Stav beztíže

Najväčší nedostatok tohto seriálu vidím v dvoch veciach. Sú to hovory, ktoré sú praktizované hocikým a hocikedy. Na takejto misii by boli všetky spojenia so Zemou oficiálne a nie že si manžel zmyslí kedy sa mu zachce a "zatelefonuje" manželke. Druhou asi najväčšou hlúposťou je, že pri týchto telefonátoch nieje žiadne časové opozdenie. Je mi jasné ako by to komplikovalo všetky scény keby musia čakať na to, kým hovor príde na Zem a opačne ale mohli to aspoň nejako vysvetliť alebo vyriešiť inak. Veď keď v spravodajstve prenášajú signál zo štúdia reportérovi na miesto činu, už vtedy je tam mierna odozva a nie niekoľko miliónov kilometrov od Zeme. Jediné vysvetlenie je že sa dej odohráva v budúcnosti a s takýmto prenosom už ľudia nemajú problém (ak je to tak, mali to povedať). Antigravitačné obleky radšej ani neriešim. Nepáči sa mi ani to, že vo výcviku (najmä flashbacky z baru) sa kamarátia presne tí ľudia, ktorí sa dostanú na misiu (kandidátov bolo 32). Týmto nemienim seriál nejako zhadzovať, no keď sa už pustili do takéhoto projektu, v prvom rade si mali prejsť a vyriešiť zopár základných pravidiel. Páči sa mi začiatok a koniec časti, v ktorých má monológ hlavná postava a zceľuje tak hlavnú myšlienku každej epizódy (niečo ako Suresh v Heroes). Vykreslenie a fungovanie vesmírnej stanici je na úrovni (okrem spomínaných antigravitačných oblekov, no kto vie na akej technickej úrovni bude ľudstvo v roku 2052) a takisto aj vizuálna stránka má svoje čaro. Každou nasledujúcou epizódou som si utvrdzoval názor, že seriál je kvalitný a dosť prepracovaný. Vydarili sa aj flashbacky, ktoré ukazujú výcvik a misiu na Marse spred 10. rokov. Veľká škoda, že posledná epizóda je ako každá iná, teda seriál nemá dôstojný koniec. (24.09.2010)

Takze po skouknute prvni serii se davam na novy komentar k tomuto serialu. Takze prvni polovina serialu byla opravdu vyborna, bylo to takove jinak pojate sci fi. Ukazovaly se problemy hrdinu skvele vyvazene tajemne momenty a vyborne flashbacky z vycviku a opravdu to do sebe zapadalo tak, aby si to clovek oblibil. Bohuzel jak jsem se obaval tvurci to v rukach neudrzeli a hned jak se odhalila tajemna stranka a pravy cil mise, vse rapidne upada. Zajem uz odeznel a clovek najednou prisel na to, ze ho na tomhle serialu nema co drzet. Proste se to behem 2-3 dilu kompletne rozpadlo pod rukama. Problemy posadky se zacaly najednou taky nejak extremne vrsit (zrejme aby vyrovnaly to prozrazeni mystery stranky) a postavy zacaly byt pro me pomerne nezajimave. Ke konci jsem si dokonce rikal jak je mozne, ze takhle zamindrakovana parta vubec necim jako psychicke testy prosla. Mno nevim skoda zacatek skvely zbytek uz horsi. Snad je i dobre, ze televize neuvazuje o obnoveni. (09.08.2009)

Tohle komorní scifi má po scénáristické stránce hodně problémů, přes úžasný vizuál z něho čiší amatérina scénáristů (od citu pro reálnost a uvěřitelnost situací až po vůbec způsob vyprávění a odvíjení děje). Nicméně, co mě ovšem iritovalo nejvíce byly realtime videohovory s centrálou na zemi a podobné rádoby eye-candy vychytávky, pro jakéhokoliv fanouška scifi nejeden WTF moment zaručen v každém díle. // Po posledním díle musím uznat, že celou druhou polovinu jsem hltal doslova jako maliny a Defying Gravity mi velmi přirostlo k srdci. Škoda, že se již pokračování nedočkáme. (31.03.2010)

(Hodnoceno po první sérii) Zřejmě dobrý sci-fi seriál, naředěný ale lavinou telenovelních vztahových vzorců a dnes tak módní psychologickou motivací jednání postav, není snad postavy, která by nebyla determinována nějakou temnou věcí ze své minulosti, již osvětlují až příliš časté flashbacky. Nebýt jich a jejich nadměrné četnosti, byl by tenhle sci-fi seriál o třídu lepší... A to i přesto, že se rozjíždí velmi, ale opravdu velmi pozvolna... ,,Proto jsme tím, kým jsme, kvůli našim prohrám, ne úspěchům." Podobné filmy a seriály: Virtuality (03.06.2010)

Po 10. díle: Vzhledem k tomu, že seriál chce mateřská stanice pravděpodobně ukončit kvůli nízké sledovanosti a přesouvá jej na jiné kanály, se bojím, že jej stihne osud všech useknutých seriálů a nebude mu dopřáno naplnit svůj potenciál. Jde o kosmické drama, myšleno ve stylu nikoliv Melrose Place, jak tady někdo blboučce (sorry) napsal, ale spíše psychologických filmů. Každá postava má své trauma. A nejde o žádné klišoidní smrti při autohavárii, ale skutečná traumata, menší či větší. Ve stísněném prostoru rakety však nabývají větších rozměrů, a poté, co se objeví na lodi mimozemská entita Beta v podobě fraktálu, která všechna tato traumata dokáže v halucinacích zviditelnit, dá se napětí krájet. Vynikající herecké výkony, dokonalý scénář postupně odhalující životy jednotlivých členů posádky i některých v řídicím středisku na Zemi, výborná výprava a triky, jeden z nejlepších seriálů na téma space opery, jaký jsem v poslední době viděl. Resp. na BsG to nemá, ale BsG není o psychologii. (17.10.2009)