Ja, zloduch

Ultimátní komediální animovaná pecka se jaksi nedostavila. Jen naprosto nepohoršující blbinka s pár dobrými fórky, o něž se takřka bez výjimky starají minioni( a na dvou místech do češtiny nepřeložitelné slovní hříčky v názvech vynálezů starého vědce)... Jinak ale nic, co bychom již neviděli jinde a výrazně lépe. Jen klasické rodinné hodnoty a dojemný příběh postavený na hlavu relativně originálním nápadem souboje zloduchů, který je ale trestuhodně nedotažený... Děti se budou bavit, dospělí přežijí absolutně nezávadnou a nevzrušivou hodinu a půl, bez třetího rozměru ale tenhle film v podstatě postrádá jakýkoliv smysl. A vlastně i v tom třetím rozměru je dost zbytečný... Megamysl vychází ze souboje zloduchů jako jasný vítěz... (27.11.2010)

Animáků, u kterých rodiče nemusejí podřimovat, moc není. Předně teda přiznávám, že nejsem příznivcem těchhle „roztomilých“ barvitých taškařic, ač kupříkladu V hlavě nebo Coco stavím hodně vysoko. Šlo o látky atraktivní pro všechny generace, milé, inteligentní, ambiciózní, svižné, nápadité. Já, padouch je jednodušší záležitost, místy úsměvná, nicméně cílící od začátku do konce na nejmladší publikum. Pro ně je to nadávkované a já to respektuju. Oceňuju, že se prakticky pořád něco děje. A když to sklouzne (pro odrostlejšího diváka) k ještě větší nudě, na scénu naskočí roztomilí Mimoňové, kteří prostě umí. (03.12.2020)

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

Docela příjemný animák, který je ovšem místy až moc infantilní a mířený spíše na nejmenší diváky. Tempo to má ale slušný a některý scény jsou fakt vtipný, nemluvě o těch žlutejch potvorách, který si kradou většinu filmu pro sebe. Škoda té infantilnosti a dost slabé zápletky, protože ta linie s dětma moc nefunguje. Na jedno podívání ale dostačující. 70% (25.01.2011)

#1 Illumination. Očividně mi chyběl v kulturním přehledu původ mimoňů, takže teď už vím víc. Despicable Me je vcelku zajímavý animák s takovou zvláštní kombinací dospělých témat a dětských nápadů (hodně roztomilá je scéna se čtením leporela s prstovými maňásky), které v některých místech fungují jako vydařená rodinná zábava a jindy bych zas o nich pochybovala. Českému dabingu naštěstí vévodí Jiří Lábus, takže to není taková prohra, pokud vynecháte originál. (02.07.2022)