Don't Stop

Aspoň takhle. Když už musíme pořád dokola natáčet filmy o normalizaci jako by neexistovalo jiné zajímavé téma, pak alespoň takto - se snahou o nové postupy (úvodní titulky) a bez stále těch samých hereckých tváří (režisér vsadil na neokoukané studenty různých uměleckých škol, což se mu nakonec vzhledem k mizerným tržbám nevyplatilo, kdyby byl angažoval do rolí pankáčů Kotka s Mádlem, jistě by měl zisky vyšší, o to je jeho rozhodnutí obdivuhodnější). Nejvíc se mi ale líbí, že se film neváže přísně k jednomu určitému období, ale zpracovává nadčasové téma revolty mládeže skrze hudbu. Já sám mám podobné zkušenosti jako hlavní hrdina a to jsem už dítě porevoluční. Stejné punkové začátky, stejná radost z prvního plakátu a prvního koncertu, stejná snaha stát se legendární kapelou končící na okresních tancovačkách. Možná i proto mě film tak zaujal - protože mu rozumím. Ať je to kvůli tomu nebo ne, po delší době od českého filmu milé překvapení. (04.08.2012)

Ani bych nečekala, že mě obyčejný "film o pankáčích" tolik chytne. Sympatické herecké výkony méně známých tváří (Děrgel je už nějakou dobu můj oblíbenec, ale jeho začátky jsem neznala) a působivá atmosféra osmdesátých let udělaly hodně, druhá polovina se ale až příliš snažila o vážnější tón, který mi k předchozímu dění vůbec neseděl. Skoro 4*. (30.01.2020)

Slušný český tématický film, u kterého si myslím, že je škoda malé reklamy i v místě, kde film vznikl. Není totiž vůbec špatný. Trošičku mi připomíná stylově Občanský průkaz, ale pořád se točí kolem úplně jiné sorty lidí, která ale na druhou stranu měla společnou klubovnu - hospodu. DonT Stop je plejáda zajímavých neokoukaných herců, v podstatě dobrého, i když kostrou klasického příběhu a hlavně velice příjemného a stylového zpracování, které z filmu činí, podle mě, opravdu zajímavý kousek. (09.01.2013)

Když filmoví muži na prahu dospělosti mluví jako skuteční muži na prahu dospělosti (vojedeme ňáky vesnický kundy!), scénář nenutí nikoho přehrávat uměle vykonstruované situace, když všechny dialogy jsou tak nějak ze života, když se ke všemu jedná o tuzemskou produkci, tehdy mi to nebudete věřit. Jsem ochoten prominout i nepříliš záživnou zápletku, zvláště když ve filmu vystupují tak mile neokoukaní herci. Škoda jediného - mezi hlasitostí dialogů a hudby je propast přímo závratná, nutící vás do obtížné volby - neslyšet co postavy říkají anebo vystěhovat sousedy. (09.02.2013)

Punk's not dead, volové! Je hezký bejt svobodomyslnej, žít nevázaně a na všechno kašlat, zvlášť v době totality, kdy jsou všichni sešněrovaný systémem. Punk v srdci, na hlavě číro a carpe diem. Když jde ale do tuhýho a zodpovědnost volá: "tady jsem!", je potřeba slevit ze svých zásad, podržet kámoše a nenechat se ovlivnit sockou, co vás před vojnou stejně nezachrání... Ve mně po zhlídnutí tohohle českýho skvostu(!) rezonuje směsice pocitů: radost, nadšení, ale i určitá nostalgie, melancholie. Názvu navzdory jsem se na několik minut zastavila a přemýšlela. O svých současných i bývalých kamarádech, o letech, který jsou za mnou, o promarněných příležitostech. Kolik mi toho proteklo mezi prsty? Budu v padesáti něčeho litovat? Chtít se vrátit o třicet let zpátky? Kdoví. Každopádně DonT Stop je pecka. Za tu muziku, za to nadšení a ten pocit: 100%. (20.01.2013)