Kawasakiho ruže

Nejlepší Hřebejk za posledních pět let. Zatímco s komediema poslední dobou bezúspěšně zápasil hlava nehlava, jeho nový počin ukazuje, kterou cestu umí lépe vyšlapávat. Ano, je to ta dramatická, u které jsem jeho režijní styl nepoznal a právě ten je tady docela kvalitní, nejméně o třídu lepší od dob jeho posledních komedií. Hřebejk vždy uměl herce vést a nejinak je tomu i zde. Martin Huba mě herecky nejvíce potěšil, zbytek jen standart. Stejně se ale dostavila spokojenost v porovnání s jinými kinematografickými kousky z našich končin. (31.05.2010)

Když se pan Hřebejk po první třetině zázračně našel a kameraman Šácha docílil jasného bodu, nabral příběh konečně čitelnou linii, bez rušivých odboček a bylo nám dopřáno, odkrýt lidské tragédie, lži a přetvářku. Pohnutky s tím spojené se leckomu mohou jevit tristně banální, zvláště těm, kteří neznají příčiny, jenž je k takovým činům dohnali. Odsoudit a zavrhnout je snadné; dcera Lucie je toho příkladem, ale mají i ti ostatní svědomí bez poskvrnky, to je otázka. Proto je potřeba více takových zpovědí, jejichž popel, ještě stále doutná a nutí nás nepřivírat oči před vlastní minulostí. I toto vzácné shromáždění statečných lidí, kteří se nebáli vzdorovat zlu, je společným bojem proti ztrátě kolektivní paměti, pokud paměť vymizí, přestáváme existovat. (08.08.2010)

[FNŘ 2010] V rámci Hřebejkovy tvorby možná lepší průměr, ale jinak je Kawasakiho růže strašný film s neskutečně křečovitým příběhem, na kterém lze neustále nacházet nové a nové chyby. Líbí se mi jeho tematika, problém spolupráce s STB je aktuální, a byl bych rád, kdyby se na zpracování tohoto motivu podílel někdo skutečně talentovaný, ale to není případ Jarchovského Kawasakiho růže. To, jak je příběh vystavěný, to je prostě scenáristická impotence. A nemluvím jen o prvních 30 minutách (!), které v ději nemají žádné místo. (07.08.2010)

Zcela upřímně během prvních 20-ti minut jsem si říkal, co to proboha ten Hřebejk natočil a chtěl to vypnout. Vrcholem bylo zjištění ( potvrzení si ) Lenky Vlasákové, že je KRÁVA..... Naštěstí jsem to neudělal a od momentu, kdy se na scéně objevil Ladislav Chudík nemám již nejmenších námitek. Takto silné a inteligentní vypořádání se s " kostlivci zavřenými na dlooouhou dobu ve skříních " , to jsem tedy opravdu nečekal! Základem je chytrý ( inteligentní ) SCÉNÁŘ Jarchovského, který se tentokráte nesnaží býti za každou cenu vtipný a sází na výpovědní hodnotu, což se ukazuje jako ten nejlepší možný nápad. Co musím dále vyzdvihnout je silná všudypřítomná kamera ( zejména smysl pro DETAIL ), o hereckých výkonech myslím netřeba jakéhokoliv komentáře. Jako maják v moři sice vyčnívá Ladislav Chudík, který svého bývalého agenta STB nemohl podat věrohodněji ( zejména jeho mimika je neuvěřitelná). Kdybych ho neznal, téměř bych ho podezíral ze spolupráce :o) Nicméně ani Martin Huba a civilní nenucený, bezprostřední Antonín Kratochvíl nezůstávají pozadu. Bez větších připomínek je to i u Lenky Vlasákové a Daniely Kolářové. Jako protipól zde vyznívá " bezkrevný " tragický Milan Mikulčík. Více jak na 4* , ale jít nemůžu ( bohužel ). Jednoduše nedokážu vytěsnit z paměti prvních 20 minut. Připadal jsem si jako ve zlém snu, přišlo mi to jako úvod ke zcela jinému filmu. Velká škoda, protože zbytek je za čistokrevných a hodně poctivých 5*. A ten úplný závěr vypovídává o všem. Když už padne vina ( trest ) tak na ty , kteří k tomu byli " donuceni " okolnostmi a stáli před nelehkým rozhodnutím. Je lehké vynášet nad nimi ortel, ale mi u toho nebyli. Je hezké, že jim někdy dotyčný odpustí a smíří se s nimi, ale dokáží odpustit oni sami sobě? Tohohle ty STB SVINĚ dosáhly. A ty největší SVINĚ z nich, si užívají poklidného důchodu a sfoukávají svíčky na dortech...... (28.05.2010)

I tváří v tvář zlu má člověk volbu. Není nevyhnutelné žít jako slaboch…. Láska prý hory přenáší…. přenese několik lidí přes práskačský svazky? Zajímavá filmařina – něco jiného snad nikdo nečekal. Síla dialogů a monologů o lidech a morálce let minulých má posloužit jako memento proti ztrátě kolektivní paměti. Je to téma ze života. ALE….kdo za pár let pochopí, proč člověk mohl udělat takovou věc? Co budou příští generace vědět o slabosti? A jak my dneska poznáme, kdo je a kdo není svině? Hřebejk a Jarchovský se nebojí o minulosti mluvit. Což je dobře. Spíš jde o to, jestli má pro vás cenu tohle poslouchat. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Máte za zeťáka debila. 2.) Chci se naučit vést výslech. 3.) Nevím, z čeho se dělá ,,sobeckej“ guláš. 4.) Kámoši v Bartolomějský mi říkali ,,DOKTOR“. 5.) Chci vidět doktora Sovu jako hajzla. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.05.2010)