Zúfalci

...Přiznám se, že tohle je první komentář, u kterého bych si snad i tajně přál, aby přišel autorům do ruky... Velice dobrá hořkosmutná nekomedie, jejíž valnou (tu bezobsažnou) část nejspíš zažil každý, kdo v dospělosti měl nějakou "partu". Dokumetnární, pravdivý styl mi i při několikérém sjetí přišel fascinujícím způsobem hypnotickej. A ta parta? My se třeba známe už od vejšky, nacházíme se ve stejném věkovém rozmezí, slejzáme se na statku... a všichni do jednoho žijou zcela nefunkční, rozbitý životy. Vím, proboha. Jsem taky zoufalec. Poznal jsem se. Stejně jako jsem "poznal" celou řadu lidí z užšího i širšího okruhu. Možná proto mě tohhle "zrcadlo" ztracené generace, která fakticky nedokáže s nikým žít, tolik bavilo. A dost už moudra, pro dnešek. Teď už jenom trocha toho bulvárního žvatlání: ... Taky mám kamaráda, kterej seznámil svou ženu s většinou svých milenek. Říká jí žabičko a sluníčko a ťuťuťu a pak s ní řeší, že se zamiloval někde "vedle". S oběma děvčaty jezdí společně na výlet, přičemž legitimní manželka i milenka o sobě vzájemně prohlašují, že "ta druhá je f-a-j-n." Manželka s takovým smutným pohledem někam do středu Zeměkoule. Zoufalství. Zvlášť být na tom výletě s nima. uF... (23.03.2016)

Toto je absolventská práca. Takže aspoň vidíme, za čo sa udeľujú na FAMU tituly. Za sračky so zúfalcami. Nielen postavami, ale zúfalcami, ktorí sa tvária na hercov. Z estetiky tiež nič, lebo súložiaci škaredí herci, to tiež nestálo za nič. Teda nikomu by vôbec nič nestálo. Hlavne pri nejakej Babčákovej, ktorá by mala ísť radšej na casting na Buratina než sa snažiť vystupovať ako ženská postava. (03.01.2023)

Být to odkudkoliv jinud, asi snížím na 3 hvězdičky, ale jelikož tohle dílko vzniklo v ČR, tuplem s takovým kvalitním obsazením. Tady se casting skutečně zadařil, ani jedna z postav nepřehrává, vše vyznívá až děsivě přirozeně a realisticky. Dále se hodí připomenout docela dobře karikované osobnosti, které sice neprojdou nějakým větším charakterním vývojem, ale jejich tápání životem se sleduje dobře, protože "divák je na tom ještě dobře". Co se týče chybek, tak to je mnou dosud nepochopená snaha nových českých filmů všude cpát pseudo indie rock i do scén, kam se jasně nehodí. Nebo taky lehká stagnace a neustále balancování na hraně generační výpovědi a zábavné karikatury. Ale to by si měl asi každý přehodnotit podle sebe. A abych nekončil úplně negativně, potěšilo mě, že ani nepřátelé či rozvraceči ústředních "zoufalců" nejsou úplně špatní a naopak i zoufalci mají své chyby. V průběhu té věty jsem se rozhodl, že dobrým argumentem nezakončím, imaginaci druhé půlky filmu jsem bohužel odhadnul hned zkraje. Slabší, přesto stále dobře koukatelné 4 hvězdičky. (23.06.2010)

Zajímavej film, velmi podobnej snímku Děti noci (2008). K tom se dostanu ještě pozdějc. K filmu mam dost poznámek... Prostě je to film o šesti lidech z Jablonce, kteří se z různejch důvodů přestěhovali do Prahy. Nutno poznamenat, že ne všichni maj stejně prostoru, jedna postava je tam zcela navíc například. Humorné chvíle jsou fajn a hlavně ve všech těch šílenejch scénách jsou to opravdové momenty oddechu. Bylo by fajn, kdyby takovej byl celej film. Prostě pořád si kladu otázku, proč na ten film koukat. Snad jen abychom se přesvědčili, že na tom nejsme tak špatně, protože anti-hrdinové filmu jsou na tom ještě hůř? Komu ho doporučit? Snad jen těm třicátníkům no... Ten námět sám o sobě je dost zajímavej, lidi, který věděli, že po maturitě půjdou na vysokou, ale pak se ztratili a nevěděj, co si počít se životem..no je to zajímavý a už jen proto, by si to zasloužilo lepší příběh. "Příběh" totiž končí pesimisticky a vyznívá dost do ztracena. Anti-hrdinové filmu navíc dokonale dostojej názvu filmu, protože se nepoučí ze svých chyb, opravdoví Zoufalci. No a k těm Dětem noci. Tohle skoro vyznívá jako pokračování. Děti noci nevěděli, co se sebou, ale závěr vyzníval spíše optimisticky: záchranu lze hledat ve vztahu, v přátelství. Zoufalci působí jako pokračování po deseti letech, kdy se anti-hrdinům rozpadají jejich dlouholeté vztahy a manželství a ukazuje se, že právě tyto nepovedené vztahy jsou příčinou nespokojenosti. Proto také jeden z nejsympatičtějších Zoufalců, homosexuál Tonda, nic takového neprožívá, protože žádnej vztah s nikým neudržuje. (18.11.2009)

Stále nevyrovnaní "samotáři" ve své další etapě života rozehrávající rošády pod žižkovskou věží. Nejsmutnější na tom je, že se čím dál tím častěji setkávám s podobným "pseudointelektuálním" smýšlením prezentovaným v Zoufalcích - volba dobrovolného útěku před vlastním životem, ať to stojí co to stojí, je zdá se novým středobodem smutných a osamocených lidí - ať žije vyhořelá generace singles. Proto jsou pro mě Zoufalci spíš osobní zpovědí (možná 13. komnatou) party kamarádů, do jejichž rolí si mohu dosadit spoustu mých blízkých. (10.03.2012)