Zásah do srdce

Zásah do srdce určitě není klasická hollywoodština v tom smyslu, že by si film nezatěžoval hlavu politickými a historickými reálilemi a vykonstruoval melodramatický příběh na hony vzdálený od reality. Přesto to není snímek, který by mně udělal radost a se kterým bych se dokázal ztotožnit. Základní téma, tedy rozdělení tří blízkých přátel válečným konfliktem, kteří skončí na opačné straně barikády, bylo už v kinematografii mnohokrát zpracováno, a to nepoměrně lépe. V případě Jugoslávie stojí za to připomenout Okupaci ve 26 obrazech, která byla výrazně propracovanější, temnější a emotivnější. Zásah do srdce je televizák s malým rozpočtem a tomu odpovídajícím vizuálem, což by nemuselo vadit, protože souboj ostřelovačů může mít i statický rozměr a přece kvalitní scénář a režisér dokážou vybudovat obrovskou dávku napětí. Jenže chování hlavního hrdiny a jeho morální dilema je nevěrohodné a reálie Bosny zachytili tvůrci jen tak na dálku a byli přitom hodně ovlivnění mezinárodním veřejným míněním, které v příčinách konfliktu a jeho průběhu mělo až příliš jasno. Tady nejde o to, že by se Srbové nedopuštěli válečných zločinů, ty jejich byly mimochodem vzhledem k vojenské převaze větší a systematičtější, ale válečných zločinů se tam, kde to podmínky dovolovaly, dopouštěly všechny válčící strany. Nemluvě o kořenech války, které film řeší způsobem kde se vzala, tu se vzala. Zásah do srdce je nakonec jen průměrný televizní kousek, který zaujme několika emotivními scénami zásahů civilistů kulkami ostřelovačů v ulicích Sarajeva. Celkový dojem: 45 %. (20.09.2010)

Venku bouří moře, tak si dám příhodně film z jugoslávského konfliktu. Přesně odpovídá mému tvrzení, když lidem začne hrabat, stojí za tím chlapi s obrovským egem, ale zároveň zamindrákovaní slaboši. Dva celoživotní přátelé, sportovní střelci, jen každý jiného původu. Válka je rozdělí. A jak se říká, sejdeme se na hřbitově. Neboť na děti, na děti se nestřílí. V Sarajevu ano. Velmi dobře natočené, dobře obsazené. (10.09.2017)

Námet filmu bol pre jeho tvorcov veľkou príležitosťou. Stvárniť proces vzniku a eskalácie etnického konfliktu, ktorý sa odohral blízko nás pred niekoľkými rokmi je príťažlivé, pretože etnické konflikty pripomínajú vulkanickú činnosť - o žiadnom z nich sa nedá povedať, že je vyhasnutý. Najmä ak sa príbeh opiera o skutočnú udalosť. Problém nastane, ak tento typ príbehu nakrúti niekto zo zámoria, do úlohy bosenského moslima obsadí blonďáka z Anglicka a do úlohy bosenského Srba obsadí herca s výzorom Sandokanovho syna. Aj cez to by som sa nejako dokázal preniesť. Film však pôsobil ako dve úplne rozdielne látky spojené zipsom. Selankovité časti a hranie sa na vojakov sa prudko striedali s realisticky stvárnenými obrazmi odstreľovaných civilov a to som už nedokázal stráviť. Na konci som pociťoval iba znechutenie. (03.08.2010)

Etnické boje na Balkánu si vybraly krutou daň v podobě mnoha nevinně zabitých lidí a v Shot Through the Heart jsem viděla asi jen zlomek toho, co se tam skutečně dělo. Nepochopitelné a z mého pohledu přímo zoufalé, co to dokázalo s lidmi, kteří byli tak velkými kamarády udělat a na konci jsem měla pocit, že i to moje srdce bylo zasaženo v tom velmi smutném slova smyslu. (20.03.2016)

Dva sportovní střelci s ambicemi účasti na Olympiádě proti sobě jako odstřelovači ve válce v bývalé Jugoslávii. Námět je asi to nejlepší a taky vzhledem k roku vzniku asi jako jeden z prvních zfilmovaných, ale výsledkem je znát, že to je formou levnější tv film a člověk moc neuvěřil, že ti dva hoši mají cokoliv společného s Balkánem. Slabé tři hvězdy. (27.06.2020)