlédnutí pár dílů, jelikož dívat se na tyto zpomalený retardy je celkem záhul. V tomto televizním počinu vidíme pět různých lidských kreatur, které určitě nezařadíte do škatulky normálních lidí. Spojuje je jedna věc a to je to, že jistou dobu strávili svůj čas v ústavu pro bláznivé spoluobčany a to je jestli se vyléčili ze svých obsesí nechávám posoudit jiné odborníky na slovo vzaté. Suchým, typicky černým britským humorem, někdy až hraničící s trapností řečených dialogů a někdy i monologů nám tvůrci postupně představují švihlého klauna, který trpí komplexem, že přišel o jednu ruku a kterej má rád děti asi jako alkoholik vodu, dále zde máme trpajzlíka, kterej je fanaticky zamilovanej do Sněhurky, která na něj z vysoka peče, dalším představitelem této galerie impozantních ujeťáků je otylý milovník sériových vrahů, který stále žije u své matky, která ho udržuje v přesvědčení, že zabil svého otce. A pak už nám zbývá jen slepý milionář, který sbírá plyšové zvířátka a ujetá porodní bába, která si myslí, že její panenka je skutečné dítě. No a téhle skvadře brilantních pošuků přijde jednoho dne dopis ve kterém je napsáno„Vím, co jste udělali". A tím začíná tato komedie plná omylů, jelikož každý z těchto inteligentů to pochopí trochu jinak než by měli a tak se roztočí kolotoč plný trapnosti ve kterém jsem se poměrně slušně bavil a i ta kriminální zápletka byla vcelku uspokojivá. Akorát těch hororových prvků zde bylo pomálu a silně mi to připomínalo dobu socialismu, když jsem jako malý chodil na Matějskou pouť, kde vždycky stál nějakej ten strašidelnej hrad, kde jste nasedli do vozejčku a kde během cesty na vás čekalo pár osvícených strašidel včele s opelichaným kostlivcem s kosou v ruce. Tak asi takhle podobnej efekt měl tento seriál, co s týče hororového napětí. Za poměrně solidní zábavu, která určitě není pro každého dávám zasloužených 80%. (05.09.2021)

Ještě po třetím díle jsem si říkala, že tohle nebude seriál pro každého ... možná ani pro mě ne. Pak přišel náhlý obrat a to, co mi ještě před chvíli přišlo hloupé a trapné, se mi najednou strašně líbilo. A tím myslím opravdu hodně. U Psychoville by se nemělo dát na první dojem ... přesto, tohle určitě není seriál pro každého. (23.07.2012)