Zúfalci

Skvěle obsazení herci, realisticky napsané a provedené dialogy, to se vidí u českého filmu málokdy. Celkově musím vyzdvihnout realistickou působivost. Snad jen vzorek 2 homosexuálů ze 3 mužských hrdinů je na běžný život trochu moc. Taky je trochu nepravděpodobné, že by všichni hrdinové měli tak podobný osud – nikdo z nich není úspěšný, šťastný, neliší se výrazně od ostatních. Zvláštní je, že hrdinové nemají prakticky žádné cíle, sny, touhy, koníčky, jen přežívají ze dne na den ve svých ne úplně zajímavých životech. Postupem času film dost ztrácí na tempu a na konci prakticky vyšumí do ztracena. Já po jeho skončení už vůbec neměl potřebu se nad krizí hlavních hrdinů dál zamýšlet. (24.07.2011)

Myslím, že nemá cenu filmu něco vytýkat, protože je podle mě přesně takový, jaký ho chtěla slečna režisérka mít. Svoje (spokojené) diváky si určitě najde, já ale Zoufalce vnímám jen jako nekonečný sled epizod(ek) party obyčejných (až plochých) postav. Toho času nelituji, znova bych už na to ale nešel. (07.03.2010)

Některé postavy sice vypadají jako zbytečné karikatury (manžel Dagmary a ten zženštilejší z gayů obzvlášť), ale jinak Zoufalci působí až pozoruhodně autentickým dojmem. Člověk má místy opravdu pocit, že sleduje nelichotivý dokument o lidech, kteří stále něco chtějí, ale pořádně neví, co vlastně, a tak utíkají (do "tý Prahy", na "tu chalupu"...) a utíkají... Je to určitě stejně tak velká zásluha scénáře, který režisérka poskládala ze skutečných příběhů jejích známých, jako chytré režie, přehledně míchající několika časovými rovinami, a sympatického týmu neokoukaných herců, jimž tu partu prostě věříte. Vtipů není mnoho, ale když jsou, tak jsou opravdu vtipné, což se také cení. (23.12.2011)

Takoví civilnější a méně vystajlovaní Samotáři, což však v žádném případě neznamená, že by mě to sralo o něco méně. Spíš naopak. I když natočené i zahrané je to na zdejší poměry nadstandardně, nějak se nemůžu s tímhle analyzováním asociálních buzniček a neperspektivních samiček mimo hlavní kolej sžít. Nevím, co je na takových lidech natolik zajímavého, abych 102 minut sledoval jejich neschopnost a směšnost bez jakékoli katarze. Ale jen opakuju, na současný český film slušné. (28.10.2010)

Jsem rodilý Jablonečák, lze mě zařadit do generace třicátníků a z Jablonce jsem utekl do města (ne do Prahy, do toho druhého největšího, jak je do něj dál z Prahy než z něj do Prahy) a často jsem se cítil velmi trapně a na jazyk mi vytanula určitá hořkost... Velmi se těším na další filmy Jitky Rudolfové a jsem zvědav, co z ní vyroste za filmařku. Nutno dodat, že tentokrát měla velmi dobrou ruku na herecké představitele... Jen by mě ale zajímalo, proč je z Rampy nechala taxíkem dovést pod sjezdovku a pak chudáky nechala drápat až na Gutbrunnwarte... tedy Dobrou vodu, kam vede silnice? No nic, jen takové rýpnutí;) (20.06.2010)