Higaši no Eden

Kenji Kamiyama poprvé režíruje svoje vlastní dítko - ale ne podle svého scénáře - a víc než co jiného drží prst na tepu doby. Tedy přesněji řečeno na tepu japonské současnosti, která není z hlediska sociálního zdaleka tak utěšená jako bychom si z té dálky, ze které vidíme jen mrakodrapy a technologickou vyspělost, mohli myslet. Ideově i jinak vykořeněná mládež, předobraz google glass, spousta námětů k přemýšlení - a do toho chytlavá zápletka se sympatickým hrdinou trpícím ztrátou paměti a disponujícím všemocným utrženým sluchátkem poháněným magickou mocí tvrdé japonské měny. Postupně se dostáváme blíž a blíž pravdě, a najednou je tu vrchol v podobě jedenáctého dílu... kdy se dozvíte, že na skutečný vrchol budete muset ještě počkat... a nutno říct, že ten v Gekijobanu nepřijde (je tam jen konec;)), protože nejsilnější moment je závěr téhle "sezóny". Za samotné Higashi No Eden si Kamiyama zaslouží pevných 80%. (17.01.2014)

Celkom kvalitný, chválitebný počin, ktorý ničím neurazí a ako jedno z úvodných anime pre začiatočníkov poslúži dobre. Aj keď sa nejedná o nič výnimočné, treba oceniť nápad a myšlienku, aj keď sa občas až príliš mení tempo. Naviac je to celkom vizuálne pekné a príbehom nás sprevádzajú sympatické postavy, takže som spokojný. (31.07.2017)

Ak by som mal vystihnúť toto anime a jeho príbeh jediným slovom, bola by to atraktivita. Od prvej minúty je totiž Higgurashi no Eden nesmierne zaujímavý a príťažlivý ako gravitačné pole našej matičky Zeme. Rovnako to prináleží aj postavám (Takizawa, ktorému veľa vecí pripomína filmy, ktoré videl, je pre mňa ako milovníka filmu vytúženou postavou). Dej sa plynule rozvíja a naberá na obrátkach, zvratoch, postavách aj... atraktivite. Jednoducho neviem čo je pre tento seriál výstižnejšie. Zároveň sa toto anime veľmi blíži západnému štýlu, čo je vidieť mj. na zápletke okolo hlavnej postavy. Bohužiaľ, po výbornej prvej polovici seriál až pričasto odbočuje od hlavnej linky, zaoberá sa nedôležitými vedľajšími postavami a ich vzťahmi až to nakoniec mierne prekombinuje a ešte sa mu podarí stratiť body aj na mierne upadajúcej atmosfére. A to je veľká škoda. A zároveň som za to na tvorcov dosť naštvaný, lebo stačil len kúsok, aby sa z toho stal ďalší malý klenot. (01.10.2013)

Tohle mě hodně bavilo. Má to spád, atmosféru, skvělou zápletku a vůbec hodně zajímavých nápadů, trochu té romantiky a hlavního hrdinu, který mi po celou dobu dělal neskutečnou radost, protože to byl prostě sympaťák. Já si to užil a těch 11 dílů mi uteklo neskutečnou rychlostí. Konec se sestřelováním raket je velmi povedená a efektivní podívaná, která se mi velmi líbila, no a už jen za "Johnny Huntera " tomu nemůžu dát špatné hodnocení, jinak si mě najde a usekne mi... U mě 8,8/10 (30.12.2016)

Kdyby se mi někdo snažil Ráj východu nějak žánrově zařadit a doporučit, měl by to hodně těžké. Příběh Saki a jednoho potrefeného cizince totiž funguje jako pohádka a přitom v něm není špetka kouzel. Umí hrát na romantiku a přesto se všechny vztahově silné chvíle odehrají zdánlivě mimoděk. A konečně je celá hlavní linka o odhalování minulosti nebo letících raketách, ale při rekapitulování celého seriálu si vzpomenu na něco úplně jiného. Na to, že kouzlo obyčejnosti a uvěřitelnosti může být i při líném vyprávěcím tempu takhle silné. (11.07.2015)