Psychoville

Tak u tohoto projektu tvůrci sáhli k ne moc typickému konceptu, a ono to dost funguje. Vyložená ulítlost s velmi suchým humorem a tajemným pozadím. Jde tak trošku o násilnější Little Britain v hororovém hávu. 30 minutové epizodky, které postupně rozplétají celý příběh, jsou nabité dost bizarními postavičkami s dosti nekonvenčními způsoby. Doporučuji tento seriál nesledovat v kuse, dávat po malých dávkách, jelikož by mohlo dojít ke zkratu v racionálním myšlení. Rozhodně tento výtvor není pro každého. Za mě osobně 4 hvězdičky za zbytečně opakující se vtípky. Jinak spokojenost. Angláni zkrátka vědí na kterou strunu diváka zabrnkat. (18.02.2012)

Inu Psychoville má skutečně příhodný název. Psycho je totiž slovo, které seriál vystihuje asi nejlépe. Mysteriózní, tajuplný příběh o několika hodně podivných lidech nad nimiž někdy zůstává rozum stát. Seriál je celkově skutečně netradiční - velmi ujetý, hororově napínavý, šokující, morbidně vtipný a místy až nepochopitelně divný. Z počátku se mi seriál příliš nezamlouval. Ale s každým dílem přicházely nové zvraty a pomalu se začal celý prapodivný příběh rozplétat. Kousky té tajuplné skládačky do sebe začaly zapadat. Odkrývaly se nové a nové souvislosti a já jsem byl zvědavý, jak to všechno dopadne... (24.10.2009)

"Hororové prvky" jsou krásným černým a hlavně britským humorem podané tak, že jsem si sledování seriálu náramně užila (to jsem vůbec nečekala). David a jeho matka byly asi nejlepšími postavami, jejich tancování na místě činu, jejich drbání nebo když maminka Davidovi předžvýkala klobásu a držela ptáčka při čůrání; zkrátka s nimi byly nejlepší situace. Další krásně výranou postavou klaun Mr. Jelly mi hned padl do oka. Nicméně pravého britského (černého) humoru je tam až požehnaně, což já mám moc ráda! Druhá série byla v mnoha směrech překvapující, že děj vyústí až k takovému tématu jsem rozhodně nečekala. "Debbie, pohlídáš mi něco? - Kočku? Jsem alergická na kočky. - Ne, nic živého. - Mrtvou kočku?" Oblíbené postavy: David a jeho matka, Mr. Jelly.. (26.01.2012)

Někdy si člověk říká, že už viděl vážně všechno. Pak se nachomýtne ke Garth Marenghi's Darkplace a utvrdí se v tom, že už ho nemůže překvapit vůbec, ale vůbec nic. Proto když jsem po doporučení zabrousil na profil Psychoville, už podle plakátu mi bylo jasné, že tohle bude šílenost dotažená ad absurdum. A skutečně jsem nebyl daleko od pravdy. Tahounem jsou tady rozhodně postavy. Můžu vám zaručit, že větší sebranku psychopatů, pošuků a vyvrhelů společnosti jen tak někde neuvidíte. I žánrová nabídka je více než pestrá - tvůrcům se nějakým záhadným způsobem podařilo zkombinovat drama, parodii, muzikál i béčkový horor, ale přesto zůstat zcela nad věcí a primárně v chlívečku hodně ulítlé komedie. A víte co? Ono jim to vyšlo! Až uvidíte, jak se bláznivé epizodky jednotlivých postav vyvrbí, určitě nezůstanete duševně bez poskvrny. U mě vítězí ta o běsnícím "miminu" Freddym, a o šíleném sběrateli. Škoda, že ostatní za nimi o něco zaostávají. Přesto jsou má očekávání před druhou sezónou až nadstandardně vysoká. (24.03.2011)

Psychoville je něco jako retardovaný kamarád, kterého musíte mít rádi. Vidíte spoustu nedokonalostí, křeče, ve kterých se zmítá, ale nakonec si stejně uvědomíte, že to co ze sebe vypotil je docela dobré. Psychoville mi v mnohém připomíná snahy amatérských filmařů o natočení něčeho velkého. Vzhledem k nedostatku talentu a finančních prostředků se většina z nich hrne do natáčení za běhu vymýšlených šíleností. Většinou z toho vzniknou nepříliš zajímavé snímky, které ocení jen hrstka diváků (ta hrstka, co zná protagonisty, či se podílela na natáčení), ale občas se vynoří něco, co jistým způsobem zaujme. Ač se tenhle nenápadný seriálový počin dá, co do produkčního i tvůrčího pozadí, s amatérskou scénou srovnávat jen velmi těžko, svou nápaditostí se jí přibližuje mnohem více než „první lize“. Znatelné je to jak na charakterech hlavních postav – těch nenormálních se tu sešlo opravdu požehnaně – tak zejména na použitém humoru. Ten se většinu stopáže drží jen kousíček od naprosté trapnosti, a pokud se mu do ní podaří spadnout, velmi rychle zase vymanévruje zpět. Psychoville má rozhodně daleko k seriálu pro každého, určitému spektru publika se ovšem trefí do vkusu dokonale. (10.01.2011)