Až na dno

Atmosféra filmu je opravdu znechucující a obětavost Keitela uznáníhodná, ale mě to nějak neoslovilo. Vyšetřování probíhá jen tak mimochodem, pointa je až násilná a hrdinův konec očekávaný. Je to zajímavé, ale rozhodně ne zábavné (ve smyslu, že vás to nějak vtáhne do děje)... 60% Trochu mě zaráží, jak by měl vypadat Herzogův remake s Cagem. (04.01.2009)

Démon Abel Ferrara probudil v Harvey Keitelovi temné stránky duše... Jeho věčně sjetý policajt by měl sám sebe raději zatknout. Hazard a drogy vás sice přiblíží ke spodině, která je jednou nohou v kriminále, lákavé splynutí ale někdy překročí neviditelnou mez, od které není cesty zpět. Mrzký špinavý svět, kde se hodnoty a morálka hledají velmi těžce. Kníkající a masturbující Harvey Keitel by měl dostat cenu Heleny Třeštíkové (která jistě vznikne) za věrné sociologické podání policajtské trosky... (27.08.2011)

Tak nejak nevim co si o tom filmu myslet, na jednu stranu Keitel temer celej fim nesleze z platna coz je dobry, na stranu druhou totalni absence scenare a vedlejsich postav coz uz tak dobry neni..Prislo mi ze reziser Keitelovi na place daval pravej fet a jen mu rek ,, rozloz se k smrti ". Asi prvni film u ktery se mi o moc vic libil remake z roku 2009 s Nicolasem Cagem ( kteryho jinak nemuzu ani videt ) v hlavni roli. 4/10 (21.09.2012)

Ale jo, chápu to... Absolutní a neodvratný rozpad osobnosti. Když na Vás prostředí permanentně dopadá jako olbřímý šutrák a drtí Vás na prach... najednou není cesty zpět a z kozla se stává zahradník (nebo spíš naopak). Nic proti Ferrarovi, jeho slabosti pro zvrácenou atraktivitu zločinem prosycených "špinavých ulic" rozumím a Keitel to zahrál skvěle, ba přímo bravurně, ale holt patřím k těm naivním optimistům, kteří od filmu očekávají v prvé řadě něco jako PŘÍBĚH. A ten mi tu tentokrát opravdu tuze chyběl, sorry. Na druhou stranu - v kolika filmech jste viděli non-stop nadrátovaného ochránce zákona ladit své autorádio pomocí výstřelů ze služební zbraně a masturbačně ohrožovat mravní výchovu mládeže... (19.06.2011)

Kdo má rád Kietela, tak si přijde určitě na své, protože je to bezpochyby jedna z jeho velkých životních rolí. Co se mě týká, tak jsem dlouho neviděla tak sebedestrukční rozklad osobnosti, kterým byl poručík. Věčně zhulenej, opilej, slizkej a odpornej policajt, který zneužívá svého odznaku k získávání drog, sexu, chlastu a pod. Zkrátka hrůza a děs, nejhorší na tom byl fakt, že jsem mu to všechno do písmene věřila a například scéna v kostele neměla chybu. V tom je tenhle film po pocitové stránce (jak píše Rob Roy) geniální. Ale zřejmě mně uniklo něco důležitého, protože kromě těchto vjemů a konce, který jsem očekávala se nekonalo nic, co by ve mně vyvolalo nějakou hlubší otázku. Abel se tak ponořil do postavy samotného poručíka, že mu asi trochu proklouznul mezi prsty propracovanější scénář s alespoň nějakým dějem. Mně stačí málo k radosti, ale tohle bylo až moc málo. (08.01.2015)