Černá ovce

Ach ano, těch teen filmů jsou opravdu mraky, ale tady jsem narazila na trochu jiný přístup než obvykle očekávám a který je mi bližší i svou uvěřitelností. I já znám spoustu takhle mladých, kteří pod slupkou oblečení, hudby, tetování a já nevím čeho ještě, působí tak, že bych je mohla mrknutím oka odsoudit, ale v nitru jsou většinou úplně jiní, stačilo by se jim k nim víc přiblížit. Tady je to jasný příklad Seana. Jediný táta mu věřil. Ano, čekala jsem všechno možné, jen ne jeho přístup ke svému okolí v různých kritických situacích a v tom dávám klobouk dolů před Jasonem, který o tom určitě ví své. Také jsem znala osmnáctiletého kluka, který na první pohled vypadal beznadějně, ale jeho jádro bylo asi takové jako měl právě Sean, ale tenhle se dvaceti let nedožil, zemřel při automobilové nehodě. A pokud vím, tak jeho kamarádi, kteří nesli rakev a vnějškem, či vyjadřováním připomínali Seana, dnes žijí normálním plnohodnotným životem, jen stačilo tu vnější slupku stáhnout a dozrát. A to nepíšu o médích a sociálních institucích, kde to považuji za zbytečné rozvíjet, to známe všichni moc dobře. (05.07.2015)

Podle mého povedený film o předsudcích. stereotypech, šikaně. O povrchnosti lidí o tom, jak moc je pro nás jako pro společnost důležité vše jen navenek....Jak něco vypadá, co si někdo myslí, to jestli se "obrázek" shoduje se skutečností je(často) až druhořadé. Snímek se mi líbil, ale ke konci už byl pro mě těžko uvěřitelný- hlavně ten motiv s "drsným týpkem" z nápravného zařízení. Více souvislostí okolo hlavní dějové linky, by bylo fajn, stejně tak jako náhled do prožívání hlavního hrdiny. Neříkám, že plno jeho pocitů nešlo odhadnout, nebo vyvodit....ale divák je tady vážně "jen" divák a všechno pozoruje zvenku když to tak řeknu. Kdyby byly ve filmu víc ukázané emoce, myšlenky a vůbec prožívání hlavního hrdiny, dostalo by vše podle mě úplně jiné rozměry. Slabší tři hvězdičky.----"I want everyone to like me." "Everyone does like you." "They like the idea of me. They don't actually know me,"---- (19.09.2015)

Depresivní film o základních a důležitých otázkách naší doby, co nutí diváka se zeptat: " Co bych dělal?" Jako rodič, co nechce odsoudit svého syna jen proto, že ostatním se zdá vinen? Jako okolí, co slepě věří tomu, co lidé říkají o někom, kdo se jen jinak oblíká? Jako teenager, co se postaví nespravedlnosti? Film skvěle odtáhl Connor Jessup, který je rozhodně příslibem a hlavně díky němu byla z filmu cítit potřebná, ryze smutná atmosféra. (20.10.2015)

Podľa mňa veľmi kvalitný film, hoci to zobrazenie "polepšovne" mi prišlo trochu umelé a nerealistické. To však len mierne ubralo z celkového nadpriemerného dojmu. Pekne vykreslený vír, do ktorého sa Sean dostal vďaka jednej "nevinnej" poviedke, ktorú napísal ako protiútok na školskú šikanu. Trochu ma hnevala tá Deanna, že sa správala často alibisticky - a práve ona mohla Seana kedykoľvek zachrániť od toho, aby sa zmietal v tom kolotoči krivých obvinení a trápenia. Nuž, ale každý je predsa len vo vnútri egoista. (06.09.2015)

Tento film skrýva v sebe tak veľa, že to až "pekné" nieje. V prom rade ten film je o tom, že život je boj a ten v prvom rade patrí hráčom. Je jedno či vyhráte alebo prehráte ale dôležité je, že ste hrali. Ono je kus pravdy na tom čo sa vraví - Porazený je len ten kto nič neskúsil. Človek ak chce pochopiť iných, musí v prvom rade začať od seba. Preto je v prvom rade toľko nenávisti medzi ľuďmi. Lebo sa nechápu. A potom nemôžu ani pochopiť druhých. Iný zase v sebe skrývajú toľko nešťastia a smútku (ako Trevor) a chcú možno len trochu pozornosti alebo dobrého slova, cítiť že ich ma dakto rád. A čo Deanna? Čakal som, že keď prišla na ten súd, že sa Sean zastane, no nestalo sa, a aj preto som sa mu trošku čudoval, že aj tak na ňu nezanevrel. Ale čo už, keď ju miluješ, nie je čo riešiť. A treba povedať, že asi sa mu oplatilo o ňu zabojovať. (02.10.2015)