Až na dno

Scorseseho Taxikár, len o 15 rokov neskôr a v podaní mága krvavých krimi-trilerových drám urbanistického zasadenia, newyorského rodáka Abela Ferraru, žiaľ ale podanie pomerne chaotické, bez akejkoľvek viditeľnej štruktúry a sofistikovanejšieho režijného uchopenia, no v mojich očiach aj napriek tomu počin stále ašpirujúci na definičný americký krimi film 90. rokov. Harvey Keitel ako LT tu špirálovito upadá na absolútnu hĺbku morálneho dna. Deň-noc preháňa po Manhattane svoju Crown Victoriu, šnupe kokaín, do žíl si pichá heroín, cez sklenku crack, ožiera sa Stolichnayou, večery osladzuje prostitútkami, kradne dôkazové drogy z policajných staníc aj z miest činu, za podiel z predaja riedeného ich predáva dílerom, berie úplatky od zlodejov, sexuálnym spôsobom zneužíva svoju policajnú moc a hazarduje extrémnym spôsobom stávkovaním na bejzbalový NLCS. A toto celé zvládol Keitel s takou gráciou a hereckým umením, aj počas scén, v ktorých mu v svetle reflektorov žiaril jeho odhalený penis, až by si si myslel, že ožraný, nafetovaný a prepnutý bol aj v realite počas natáčania... (20.5.2021) (27.4.2023) (27.04.2023)

Profil jednoho z nejzkaženějších poldů v dějinách kinematografie. Skvělý Harvey Keitel. Dojem mírně kazí zkratkovitost vyprávění. Dojem hodně zlepšuje dynamika snímku a jeho finální gradace. Do mnohých otázek mě úváděla motivace hlavní postavy. Zatím 4*, po dalším shlédnutí budeme upravovat, a něco mi říká že o hvězdu nahoru... (31.10.2009)

Kdo má rád Kietela, tak si přijde určitě na své, protože je to bezpochyby jedna z jeho velkých životních rolí. Co se mě týká, tak jsem dlouho neviděla tak sebedestrukční rozklad osobnosti, kterým byl poručík. Věčně zhulenej, opilej, slizkej a odpornej policajt, který zneužívá svého odznaku k získávání drog, sexu, chlastu a pod. Zkrátka hrůza a děs, nejhorší na tom byl fakt, že jsem mu to všechno do písmene věřila a například scéna v kostele neměla chybu. V tom je tenhle film po pocitové stránce (jak píše Rob Roy) geniální. Ale zřejmě mně uniklo něco důležitého, protože kromě těchto vjemů a konce, který jsem očekávala se nekonalo nic, co by ve mně vyvolalo nějakou hlubší otázku. Abel se tak ponořil do postavy samotného poručíka, že mu asi trochu proklouznul mezi prsty propracovanější scénář s alespoň nějakým dějem. Mně stačí málo k radosti, ale tohle bylo až moc málo. (08.01.2015)

Snímek, který už opravdu nechci nikdy vidět znovu. Občas je nějaký film bezvýchodný tolik nepříjemným způsobem, že pocit z něj přehluší jeho kvality a zanechá ve vás jen opravdu hodně nevábnou pachuť. Bad Lieutenant je přesně takový. Ani vteřina minimalistické dějové linky nenabízí pocit, že by hlavní "hrdina" měl k dispozici alespoň náznak jakéhokoliv životního východiska. A od toho se odvíjí vlastně celý feeling snímku. A i když jsem v průběhu narazil na několik opravdu působivých obrazů a film ve mně určitě něco zanechal, stále ve mně převládá pocit, že si Poručíka příště odpustím a pokud budu chtít vidět znásilnění jeptišky, sáhnu raději po pornu. 5/10 (19.09.2017)

Ale jo, chápu to... Absolutní a neodvratný rozpad osobnosti. Když na Vás prostředí permanentně dopadá jako olbřímý šutrák a drtí Vás na prach... najednou není cesty zpět a z kozla se stává zahradník (nebo spíš naopak). Nic proti Ferrarovi, jeho slabosti pro zvrácenou atraktivitu zločinem prosycených "špinavých ulic" rozumím a Keitel to zahrál skvěle, ba přímo bravurně, ale holt patřím k těm naivním optimistům, kteří od filmu očekávají v prvé řadě něco jako PŘÍBĚH. A ten mi tu tentokrát opravdu tuze chyběl, sorry. Na druhou stranu - v kolika filmech jste viděli non-stop nadrátovaného ochránce zákona ladit své autorádio pomocí výstřelů ze služební zbraně a masturbačně ohrožovat mravní výchovu mládeže... (19.06.2011)