Sociálna sieť

Rozmach ksichtovníku je živoucím důkazem, že občas z hovna bič upleteš a ještě s ním pořádně zapráskáš. Když se to dokáže prodat, jde kritika stranou. Totéž ovšem platí i o člověku, který takovým bičem mrská. Když už tu užívám tento příměr, neodolám to říct na plnou hubu. Z hovna jsi a v hovno se obrátíš, bez ohledu na miliardy. Koukám, že koncentrace trusového výrazu příliš narostla, rozředíme to proto novou emisí, kde se vyjádříme k filmu jako takovému. Sevřené vyprávění, důraz na herectví a naprostá jistota výrazu. Fincherův perfekcionismus opět sklízí úspěch, po poměrně slabém (ne filmařsky) Benjaminu Buttonovi tak divák dostává další filmovou lahůdku. Film je přesvědčivá studie charakteru, netroufám si ovšem říct, jestli je Zuckberg prototypem uživatele, který sice neumí jednat s lidmi tváří v tvář, ale svůj profil updatuje. Během filmu mě napadlo srovnání Zuckberga s jiným výrazným jedincem, Larry Flyntem. Oba se výrazně zapsali do svého oboru, ale kde je Larry Flynt až překvapivě sympatickým člověkem neodtrženým od reality, je Zuckberg výrazně inteligentní, leč uzavřená a nepříjemná entita (byť občas vyplodí dokonalý postřeh). (02.11.2010)

Fejsbúk, horký fenomén současnosti. Ať se nám to líbí nebo ne, ovládl během několika let životy nás všech. Nejenom těch pěti set miliónů připojených (pro srovnání: zhruba tolik obyvatel má celá Evropská unie), ale právě že i těch nepřipojených. Platí, že kdo není na Facebooku, jako by ani nežil. Technologicky a komunikačně vyspělá současnost stvořila Facebook a ten na oplátku onu současnost tak silně ovlivnil, že výsledky ani následky odstartovaného vývoje nejsme nyní schopni dohlédnout. Nedivím se Davidu Fincherovi, že jej tato modrá ikona zaujala natolik, že o ní točí film sotva pár let po jejím vzniku. Jiní se něčeho podobného dočkají až desítky let po své smrti, Marku Zuckerbergovi se to povedlo v šestadvaceti (a s pár miliardami dolarů na kontě). Zápletka filmu se víceméně drží známých faktů kauzy Zuckerberg - Saverin - bratři Winklevossovi. Nicméně interpretace motivů a vztahů postav či psychologická kresba jednotlivých charakterů jsou již čistě autorskou spekulací. Je tedy možné pouze se dohadovat, nakolik ztvárnění situace odpovídá skutečnosti. K filmařskému řemeslu samotnému není v případě zkušeného Finchera třeba cokoli dodávat. Scénář, režie, hudba, výběr herců - to vše je vynikající; přičemž zejména Justin Timberlake mě svým solidním výkonem velmi mile překvapil. Na relevantní hodnocení vlivu a dopadu Facebooku na svět je ještě brzo, nicméně biografie jeho vzniku se povedla velice dobře. (29.03.2011)

Film byl promyšlený a "geniálně jednoduchý" stejně tak jako Facebook samotný. V průběhu filmu jsem málem uvěřila, že se dívám na skutečnost a že Facebook mi právě vzniká před očima. Zkrátka promyšlené do sebemenšího detailu. O tom, že se to Fincherovi povedlo, není pochyb. Mě osobně ale překvapil výkon Justina Timberlakea, kterého jsem doposud za herce rozhodně nepovažovala..4,5* (10.06.2011)

Jak mi Fincher přijde preciznější, tak mi přijde prázdnější. Už brzy bude nejspíš úplně nejpreciznější a zároveň nejprázdnější. On odchod z kina s pocitem: "Hm, tak mistr vzal zakázku a zpracoval ji poctivě," nesvědčí moc ani o poskytnuté zábavě, natož případné transcendenci. Nejde o filmovou exhibici, ale exhibicionismus. Social Network představuje geniální lidi od počítačů jako dokonale naplňující prototyp nerda, tedy člověka s nulovou sociální inteligencí, kterého nic od počítače nedostane, s tou výjimkou, že mnohem více chlastají a šukají. Mohou sebevědomě a nabubřele žvanit (zdejší Zuckerbeg) nebo být zajíkavě plyšoví (zdejší Saverin - a je jedno, že neprogramuje). Na Harvardu vůbec, zdá se, studuje pouze banda fetujících, mrdajících, chlastajících géniů, kteří pohrdají obyčejným člověkem, leč vymetou každý komín s pěkným okolím - ovšem ta necitlivá banda v mžiku i přes přeplněný společenský život podlehne kouzlu fejsbůku. Obzvláště zrůdným způsobem jsou tu zobrazeny ženy, jež nejsou než kurvy provlhlé od toho, jak si do vagíny neustále strkají jeho "peníze" a "úspěch". S výjimkou Eriky, která má nadzjevně ztělesňovat tu zdravou, nám normálním vlastní opravdovost. Tak se pěkně poplácejme po ramenou a řekněme si: "No jóó, oni jsou možná geniální a mají prachy, ale my jsme stejně lepší jako lidi. Taky šťastnější." Když se to pěkně ozvučí, ohudbí, jezdí se kamerou semhletámhle, hlavně svižně, což se řekne i v střižně a: "Staccatózně žvaň a mel, Zuckereisenbergu!" toto letí, jéje, viďte? Tohle nepovažuji za generační ani žádnou jinou výpověď, ale za podbízivost. *** hvězdy, páč jsem to Fincherovi první půlku filmu žral i s navijákem a teprv pak se udice přetrhla. (02.11.2010)

Můj první Fincher v kině a teprve třetí celkově (po třetím Vetřelci a Klubu rváčů, které jsou oba VELMI SUPER!!).. A hrozné zklamání... Po nadšených ohlasech snad ze všech stran se dostavilo těžké rozčarování nad filmem, který nejenom, že je těžce nedokonalý, ale především není ani tak elegantní, jak by se od Finchera čekalo. Hrozná spousta scén, které nemají z hlediska vyprávěcí struktury logiku, vytrhává z jinak poměrně intenzivního filmu a to velmi fest. Příkladem za všechny budiž expozice pro Justina Timberlakea, který je nám představen polopaticky ve scéně, která nemá nic společného ani s jedním z hrdinů, ani se soudním procesem, jehož záznam se zdá býti filmově vyprávěn. Na druhou stranu se ovšem výtečně podařilo nastínit tu NERDskou mašinérii a velmi dobře se zde pracuje s charaktery. Konec měl mít však výrazně vyšší emoční dopad, což beru jako další Fincherovo selhání. Social Network není vůbec špatný, ale pocit zklamání je tentokrát až příliš silný... 7/10... (16.11.2010)