Don't Stop

Jak to doopravdy bylo s českým punkem. 1) Generační dobový protest proti původně anglofonnímu establishmentu je vydáván za hledání smysluplného bytí, jehož se v socialistické společnosti jaksi nedostává. Toto Rudé právo naruby trochu kazí jinak sympatické vyznění filmu. 2) Ve druhé půlce se náhle atmosféra mění. Už nejde o společenský protest, ale o jakési mladistvé poblouznění na cestě k dospělosti (přinejmenším u hlavní postavy). 3) Tvůrce filmu bych proto z přílišných sympatií k punku nepodezříval. Když slyším klávesy, chce se mi blejt, pronese David o nastupující vlně synthpopu a vůbec se neptá, co si nezaujatý posluchač myslí o jeho punku. 4) Nakonec jediné příjemné jsou ti mladí kluci plní elánu a života. 5) No...pro tento film fakt platí no future. (06.01.2013)

Vzestupy a pády mladých duší toužících po životním dobrodružství a neprůstřelné svobodě - takřka nemožným věcem ve vládnoucím komunismu. I když mě přinutil konec spíše než uvažovat se opět podivit jak skvěle se dá zabít slibný a rozehraný herecký koncert s nadupanou hudbou - líbil by se mi mnohem více ten konec symbolizující "ticho po pěšině" a možnost otevřeného a méně sentimentálního konce. Nikdy se mi punk nelíbil a pokud se dočista nezblázním tak ani nezačne, ale taková ta atmosféra čišící i z nových slibných tváří se nedá jen tak odhodit do koše. Oceňuji odkaz na The Clash, protože jako správný milovník hudby si občas nechám poradit z filmů :-). Dalo by se říci, že na české poměry slušná podívaná. (03.02.2013)

Co k tomu napsat. Snad jen, že anglický název pro český film se mi nelíbí, na druhou stranu je asi nejvhodnější. Sprostá slova k tomu patří taky, takže ani ta vytknout nemůžu. Snímek se mi opravdu líbil, přiblížil mi dobu punku, ve které jsem vždy chtěla žít, byl vtipný, měl příběh, měl smysl. Na to, že tam byli všichni herci - začátečníci, předvedli opravdu super výkon. Rozhodně to nebyla ztráta času, naopak dobrá inestice 97mi minut. Navíc tam padaly slušné hlášky. ("Když hraje, vypadá, že má epileptickej záchvat.") (29.03.2013)

příjemné překvapení, kde jsem s potěchou pozoroval, jak poznávám maximálně dva herce (ať žijou talenti!). Co potěšilo nejvíc byl fakt, že se konečně objevil film z dob režimu minulého, kde se nehraje na "hořkou" komedii, tragikomedii, či cokoli jiného za co jsou filmy snažící se dosáhnout úspěchu a kvalit Pelíšků považují, na půl cesty v tomto ohledu byl starší Občanský průkaz, který s tímto i relativně dosti společného, vlastně i postavy jsou střiženy podle podobné šablony (třebas podobnost obou geekonerdů své doby), je dobře, že vznikli dva tak dobré (a přitom odlišné) počiny. Jen DonT Stop je o něco živější, dravější, než přijde v polovině filmu zlom, který výrazně přibrzdí tempo a nahodí zcela jiný příběh, což je sakra dobře! Nezrovna veselý konec (pokud nepočítám úplně závěrečnou scénu) filmu krásně sedí. (03.02.2013)

Zajímavá výpověď o době, kterou já jsem zažil, ale rozhodně ne z tohoto pohledu. Nikdy jsem neměl muzikantské ambice a nikdy jsem netíhnul k pankáčskému hnutí. Musí se ale uznat, že to prostředí je skvěle zachyceno, a i když je příběh skoro o ničem, alespoň ne o ničem nečekaném, tak se na to dá dobře koukat. (01.12.2016)