Obsahy(1)
Bývalý profesionální běžec Martin (Jiří Mádl) umírá na AIDS. Terminální stádium nemoci je pro něj nesnesitelné a žádá o euthanasii své rodiče, především svého otce (Miroslav Etzler), se kterým se několik let neviděl kvůli vzájemným sporům. Matka (Vilma Cibulková) však o euthanasii není ochotna ani slyšet a úpěnlivě lpí na životě svého syna. Martinovi ale zbylo už jen vědomí zašlé slávy a smutné vzpomínky na svou lásku a milence - homosexuálního přítele (Tomáš Klus), od kterého se nakazil, a který spáchal sebevraždu. A v těchto posledních hodinách se rozhoduje o Martinově životě. Existuje naděje, že si své rozhodnutí rozmyslí? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (31)
Aha. Moc nevim, co k tomu napsat, protože tady nejde o film, ale jenom o scénu, která má sice kvalitní herce a jakžtakž i zpracování, ale nemá ani pointu a prostě nezaujme. Navíc mě naštvalo, že situace kolem Tomáše Kluse byla jenom načrtvnutá. Jako celovečerňák bych si to dokázal představit, takhle spíš než cokoli lituju ztracenejch dvaceti minut, který jsem mohl s poklidem věnovat Griffinovejm. ()
Nepovedené...a to tak, že velmi. 1) Přemítám, co je horší - mizerný scénář, nudné dialogy, ochotnické přehrávání herců? 2) Nejhorší je, že filmu nevěřím ani slovo, samá póza a šmíra. 3) Tomáš Klus si tam moc nezahrál...snad 10 vteřin? 4) Tu hvězdičku dávám čistě za to téma, které si ovšem zaslouží lepší presentace, než se mu zde dostalo. ()
Profesionálně udělaný film, který je neuvěřitelně špatně vyprávěný. Chyby nevyplývají jen ze špatného scénáře (scénář je nakonec "pouze" technická záležitost a dá se opravit), jsou hlouběji zakořeněné (v přístupu režiséra ke světu a k médiu). Jan Kobler bude točit filmy podobné Haggisově Crash, což nemyslím jako pochvalu, ale on to tak pravděpodobně bude brát. ()
Naděje? Spíš beznaděj... Autoři si měli ujasnit, co chtějí točit. Chvílemi to vypadá jako reklama na Nike. I když Kobler sehnal kvalitní herce a snaží se je vést, tak klišovitý scénář degraduje zajímavý nápad. Dovedu si představit, že by příběh fungoval např. v sérii Soukromé pasti. Ale ve dvacetiminutovce chybí náznak vztahů. Charakteristika syna (Mádl) vystavěná na vulgaritě neobstojí. Přitom začátek - beze slov, jen s výbornou hudbou Tatiany Míkové byl nadějný, ale rodičovské skotačení kolem nemocného vážně k uzívání nudí a nevyvolá žádné emoce. Takže mě nejvíc zaujaly "běžecké" flashbacky, které ale příběh nedokázaly patřičně vysvětlit. Možná se mi to jen zdálo, ale Tomáš Klus v tom tratolišti krve vypadal, jako by se vydejchával po běžeckým tréninku... ()
Je mi líto, tohle mě nenadchlo, ač zajímavý námět, výsledek nezaujal. Mádlovi v Naději nevěřim téměř nic, ne, že bych proti němu něco vyloženě měl (zato Etzlera vážně nemusim), nevadí mi, ale to jeho skuhrání zde je opravdu nepřesvědčivé. A aby tomu dodal trochu věrohodnosti, umocní výkon vulgaritou, protože v expresivitě je působivost, ale spíš to vyznívá tragikomicky. Zkrátka přílišné tlačení na pilu. ()
Reklama