Palvinie

SPOILER. Hvězdička za to, že se Jon chytil za koule. Jinak strašná blbost. Způsob, jakým si scenáristé vytřeli závěrečnou řadou zadek, nemá obdoby. A to vůbec nejsem skalní fanoušek seriálu.

Díl, ve kterém absolutně nic nedává smysl. Všichni jenom čekají, asi na zázrak, nic se neděje nebo nic není vidět. Vážně jsem na tohle čekala sedm sérií? Jak řekl můj milý, to i Jak vycvičit draka má lepší drako-souboj než Game of Thrones.

Pan režisér by se s panem scenáristou měli chytit za ruce a zajít si na návštěvu do psychiatrické léčebny. A pak by je tam měli následovat všichni ti, kteří se na této krávovině podíleli.

Rčení o ztracené hlavě nabírá úplně nový význam. Tyhle stártreky mě nikdy nebavily, tento díl má však něco do sebe. Je humorný, napínavý a celkově velmi zábavný. Druhá část se sice trochu táhne a spíše, než vtipná, je poněkud smích diváků si vynucující. Ale kvůli roztomilému Datovi budiž vše odpuštěno.

Felicity? Miluju ji!

Jak to vypadá, když otec násilník vychová dítě násilníka? Poučení z filmu: Když vám parta vypatlaných děcek v čele s psychopatem, přesvědčeným o svém velikážství, ukradne auto, nechte to být a radši si kupte nové.

Jako zdroj inspirace to není špatné, ale osobně si nemyslím, že bych pro svatební cestu chtěla při tak důležitém okamžiku života riskovat slepici, jakou je třeba Gábina. Za dovolenou mi pokažená svatba opravdu nestojí.

Poslední, co by mě napadlo, kdybych měla problémy v partnerství, je tahat do toho celý svět skrz televizi. Kdyby se tak "detektivové" radši věnovali opravdovým kriminálním činům a ne nějakým narušeným bláznům, kteří nevědí, do čí postele strčit zadek...

Celkem zajímavý dokumentární seriál o lidské hlouposti a naivnosti (jedu si tak s drogami přes hraniční kontrolu a nikdo si určitě ničeho nevšimne), ale jeden díl mě opravdu zabil - "O Venezuele jsem nikdy neslyšel. Kde je, sakra, Venezuela?" Mhm.

Filmy z kriminálního prostředí mi nikdy nebyly úplně blízké. Když však v televizi nenarazíte na nic lepšího a spát se vám ještě nechce, nemáte jinou možnost. Tento počin mě přesvědčil, že není dobré dát na stereotypy a občas je třeba porušit své zvyky. Nikdy bych totiž neřekla, že děj v drogovém doupěti může být tak zajímavý a že mě nadchne nějaký šílenec, co skáče z budovy na budovu.