Zúfalci

Bože, bože, zač mne trestáš, proč si ten blázen vymyslel, že musíme chodit na čechiše póvl, proooč? Během celého filmu jsem si připadal, že sleduju záběry marťanského vysílání. Byl tam někdo normální? Já za sebe říkám, ne! Všichni by se měli nechat jít zavřít na 22 do šaškecu, evidentně by jim to pomohlo. Takový sračky dostanou normální kina hned, novýho Emmericha až za půl roku, až to dostatečně vošmirglujou multiplexy. Jediný pozitivum vidím, v tom, že jsem dal jenom 80kč, místo 129kč studenstkých v multi. (17.11.2009)

Ach tyhle sondy do života lůzrů, co nevědí co se sebou a se svým životem... Všechny jsou si tak strašně podobné a ani jeden není moc zajímavý... Zoufalci mají skvělý úvod a obstojně představí postavy, jenže potom se to celé rozbředne a žádná z postav se dlouhou dobu nehne z místa. A vzhledem k tomu, že mě ani jedna z postav nezaujala, dost jsem se nudil. Bohužel je to založené jen na těch postavách (proti tomu nic nemám, kdyby aspoň jedna byla zajímavá), tak jsem doufal, že se někam ve finále pohnou. No... Za 102 minut zhruba půl hodinu před koncem všichni odjedou na jeden statek, nejprve se baví, pak se to rozpustí a všichni jedou zpátky a půlka postav se vrátí na začátek a půlka se trošku posune a odjedou na další statek někam za Prahu. Závěr si z toho udělejte sami. Občas v tom je nějaká vtipná scéna, úvod (jak už jsem psal) vypadal dost slušně, ale víc to v sobě nemá. Kamera - ačkoli občas tvoří chytře zarámované obrazy - působí otravně, herecké výkony jsou slabé snad s výjimkou Simony Babčákové a Helgy Čočkové (kterou teda nemám moc rád, ale tady hrála slušně, byť řekla jen pět vět), postavy jsou dobře načrtnuté, ale nerozebírají se do hloubky (a přesně tohle Zoufalcům chybí nejvíc) a to ostatní už jsem rozebral. Celkově mi to vychází na 2*, ale už si asi dám od těchto českých chcípáckých filmů pokoj - všechny jsou na jedno brdo. I ti přeceňovaní Samotáři. 2* (11.10.2020)

Silné v detailoch, nedotiahnuté v celku. Sú zúfalí, pretože sú single? Sú zúfalí, pretože sú v Prahe? Sú zúfalí, pretože čo??? Vyjma manželky (Simony Babčákovej) som nikomu inému zúfalstvo neveril, nepochopil som, z čoho vychádza, nevidel som jediný dovod. Nič som sa o "hrdinoch" nedozvedel, vobec neviem, prečo sa stretávali, ani náznak chémie a skutočného priateľstva a i pre to mi záverečná časť a odkaz na Moodyssonovo Together prišla trocha ako scenáristická bezmocnosť. Chcípactvo ako alibizmus, chcípactvo ako zrkadlo nudy seba so sebou, chcípactvo ako odraz (obraz) doby ? Napriek všetkému napísanému, som rád, že som si zabilancoval. (A) že som úplne iný..Mimochodom, k čomu tie nekonečné makrodetaily ?! (25.11.2009)

Líbily se mi mnohé dialogy, které působily jako ze života a ani moc nešustily papírem. Zajímavá byla práce se zvukem a střihem, dobří herci a zvláštní režijní koncepce, díky níž to celé leží v širokém prostoru mezi dokumentem a karikaturou. Tahle civilně vypadající hořká komedie naštěstí dost vyčuhuje mezi těmi všemi stále podobnějšími českými filmy. Jen tak dál, a větší kapky! (19.06.2011)

Má zoufalá snaha po zhlédnutí nového a současně dobrého českého filmu se naplnila, a to kupodivu Zoufalcema. // Příběh postavy Simony Babčákové a jejího manžela se mi líbil nejvíce, skvělá rodinná atmosféra, ha! A příjemným překvapením byla postava Lucie Žáčkové (naprosto úžasné herečky od Bezručů) - sice neměla tolik prostoru k vyjádření, kolik by si zasloužila, ale i tak je okouzlující. (09.07.2010)