A Midsummer Night’s Story
Réžia:
Zdeněk ZydroňKamera:
Jiří KolínHudba:
Petr UlrychHrajú:
Pavel Zedníček, Václav Postránecký, Ján Kroner ml., Július Satinský, Karel Vochoč, Oldřich Vykypěl, Ladislav Křiváček, František Řehák, Alois Liškutín (viac)Obsahy(1)
Vysloužilý voják Martin se po dvanácti letech služby vrací domů. Cestou se zastaví v malé valašské dědine, kterou ovládá lakomý a bezohledný fojt s pomocí podlézavého drába a místního faráře. Martin se stává svědkem toho jak pro pár dlužných grošů sebere vdovci Kryštofovi a jeho pěti dětem jedinou kravku, jak zapírá zaplacení dluhu Jury a Juříčka, které pak nutí pracovat ve svém lese zadarmo, jak upírá dědický podíl svému bratrovi Štěpánovi, zamilovanému do půvabné Aničky. To všechno Martin nechce nechat jen tak a proto se rozhodne vesničanům pomoci a fojta ztrestat. Zanedlouho se ve vesnici začnou dít podivné věci a fojt má stále větší strach, že za vším je čert. Místo něj se objeví Martin s lstivým plánem, jehož hlavní součástí je recept na sekyrkovou polévku.
Pozapomenutý snímek zpracovává valašskou lidovou pohádku o vojenském vysloužilci, jenž chytře nápálí hloupého, ale o to zištnějšího chamtivce. Zadání je jednoduché i přitažlivé - jak uvařit ze sekyrky polévku - avšak zpracování přes náběhy z folklórnímu ladění zůstává hodně neumělé, málo zajímavé.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (34)
Jedna z nejkrásnějších pohádek, která u nás mohla být natočena a myslím, že by měla být ukázkou, že se v Československu se točily pohádky s velkým P i bez přehnané pomoci techniky, kterou zde plně nahradila krásná příroda, hudba, zvyky, kroje a herci . U mě má tato pohádka své místečko, Valašsko zbožnuji a hudbu Ulrychových jakbysmet. Co na těch amerických koninách ty dnešní děti vidí??? ()
Hezká hudba, hezké umístění příběhu. A proto je velká škoda toho děje. Ten nedokázal diváka upoutat. Tedy mne vůbec. Nebyl jsem „vtažen“, abych se účastnil. Mi to připadalo celé takové roztěkané, z každé postavy kousek, ale žádný celek. Tímto směrem se to tedy jaksi nepovedlo, a to tak, že vůbec. Přesto dávám čtyřicet. ()
Nádherná Valašská pohádka s nezapomenutelnou atmosférou a mým velice oblíbeným hercem Karlem Vochočem v roli lakomého fojta. Skvělá je i dvojice Pavel Zedníček a Július Satinský. K naprosté dokonalosti filmu dodává hudební doprovod Petr Ulrych se skupinou Javory. Krása!! Pohádka svatojánské noci je nádhernou atmosférickou podívanou, podobně jako pohádka O statečném kováři. Zdeněk Zydroň už bohužel dál nic nenatočil. ()
Tak nevím, byla to pohádka nebo pravda? Ale jestli se to nestalo, jednou se to stane. A teda mezi nama, ono to fakt nevypadalo jako klasická pohádka plná kouzel a nadpřirozenejch postav. A to se mi na tom právě libilo. Navíc zakomponování děje do valašské tématiky, spolu s kroji, zvyky, tanci a zpěvy, do toho atmosféra a žádny velky triky, no prostě radost pohledět. Taky tam hraje hafo dobrejch herců a třeba takovej Ladislav Křiváček jako dráb, ten neměl chybu. Ale i ostatní byli dobří. ()
Jestli chtěl autor ukázat, jak se na valašsku kdysi žilo, pak uspěl. Celý film je protkán životem na vesnici a jeho zvyklostmi. Ovšem jako pohádka to selhává na celé čáře. Třebaže nemůžu upřít filmu jisté kouzlo, scénář je prachmizerně napsaný. Jako dítě jsem to nepochopil, pořád jsem čekal, kdy se začne něco dít a ono pořád nic. Jednání fojta nechápu ani dnes. Pamatuji si, že mě strašně zklamalo, že hrdina nebyl čert, že v tom nebylo nic magického a zdlouhavé záběry na svatojánskou noc... To, že se boháč vydírá celou vesnici se dá považovat jen za jeden z předpokladů pro příběh, sám o sobě to příběh není! Je to jako kdyby v Dařbujánovi a Pandrholovi nebyl Smrťák, úkoly, léčení nemocných, Dařbuján by nebyl ani lékař, jen náhodný kolemjdoucí, který by si Pandrholovi tvrdil, že ho dokáže vyléčit... ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (1)
- Film byl natočen ve spolupráci se souborem Vsacan ze Vsetína a Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. (Prochy38)
Reklama